Chronickým srdečním selháním trpí u nás přes 230 000 pacientů. Včasná diagnostika je zásadní

MUDr. Radek Pelouch z I. Interní kardioangiologické kliniky a poradny pro srdeční selhání Fakultní nemocnice Hradec Králové v naší radioporadně na téma: Srdeční selhání.

Co je to chronické srdeční selhání

Srdeční selhání je nemoc, při které naše srdce nezvládá plnit základní funkci a dostávat do našeho těla dostatečné množství krve která se tak hromadí na nesprávných místech. Srdeční selhání tedy není „jen“ náhlá zástava srdce, jak si mohou lidé myslet.

Onemocnění má jak akutní, tak chronickou podobu. To znamená, že nemoc se rozvíjí postupně a srdce se snaží zvládnout veškeré nároky organismu. Chronický průběh nemoci je o to zrádnější, že příznaky se projevují postupně a řadu z nich si s nemocí srdce nespojíme.

Co je největším rizikem srdečního selhání?

Právě to, že se nemoc projevuje nenápadně a příznaky se zdánlivě nepojí se srdcem. Lidé trpící srdečním selháním často svádí příznaky nemoci na stáří nebo špatnou kondici nebo na to, že přibrali. Přitom se jedná o závažné onemocnění, které vyžaduje lékařskou péči.

Čtěte také

Srdeční selhání a jeho včasné odhalení, diagnostika a léčba. Zásadní roli hraje životní styl

Nemocný může pociťovat dušnost a bude takzvaně lapat po dechu. Špatně se mu bude dýchat nejdříve během sportu a při větší námaze, kdy tělo potřebuje zvýšený příjem živin a kyslíku. Jak srdce postupně slábne, dochází k pocitům dušnosti i během dne.

Velmi často se nemocnému špatně dýchá vleže. Srdce totiž nezvládá pumpovat krev a ta se hromadí v různých částech těla, například na plicích, takže aby mohl klidně spát, musí si záda a hlavu podložit polštáři, čímž dojde k uvolnění dýchacích cest.

Krev se může hromadit v břišní dutině, proto pozorujeme zvětšení v pase. Klasickým projevem jsou také otoky kotníků a nohou Jelikož naše tělo v sobě zadržuje jak krev, tak vodu, dojde k náhlému nárůstu váhy, přestože často pociťujeme ztrátu chuti k jídlu, právě proto, že nahromaděná tekutina tlačí na orgány v břiše. To jsou příznaky, které můžeme přisuzovat stáří, typickým pacientům je kolem 65 let.

Čtěte také

Jen dostatečný přísun živin a kyslíku zajistí funkčnost a vitalitu srdečního svalu

V České republice máme více jak 230 000 pacientů. To je velké číslo, avšak lidé o srdečním selhání příliš nevědí a často jej zaměňují za infarkt. Podle statistik se nemoc rozvine u 1 z 5 lidí nad 40 let.

Úplné vyléčení bohužel není možné, ale velmi důležitá je včasná diagnostika. Srdce pacienta musí být neustále kontrolováno, při nastavení vhodné léčby a režimových opatření však mohou žít pacienti plnohodnotným životem.

Co hraje důležitou roli při léčbě srdečního selhání?

Nedílnou součástí léčby srdečního selhání jsou režimová opatření. Jejich aktivní dodržování snižuje riziko další hospitalizace. Tato část léčby je plně v rukou pacientů, ale i jejich blízkých.

Blanka Malá a MUDr. Radek Pelouch ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové |foto: Milan Baják

Nevhodný režim může zhoršit prognózu onemocnění i do budoucna. Uvádí se, že polovina pacientů se srdečním selháním umírá do 5 let po stanovení diagnózy. Tato prognóza je dokonce horší než u řady běžných onkologických onemocněních.

Včasná diagnostika, vhodná léčba a dodržování režimových opatření jsou tedy zásadní pro zajištění kvality života pacienta.

Celou radioporadnu s MUDr. Radkem Pelouchem si můžete poslechnout v našem audio-archivu: