Závodní monoposty jsou pro mě vrchol techniky dané éry motorismu, usmívá se sběratel Pavel Kalina
Teď budeme mluvit o autech, protože náš host Pavel Kalina má automobily rád. Jeho sběratelskou vášní jsou unikátní veteráni a československé formule, na které se můžete přijet podívat do Dobřenic, do galerie, která vznikla v opravené budově staré cihelny. A majitel vás všechny rád zve k návštěvě.
Sluníčko svítí, je krásné počasí. Těšíte se, až zase sednete do některého vašeho krásného miláčka kabrioletu a vyrazíte?
Přesně tak. Už jsme přihlášeni na spoustu soutěží po celé České republice i v zahraničí. Ale MDŽ je taková naše startovací čára na další sezónu. Tak přijměte pozvánku na zítřejší MDŽ v Cabrio Gallery, kde oslavujeme jaro a začátek letošní sezóny všech veteránistů, motoristů i motorkářů, který vyjedou. Buďte k nim trpěliví a shovívaví.
Sbíráme formulové i závodní vozy, sbíráme kabriolety. A radost z jízdy. Proto cabrio, tedy otevřená střecha a modré nebe nad hlavou.
Pavel Kalina, sběratel veteránů a majitel CABRIO GALLERY
Co se u vás všechno bude zítra dít?
Připravili jsme edici 14 formulových vozů, na které se mohou lidé přijít podívat, máme tři bloky přednášek od 13, 14 a 15 hodin. Je to vše pro nadšence autosportu a motoristického sportu. A musím také říct, co je to ta Cabrio Gallery. Sídlíme první odbočku z dálnice D11 na město Dobřenice. V Dobřenicích máme cihelnu, kterou jsme koupili od Karličky Katschnerové, to má souvislost s hradeckou Katschnerkou.
Čtěte také
Ano, máme v Hradci Králové parkovací dům Katschnerka.
To byla manželka pana Katschnera, velkého hradeckého podnikatele. Ale tatínek paní Katschnerové byl dr. Karel Loevenstein, který je sice v Hradci Králové neznámý, ale je to královéhradecký rodák. A cihelna, ve které naše galerie sídlí, byla dříve jeho. On koupil ve třicátých letech celé Dobřenice a tato cihelna vyráběla betonové cihly pro celé okolí. S tím, že pan dr. Karel Loevenstein jako generální ředitel plzeňské Škodovky a předseda správní rady v roce 1924 zakoupil firmu Laurin & Klement a vytvořil automobilku Škoda Mladá Boleslav.
Takže to s auty a s vámi krásně souvisí. Vlastně se krásně uzavřel takový kruh, řekl bych. Pan Loevenstein, rodák z Hradce Králové, byl tedy také fanda do automobilů?
On díky racionalizaci výroby zahájil výrobu nejsériovějších modelů, protože předtím se to dělalo spíše kusově jako kočáry. A on tady u nás založil pásovou výrobu stylem jako v USA. Dlužno ještě dodat, že Škoda Mladá Boleslav si také připomíná 120 let vstupu do motoristického autosportu. A my jsme se k tomu připojili a vystavujeme zítra výjimečně motocykl Laurin a Klement z roku 1905 v edici CCR jako závodní supersport. Je to tedy pouze replika, protože tyto motocykly se dochovaly v jednotkách kusů. My máme krásnou úplně novou repliku.
Snažím se už sbírku vyprofilovat. K padesátým narozeninám jsem si třeba dal formulovou Pit Lane. A sbírám většinou jen české věci.
Pavel Kalina, sběratel veteránů a majitel CABRIO GALLERY
Jak vy jste se dostal k cihelně pana Loevensteina? Byla tam už myšlenka, že tam chcete vybudovat svoji galerii aut?
Celý svůj život beru jako spojitost náhod a věcí k tomu, že když se někdo snaží, tak to vychází. Já jsem potřeboval garáž pro veterány, které jsem nasbíral, protože jedno muzeum končilo. A najednou přišla tato budova, která mi byla dostupná, a když jsem zjistil, jakou má historii, tak jsem o ni tak usiloval, že jsem ji prostě musel získat. Je to genius loci, takové propojení. Je to krásné.
Kolik aut u vás celkem uvidíme?
Nemám to přesně spočítané, ale vejdeme se do čtyřicítky. Sbíráme nejen formulové vozy, ale i závodní vozy, sbíráme i kabriolety. Máme tam teď edici Mercedes 190, edici tří kusů Porsche. A radost z jízdy. Proto to cabrio, tedy otevřená střecha a modré nebe nad hlavou.
Čtěte také
Pojďme připomenout, jak ta vaše sběratelská vášeň vůbec začala?
Začalo to asi v 19 letech, kdy jsem si dal v časopise Svět motorů první inzerát, že koupím předválečnou motorku. A tu jsem si koupil. A pořád nás to baví, dnes už se zase u veteránů snižuje cena a dostáváme se k reálným penězům. To znamená, že můžeme reálně něco v naší sbírce obměnit. Nicméně snažím se už sbírku vyprofilovat. K padesátým narozeninám jsem si třeba dal formulovou Pit Lane. Když si sedneme do sedačky a dívám se na svoji formulovou Pit Lane, jsem spokojený. Protože závodní monoposty pro mě jsou vrchol techniky v dané době motorismu. A to sbírám nejvíc, ale snažím se sbírat většinou české věci.
Hlavně tedy unikátní a výjimečné vozy.
Můžete si koupit starého Tudora, kterých je v nabídce 1000, ale také můžete získat Tudora kabriolet, kterých je v nabídce nula. Musíte pro něj dojet do Holandska, musíte ho tam hledat, musíte prostě sledovat inzerci. Tudorů v kabrioletu je třeba jen čtyři nebo pět originálních kusů. Takže vy to musíte mít. A když říkám Tudora, všichni znají normální Felicie, bylo jich vyrobeno 1 450 000 kusů, z toho 39 kusů v kabrioletu a 20 kusů z těch 39 bylo vyvezeno do Egypta. Hledáte tedy v Evropě jeden z těch 19 z celkem těch 1 450 000 kusů. Já ten jeden z těch 19 mám ve stavu nového vozu.
CABRIO GALLERY sdílí prostory bývalé cihelny v Dobřenicích, kterou zakoupila od Karly Katschnerové, dcery JUDr. Karla Loevensteina. Jedním z cílů spolku je sdílet odkaz JUDr. Karla Loevensteina, jedné z nejvlivnějších osobností hospodářského a politického života první republiky, královéhradeckého rodáka, významného českého průmyslníka a manažera, dlouholetého generálního ředitele koncernu ŠKODA Akciová společnost, dříve Škodovy závody v Plzni.
V jakém stavu jsou většinou ta auta, když je vypátráte?
Některá jsou v dobrém stavu, ale my, protože máme rozpočtové provizorium, nejsme zkrátka miliardáři, nestojí za námi velká firma, tak máme svoji garáž. A když mám čas, tak do ní zalezu a pracuji. Z toho potom vyleze krásné auto, které všichni obdivují.
Čtěte také
Vím, že všichni obdivují vaši Karosu, což je také unikátní kousek. To je snad jen jeden jediný osobní automobil, který byl vyrobený v Karose ve Vysokém Mýtě?
Ano, mám Škodu 440 Karosa. Je to pokusný automobil na testování nových technologií v automobilismu. Je to vědecká laboratoř budoucnosti z roku 1956. Já jsem získal jeho obraz, pak jsem ten vůz hledal, našel jsem ho, renovoval a po 10 letech, kdy jsem s ním získal úplně všechny první ceny doma i v zahraničí, jsem ho odložil do muzea a řekl, že to už stačí. Nemůžu být jen na vrchu té vlny, musím se věnovat i svým dalším autům.
Ta Karosa je krásná, nádherné auto. Škoda, že bylo vyrobeno jen jedno jediné.
Bylo jen jedno jediné a mělo být vždy jen jedno jediné, protože to byla vlastně jen laboratoř. To auto jezdí na vzduchových vacích, je laminátové, prostě extrémní. My jsme tomu dodělali kokpit, získali jsme skla z letadla a jako propojení designu jsem tam dal letecký knipl z L-200 Moravy od stejného designéra, který to auto navrhl. Automobil jsme odložili do muzea do Lučan u Jablonce nad Nisou, kde mají otevřeno denně. My máme otevřeno jen dvakrát do roka, protože si nemůžeme dovolit vést náročný provoz. My tomu nemůžeme ani říkat muzeum, protože muzeum má svá specifika. Takže je to výstavní galerie závodních a sportovních vozů. Aby se na tento výjimečný kus mohli lidé podívat, proto jsme ho umístili tam, kde je otevřeno denně.
Tak se přijeďte podívat do Cabrio Gallery v Dobřenicích na tu nádheru, co pan Pavel Kalina má. Moc děkuji za rozhovor.
Související
-
Každá renovace auta je desatero řemesel. Ale pak vás veteráni...
Zájem mladších generací o historická vozidla rok od roku stoupá. Hradecký veterán klub již opět pravidelně pořádá setkání a jízdu automobilových veterámů. Letos to ...
-
Karel Tuček sbírá americké veterány z 2. světové války. Stojí...
Máte nějakou vášeň? Našli jste si celoživotního koníčka? Je to přirozená potřeba člověka věnovat se ve volném čase něčemu, co není nutnost ani povinnost, prostě jen...
-
Od Laurinky po superbike. V Hořicích vás ohromí vývoj závodních motorek od roku 1902 dodnes
Před několika dny se v Hořicích jely tradiční závody 300 zatáček Gustava Havla a při této příležitosti zahájilo svou druhou sezónu Hořické muzeum motocyklových závodů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.