Výkon je víc než výsledek. Učme se pracovat s barevností svých nálad a citů, usmívá se Jiří Kastner

21. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Barevné emoce. Jejich paleta je všude na světe stejná. Liší se jen síla a sytost barev, říká Jiří Kastner (ilustrační foto)

Představíme vám zajímavého člověka a pozoruhodný projekt, který by mnohým z nás určitě mohl pomoci, jak se naučit pracovat s energií. Mluvím o knize Barevné emoce, což je návod, jak umět zvládat emoce a nálady, jak se naučit bojovat nebo naopak spolupracovat s ostatními. Autorem je Jiří Kastner, mentální kouč manažerů, ale i sportovních reprezentantů.

Teď už prožíváme vánoční emoce, mě by ale zajímaly emoce obecně. Co vy s nimi vlastně přesně děláte?
20 let, od roku 1999, se věnuji psychice a mentálnímu tréninku. Jak máme nastaveno tělo, tak máme nastavenu i psychiku. Lidé možná znají kondiční trénink, který se věnuje tělu. A moje řemeslo je mentální trénink, takže posiluji lidskou psychiku. Toho je potom využíváno pro výkon, ať už ve firemním či sportovním prostředí. Spolupracuji i s lékaři, psychologie výkonu je součástí mého řemesla a v dnešní době je to zejména o psychické odolnosti. Spousta lidí řeší například schopnost improvizace a kreativitu, a to vše souvisí s psychikou.

Jiří Kastner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mgr. Jiří Kastner, MBA

mentální trenér, mentor, kouč sportovců, manažerů a obchodních týmů. Kniha Barevné emoce vás strhne záplavou barev, vtipnými příběhy i možností vybarvit si nedokončené ilustrace. Jiří Kastner se věnuje emocím přes 20 let a Jan Šádek patří k nejbarevnějším ilustrátorům.

Pamatuji si, že ve škole se nikdy moc o psychice nemluvilo. Spíš to bylo o zdravém sebevědomí.
Ona ta situace se příliš nezměnila, protože na mnoha školách se mnoho o psychice nedozvíme. Takže člověk dozraje trochu vědomostně nepoznamenán a pak s tím celý život bojuje. A právě kniha Barevné emoce chce poskytnout základní informace o psychice, o emocích. Protože v současnosti lidé dostávají informace přes lifestylové časopisy a různé příběhy v médiích, což není úplně ideální. Takže je to edukace. Vzdělání v oblasti psychiky není zase o tolik lepší, než dříve. Ale můžeme na tom dál pracovat.

Psychická odolnost rovná se psychická imunita. Problém je, že se spousta lidí upíná až na fázi, jak stres řešit, nikoliv jak mu předcházet.
Mgr. Jiří Kastner, MBA, mentální trenér a mentor

Jak byste mi mohl zlepšil výkonnost v zaměstnání nebo abych byl spokojenější v osobním životě? Dá se to v několika větách shrnout?
Minimálně bych vám poskytl informace, jak psychika funguje. Protože když člověk pochopí principy, tak ono to zase tak těžké není. Tam je spíše problém, že nemáme správné informace, nevíme, jak nám vznikají vzorce rozhodnutí a chování, myšlení. Pokud se to člověk dozví a naučí, tak drtivá většina lidí už s tím umí pracovat.

Čtěte také

Samozřejmě něco jiného je potom vrcholový sport, vrcholové výkony. Tam je třeba ladit vše daleko pečlivěji. Dnes je velmi aktuální téma prevence stresu, jak stres řešit. Problém je ten, že se spousta lidí upíná až na fázi, jak stres řešit, nikoliv jak mu předcházet. Psychická odolnost rovná se psychická imunita. Když dostanete informace, jak posilovat imunitu těla, tak už si to sám ohlídáte, a když dostanete informace, jak zvyšovat imunitu psychiky, tak už to také zvládne každý.

Jak tedy stres zvládnout? Sedím tu za rozhlasovou technikou, najednou přestanou fungovat počítače, to se může stát. Musím na to rychle reagovat a samozřejmě se tak dostanu do stresu.
Protože se my dva tolik neznáme, nedokáži teď odhadnout, jak jste na tom s psychickou odolností. Protože člověk na určité úrovni psychické odolnosti prostě udělá svoji práci, vše uvede zase zpátky do chodu a bude pokračovat. A někteří si otevřou okno a skočí. Takže reakce mohou být rozdílné. Každopádně rada pro danou chvíli zní, přepnout do racionálního režimu.

Barevné emoce. Jejich paleta je všude na světe stejná. Liší se jen síla a sytost barev, říká Jiří Kastner (ilustrační foto)

Zůstat v klidu.
Ohlídat si, abyste se nedostal do emocionálního režimu, kdy začnete třeba i panikařit. Existuje takové nešťastné slovíčko jako trénink. Lidé moc slova jako trénink, příprava a prevence nemají rádi. A potom, když už je vlastně pozdě, spíš hledají léčbu a terapii.

Čtěte také

Úspěch v práci podmiňuje potom samozřejmě i spokojenější život osobní, asi je to hodně navázané. Spokojeni jsme díky svým výsledkům a pak máme spokojenější i život.
Ona to nemusí být spokojenost jen díky výsledkům, může být spokojenost sám se sebou, takový vnitřní klid, že nejsme pod vlivem okolností a doby. Člověk se takzvaně hodí víc do klidu, když má psychiku a vnitřní svět víc pod kontrolou.

Takže klid je pro člověka důležitý. Jak to ale udělat? Protože jsou lidi, kteří mají vnitřní klid od přírody, nic je nevyděsí.
A někteří jsou hned nášlapní. Samozřejmě, je to dáno dispozicemi. Tělo i psychika jsou pod vlivem genetiky, toho, co nám bylo dáno, ať už od Boha, nebo od přírody. Každopádně do toho vstupují vzorce chování a myšlení, které nám jsou předávány výchovou a okolím. Na mém řemesle mě baví, když tak celých 20 let cestuji po celém světě, všude se snažím poznávat kultury.

Barevné emoce. Jejich paleta je všude na světe stejná. Liší se jen síla a sytost barev, říká Jiří Kastner (ilustrační foto)

A velký rozdíl je třeba v pohádkách. Jak nám pohádky určují, jak život strávit, a jak my na ně reagujeme. Naše kultura je hodně pod vlivem hledání štěstí a spousta lidí je tu zachmuřených, protože to pohádkové štěstí podle nich stále nenašli. A to souvisí potom i s obecnou náladou národa. Jak je emocionálně nastaven, jestli má v sobě spokojenost a vnitřní klid, nebo pořád hledá štěstí. Když máme pocit, že teprve přijde a musíme o něj bojovat, tak jsme z toho unavení.

Máme pohádky, které nás stále nutí hledat štěstí. A s psychikou nepracujeme. Už jen tímto jsou výsledkem stále zachmuření lidé.
Mgr. Jiří Kastner, MBA, mentální trenér a mentor

Kde jsou tedy podle vás na světě nejšťastnější?
Ve světě jsou děti a vůbec lidé vychováváni ke spokojenosti. Já jsem například letos stihl navštívit Cookovy ostrovy. Tam žijí Maorové, kteří jsou se svým životem naprosto srovnáni a vyrovnáni. Někdy vyčítáme buddhistům v Himálajích, kde jsem také několik měsíců strávil, že je to jakási rezignace na technologický vývoj a podobně. Jsou kultury, které se vyvíjejí velmi razantně, třeba v turistickém ruchu jsou daleko lepší než Česká republika, ale mají vzorce myšlení a chování nastavené jinak. A hlavně s psychikou pravidelně pracují.

Čtěte také

Já jsem měl rok v Hradci Králové v rodině šestnáctiletou dívku z Bangkoku a ona byla zvyklá každý den pravidelně pracovat s tím, co nazýváme psychika. A ono se to potom na stavu psychiky odrazí. Tyto návyky nám chybí. Chybí nám návyky práce s psychikou. Takže máme pohádky, které nás stále nutí hledat štěstí, potom s psychikou nepracujeme a dostáváme už jen z těchto dvou faktorů výsledek, kterým jsou stále zachmuření lidé. Běhají po ulici, neustále se o něco snaží a nikdy nejsou spokojeni.

Takže radíte zklidnit, zbrzdit život?
Můžeme být klidně i výkonní, nemusíme se zbrzdit, ale máme být ve výkonu bez závislosti na výsledku. Tady je velký problém, že spousta lidí má svoji emoční vazbu a ego spojené s výsledkem. A když potom ty výsledky nejsou takové, jaké si představujeme, tak nás to hází do nespokojenosti. Za mě je výkon je víc než výsledek.

Přednáším na univerzitách i v mateřských školkách a hádejte, kde studenti poslouchají víc. Pro děti je radost pracovat a vzdělávat se.
Mgr. Jiří Kastner, MBA, mentální trenér a mentor

A děti už by se to tedy také měly učit. Takže knížka Barevné emoce může být vlastně i taková učebnice.
Ano. S ilustrátorem Honzou Šátkem bychom chtěli dát dohromady projekt, který zaujme děti i dospělé už jen barevností, Barevné emoce není jen název knížky, je to charakteristika celého projektu. Abychom se naučili pracovat s barevností našich nálad. A čím dříve dostaneme informace, tím lépe. Přednáším na univerzitách i v mateřských školkách a hádejte, kde studenti poslouchají víc.

Čtěte také

Ve školce.
Ano. Takže pro děti je radost jednak pracovat a potom je to pro jejich budoucnost velmi důležité. Utvářet svou osobnost na základě toho, že jim dáte informace.

Knížka už je na světě?
Knížka vzniká. Jsou hotové části kapitol a ilustrace, v tuto chvíli to dáváme dohromady. Každý nám může pomoci přinejmenším vyslanou energií nebo korunou. I to teď dáváme dohromady.

Barevné emoce nás naučí pracovat sami se sebou, se svými energiemi a emocemi, abychom byli šťastnější na větě.
Přesně tak. A přeji všem teď hlavně díky Vánocům, ať si tohle připomenou a pak to drží celý rok. Všem přeji hezké Vánoce.

Jiří Kastner ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Děkujeme. To bylo přání Jiřího Kastnera, který nám dnešek trošičku obarvil.
Děkuji za pozvání. Na shledanou.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová