Dělat si starosti je jako modlit se za to, co nechceme. Antistresové techniky a Pavlína Doležalová

14. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mgr. Pavlína Doležalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jak můžeme přesměrovat pozornost od myšlenek, které nás zatěžují, unavují, dráždí nebo nás nutí přemýšlet v bludném kruhu? A jak soustředit pozornost na myšlenky, které jsou harmonické? Budeme se bavit o antistresových technikách.

Profesionální kouč Mgr. Pavlína Doležalová hovoří v naší radioporadně na téma: antistresové techniky.

Nejprve je potřeba říci, že stres neexistuje! Uznávám, že to může znít jako troufalý názor! Není můj, mluví o něm odborníci z řad psychologů. Když jsem tento názor slyšela poprvé, tak jsem mu nevěřila. Vždyť jsem přeci spoustu stresu zažila.

Jeden příklad za všechny

Většina z nás byla někdy ve skalách. Někdo se bojí postavit na kraj vyhlídky, aby nespadl přes zábradlí, jiný leze na vedlejší 80ti m skálu a další chodí mezi skalami po slack lajně.

Čtěte také

Ten, co se bojí pořádně se podívat z vyhlídky, zažívá negativní stres, neboli DISTRES, protože má v hlavě MUSÍM nebo NECHCI a možná ho ještě rozčiluje ten, který z jeho pohledu bezhlavě riskuje na provaze. Jenže ten si právě užívá přítomný okamžik a je naplněn adrenalinem, což u něho vyvolává pozitivní stres, neboli EUSTRES, protože on to CHCE!

Je to tedy náš vnitřní postoj vůči tomu, co právě prožíváme. Neničí nás stres, nýbrž to, že se stresem často neumíme pracovat. To, že v naší hlavě převažují negativní myšlenky.

V hlavě máme každý den 60 až 70 tisíc myšlenek. Z toho 90 až 95 % se každý den opakuje. V jednu chvíli však můžu mít v hlavě jen jednu myšlenku a já si mohu vybrat, zda to bude negativní splín nebo třeba sebelítost, pozitivní radost, nebo nějaká neutrální myšlenka, při které necítím žádnou emoci.

A další příklad - obyčejná myšlenka na to, že přijdu z práce a mám dělat večeři. Když budu myslet negativně, honí se mi v hlavě: „Doprčic, zase musím na nákup! A kdo má pořád vymýšlet, co mám vařit! Všichni to berou jako samozřejmost a já bych si taky raději lehla na gauč a vzala si knížku!“

Jednoduchá rovnice: MUSÍM = STRESUJE MĚ TO!

Při neutrálním myšlení jdu, nakoupím, a automaticky uvařím. No a při pozitivním myšlení si řeknu: „Upeču maso se zeleninou a brambory, ať máme pořádnou stravu a jsme dobře živení a když už budu mít rozpálenou troubu, tak udělám bábovku, ať si osladíme život. Jojo není nad domácí stravu!“ Tedy CHCI = JSEM V POHODĚ!

Je na nás, jak budeme reagovat

Já si často připomínám citát, který říká: „Život je z 10 procent o tom, co se nám stane, a z 90 procent o tom, jak na to reagujeme.“

Mysl nemůžeme vypnout, ovšem co můžeme je zaměřit pozornost jiným směrem. K tomu máme různé techniky, ať už relaxaci, meditaci nebo třeba jógu. Při těchto technikách totiž zaměřujeme svoji pozornost na přítomný okamžik, ať už do svého těla, na své okolí nebo třeba na to, co právě dělám, jako třeba při adrenalinovém sportu, hře na hudební nástroj, při práci se dřevem nebo při zaměření na dech.

Tím, že myšlenkám nevěnuji pozornost, harmonizuji celý svůj organismus.

Některé antistresové techniky si představíme

Připomenu oblíbenou techniku AKT VDĚČNOSTI, při které si před spaním vzpomenu na 3 situace, ze kterých mám radost, nebo které se mi ten den povedly. Za každou je potřeba poděkovat. Vyjádřit vděčnost. Vyplaví se mi dopamin, hormon štěstí.

Varianta pro pokročilé je technika AKT VDĚČNOSTI + při této technice si nejprve před spaním připomenu, co se mi podařilo, poté se poučím z toho, co se mi nepovedlo a nakonec se zamyslím nad tím, jak to příště mohu udělat jinak, lépe, kde mám prostor pro zlepšení.

Čtěte také

Pokud s aktem vděčnosti začínám, je přirozené, že se mi do hlavy hrnou myšlenky na to, co se mi nepovedlo, co jsem ten den zkazila. Negativní myšlenky jsou silnější než pozitivní. A pro nás chyba = negativní myšlenka = STRES. Jenže nemuselo by to tak být.

Vzpomeňme si na malé děti. Ty se chyb nebojí. Proto je potřeba si sám se sebou povídat a připomínat si, že úspěch je špatný učitel a že nejvíce se naučíme právě díky chybám. A to si potřebuji připomínat při technice AKT VDĚČNOSTI +.

VIZUALIZACE DNE - po probuzení - mozek je v hladině alfa a jsme sugestibilnější - představím si, co mě dnes čeká. Např. pokud mám důležité jednání, prezentaci nebo rande. Nepotřebuji vidět detail. Důležité je, abych si uvědomila, jak se chci po oné důležité události cítit. Třeba že jsem v klidu, spokojená sama se sebou, mám úsměv na rtech.

Čtěte také

Tyto pozitivní myšlenky ve mně po ránu navodí pocity radosti, já se těším, že si to užiju, vyplaví se mi dopamin, klesne hladina kortizolu a já jsem naladěna na to, aby to dopadlo tak, jak si přeju.

PSANÍ DIÁŘE - při této technice opět vyplavujeme antistresový hormon dopamin, protože si zvědomujeme, z čeho máme radost, můžeme plánovat a pak se máme na co těšit. Nebo se zpětně můžeme radovat z toho, co jsme prožili, to když si diář po nějaké době opět přečteme. Pravidelné psaní diáře nás učí vytrvalosti. Pokud se stane našim rituálem, tak nás psaní zklidní, protože je to pevný bod v našem denním harmonogramu. A pak už je na nás, co diáři svěříme.

PSANÍ DOPISU - Je potřeba si uvědomit, že negativními emocemi nejvíce škodíme sami sobě. Pokud v sobě nosíme vztek, strach, smutek, křivdu nebo jiný negativní pocit, způsobený nepříjemnou životní událostí, můžeme napsat dopis osobě, se kterou máme tuto vzpomínku spojenou. Vypíšeme se ze všeho, co se nám honí v hlavě. Psaní nám pomáhá v tom, že si spoustu věcí uvědomíme a vypořádáme se s nimi. Je jen na nás, co do dopisu napíšeme. Kromě nás ho nikdo číst nebude. Po dopsání si dopis v klidu přečteme a spálíme ho. Zkuste to, uvidíte, jak se vám uleví.

Čtěte také

DRŽENÍ TĚLA - technika, kterou mohu dělat kdykoli potřebuju zanechat dojem, že jsem stabilní, plná síly a energie. Stačí 2 minuty života, ve kterých změníme držení svého těla. Všichni se podvědomě necháváme ovlivňovat neverbálními projevy a fyziologií, a to nejen od lidí, se kterými se potkáváme, nýbrž i od nás samotných. Tedy naše těla ovlivňují naši mysl. Co potřebuji 2 minuty dělat? Ideálně v soukromí - o samotě v kanceláři, v koupelně, kdekoli mi to situace umožní, dělám gesta moci a převahy.

CO NEJHORŠÍHO SE MI MŮŽE STÁT? Nevím, zda se jedná přímo o techniku, ovšem pro mě i pro lidi, se kterými pracuji, je tato otázka často klíčová pro celkové uvolnění a zklidnění. Na otázku „Co nejhoršího se mi může stát?“ si odpovím a pak se sama sebe zeptám: „Jak je pravděpodobné, že se mi to stane?“ Opět si odpovím a pak si položím třetí otázku: „Pokud se to stane, co s tím budu dělat?“ V tu chvíli odkloním svoji pozornost od problému a zaměřím se na hledání řešení. Uvědomím si, že mám možnost volby a že nejvíce stresu mi způsobil strach! Co tedy chci zažívat namísto strachu? Chci mít odvahu! Kuráž hledat řešení!

CO MI ENERGII DÁVÁ A CO MI JI BERE? Opět se jedná o techniku, při které si píšu. Do jednoho sloupce si píšu, co mi energii dává, a do druhého si píšu, co mi ji bere. Každý to máme jinak.

Čtěte také

Nicméně některé zdroje energie se opakují častěji: pobyt na slunci, dobré jídlo, spánek, blízcí lidé, mazlení, sex, masáže, smysluplná práce, pobyt v přírodě, moře, hory, pohled do ohně, domácí mazlíčci, knihy, rybaření, práce na zahradě. Já tam mám i pečení a hnětení kynutého těsta. Je to na nás.

Naopak energii nám bere nekvalitní spánek, nekvalitní jídlo, konfliktní vztahy, stresující práce, nebo taky nikdy nekončící práce, nereálné úkoly, nedostatek času na sebe a své blízké, nedostatek peněz, nemoc moje nebo mých blízkých.

Poté, co vypíšu vše, co mě napadlo, přemýšlím o tom, co mohu změnit, co můžu dělat jinak, jak doplnit pozitivní zdroje a jak snížit negativní odtoky energie. Svou sklenici s životní energií bychom měli neustále doplňovat a dbát na to, aby nám neodtékala zbytečně. Prospějeme tím svým vztahům a svému zdraví, a to jak fyzickému tak psychickému.

CO MOHU OVLIVNIT? Vždy, když mě něco trápí, rozčiluje nebo se něčeho bojím, měla bych si odpovědět na otázku „Mohu to jakkoli ovlivnit?“ Pokud si odpovím, že je mimo mé možnosti situaci ovlivnit, měla bych myšlenku opustit. Pokud NAOPAK situaci ovlivnit mohu, pokládám si otázku „Co udělám pro to, aby se situace změnila?“ „Co CHCI, aby se stalo?“ Zakázat bych si měla všechny myšlenky, ve kterých si říkám, co NECHCI.

Mgr. Pavlína Doležalová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celou radioporadnu s Mgr. Pavlínou Doležalovou o antistresových technikách si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související