Umělou inteligencí vytvořené tříohniskové nitrooční čočky pomáhají v hradecké fakultní nemocnici

11. březen 2025

Představíme vám jednu novinku v očním lékařství. Naším hostem je doc. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO z Oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové.  A mluvit budeme o nitroočních čočkách, což není metoda úplně nová, ale teď s ní pomáhá hradeckým lékařům umělá inteligence.

Čtěte také

Multifokální nitrooční čočky, tedy čočky, které vložíte do oka natrvalo, pro které oční vady a pacienty je to vhodné?
Tady se musíme bavit o dvou takových velkých skupinách pacientů. Na jednom místě jsou to ti, kteří mají potřebují operaci šedého zákalu. Typicky jsou to mladší, aktivní, ještě pracující pacienti, kteří by potřebovali vidět na dálku i na střední vzdálenost, a současně s tím by i rádi četli větší písmena bez brýlí. Říkáme tomu nezávislost na brýlové korekci.

A druhá skupina jsou pacienti, kteří mají čočku čirou, jen je u nich buď vyšší dioptrická vada, která není vhodná pro laserové řešení na rohovce, nebo mají presbyopii, říkáme tomu vetchozrakost. To je vada, která nastupuje normálně po pětačtyřicátém roce věku a prostě potřebujete brýle na blízko.

Nám dala ty čočky firma jako jednomu z prvních tří pracovišť v České republice k použití a pro nás to je opravdu velká čest.
doc. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO z Oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Pokud těmto lidem tato vada znemožňuje nebo výrazně ztěžuje kvalitu života, tak pak samozřejmě lze vyměnit čočku čirou jeho vlastní, která šedý zákal ještě nemá nebo zcela minimální a implantovat víceohniskovou čočku místo té lidské původní, relativně zdravé.

Čtěte také

Vy jste dosud používali a stále určitě se používají nitrooční čočky běžné, řekněme, bez zásahu umělé inteligence. Na jakém principu?
Čočky, které používáme dovnitř do oka jako náhradu lidské čočky při operaci šedého zákalu se měří předem, obvykle to děláme těsně před operací. Pokud má pacient nějaké speciální přání, pokud chce nějaké opravdu vylepšené řešení, tak na to se musí objednat a musíme doměřit více věcí předem.

Ony čočky mají v sobě dioptrickou hodnotu, která funguje na jednu vzdálenost, typicky to bývá do dálky, protože se snažíme, aby pacient do dálky brýle nepotřeboval. A na střední vzdálenost, tedy na vaření nebo čtení, potom musí nosit brýle.

Tyto čočky se vyrábí po půl dioptriích, takže my poměrně přesně plus minus s nějakou malou chybou, protože měřící přístroje jsou čím dál dokonalejší, tak výpočty čoček s velkou pravděpodobností trefíme velice dobře. Aby aspoň do dálky brýle pacient nepotřeboval.

Čtěte také

Multifokální nitrooční čočky vám teď ve Fakultní nemocnici v Hradci Králové pomáhá tvořit umělá inteligence. V čem jsou hlavní rozdíly oproti těm běžným čočkám?
Doufám, že nezmatu moc pacienty, ale dovolím si krátký teoretický úvod. My už příliš nepoužíváme termín multifokální čočky, protože ve své podstatě čočka, která má v sobě vybroušeno víceohniskové optické zóny, funguje na tři vzdálenosti. Je to co nejlepší dálka a dobré vidění na střední vzdálenost, což je třeba do 75 centimetrů, a na blízko, což pro většinu pacientů 25 až 30 cm.

Takže jsou to tříohniskové čočky a každé to ohnisko má své maximum. To znamená, že vidíte na dálku, na střední vzdálenost a na blízko a mezi těmi třemi vzdálenostmi to není úplně ono. Pacient si tak musí dát předmět do nějaké té své vzdálenosti, která mu sedí nejlépe. A tato nová čočka byla vyvinuta pomocí umělé inteligence.

Nemůžeme říci, že se tohle řešení hodí úplně pro všechny. Je spousta pacientů, kteří naopak velice dobře zvládají monofokální čočku.
doc. MUDr. Libor Hejsek, Ph.D., FEBO z Oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové

Nám dala ty čočky firma jako jednomu z prvních tří pracovišť v České republice k použití a pro nás to je velká čest. Ona firma používá umělou inteligencí na vytváření těch optických zón, které jsou jinak uspořádané než normální třiohniskové čočky. Taková čočka má v sobě vybroušeno několik kroužků, které fungují jako různé optické zóny na principu ohybu světla, my tomu říkáme difrakční typ čočky.

Čtěte také

A tato čočka vytvořená umělou inteligencí, má ty zóny vytvořeny jinak. Tak, že mezi sebou plynule přecházejí. A z toho vyplývá zásadní výhoda této nové techniky, těch optických zón. Znamená to, že pacient má plný rozsah vidění, nemá tam ona zmíněná tři maxima, ale v podstatě vidí plynule na všechny vzdálenosti.

Tím, že tam nejsou vybroušené ony kroužky, nebo jsou prostě jinak uspořádané do spirálního tvaru těch optických zón, tak tím jsou i menší vedlejší optické fenomény. Tedy nežádoucí účinky těch víceohniskových čoček jsou výrazně menší.

Které mohou být ty nežádoucí účinky?
Typický problém je za šera a za tmy, když má pacient širokou zornici, tak největší část světla prochází přes největší množství těch kroužků. Takže pak vnímá takové falešné kruhy kolem světel nebo různé odlesky a rozptyl světla. Pro některé pacienty jsou to výrazně rušivé fenomény, které znemožňují například řízení automobilu v noci.

Je nějaké omezení u těchto nových čoček? Myslím věkové nebo zdravotní.
Věkové omezení není, ale je tam celá řada zdravotních omezení. A ty spočívají v tom, že my musíme to oko dost přesně přeměřit předem, musíme opravdu zjistit, jestli tam není nějaká další drobná vada především v optickém systému, která by potom byla tím, že tam dáme velice pokročilou optiku, tak ta původní vada by byla naopak zesílená.

Libor Hejsek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Nemůžeme tedy říci, že se tohle řešení hodí úplně pro všechny. Je spousta pacientů, kteří naopak velice dobře zvládají monofokální čočku, která má jen to zmíněné vidění do dálky. A pokud se pacient nechce zbavit brýlí a je spokojen s brýlemi na blízko, nemáme nic proti onomu klasickému a původnímu řešení, které stále zůstává dominantou oční chirurgie při šedém zákalu.

Celou radioporadnu s doc. MUDr. Liborem Hejskem, Ph.D., FEBO z Oční kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související