Takzvané vážné věci zkuste nahlížet jinak. Někdy ironicky, jindy legračně, nebo posměšně

4. prosinec 2018

Dnes vám chceme představit jednoho velmi zajímavého člověka, který sice pochází ze severních Čech, ale už dávno je jeho domovem Velká Jesenice na Náchodsku. V životě vyzkoušel už mnoho povolání, ale nakonec ho vášeň pro psaní a poezii přemohla. Vydal už čtyři knížky poezie pro dospělé a jednu pro děti. Druhou teď nadělí dětem k Vánocům. Spisovatel, básník, muzikant, ale také motorkář Pavel W. Petkov. 

Kde jste se vzal tady na východě Čech? Protože vy pocházíte ze severních Čech z Bíliny.
Ano. To byla ale náhoda, na inzerát. Hledali jsme, kam se přemístit a našli jsme inzerát. Vydali jsme se někam, kam jsme ani netušili. A doputovali jsme. Koupili jsme a zrekonstruovali dům. Nelitujeme ani vteřinu tohoto rozhodnutí.

Takže to byla láska na první pohled, jak se říká?
Určitě. Těší nás, že jsme tady s manželkou už 20 let.

Zamyslím se, přestanu si hrát na dospělého a jsem tím, kým jsem byl vždycky. Dítětem.
Pavel W. Petkov, spisovatel a básník

Zajímá mne také cesta k literatuře a poezii, protože vy jste na to šel trošku přes techniku. Vystudoval jste strojní průmyslovku. To moc nejde s poezií dohromady. Nebo se pletu?
To nevím, já jsem celý život pracoval v technických profesích a skončil jsem potom jako projektový manažer. Ale láska k literatuře mě navzdory středoškolské výuce neopustila. Ta mě držela stále a k poezii ještě víc. Od 14 let jsem zkoušel psát písňové texty a básně. V 17 letech jsem potkal svoji životní lásku, životní múzu a od té doby píši poezii nejen jí, ale své manželce.

Pavel W. Petkov ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

V 17 letech jste se potkali a vydrželo vám to celý život.
Ano.

Kdy vás líbá vaše múza nejčastěji? V kterou denní nebo noční dobu?
Myslíte moji manželku nebo poezii?

Trailery mají dnes kromě filmů i nové knížky. Podívejte se, jak vzniká knižní video

Štěpán Zahálka při přípravě knižního traileru

Dovedete si představit život bez knížek? Žijeme v éře internetu, audioknih a elektronických čteček a chvíli panovaly obavy, zda to vázaná kniha přežije. Ale na rozdíl od internetu, kniha je tu tisíce let a lze předpokládat, že se jí lidstvo jen tak nevzdá. A internetu lze využít k její propagaci. 

Myslím múzu, poezii. Ale ono to souvisí samozřejmě. Když je vaše žena celoživotní inspirací.
Ano, je. Poezie, to nevím, to přichází znenadání. Nevím nikdy dne, hodiny ani vteřiny. Někdy kvůli tomu prudce brzdím v autě, stavím u krajnice a rychle zapisuji nebo poznamenávám. Ale nejčastěji múza přichází, musím říct, mezi třetí a čtvrtou hodinou ráno.

Takže v noci. To většinou tak bývá. Já jsem měl tady ve studiu hodně spisovatelů a básníků. A také říkali, že většinou píší v noci.
Ano. Musím rychle vstát, což je nepříjemný úkon ve tři ráno a jít si to poznamenat. Protože ráno už bych si to nepamatoval.

Vy jste napsal několik knížek pro dospělé. A v loni vyšla vaše první knížka pro děti, jmenuje se Strašidýlko Hujajajdo.
Rýmy a šprýmy.

Jak vás napadlo psát pro děti? Jak to vzniklo?
Pro děti a dětskou poezii jsem nikdy nepsal, nikdy jsem to nezkoušel, nikdy mě to do té doby nenapadlo. Ale mám jednu skvělou kamarádku, která je učitelkou na základní škole a ona do mě neustále vrtala, proč nepíši pro děti? Já jsem říkal, že nevím, jak se to dělá a pro koho to psát a jak to má vypadat. A ona tak dlouho vrtala, až jsem řekl, já ti ukážu, že to nejde, že to neumím. A napsal jsem pár básniček a poslal jsem jí je. A ona odpověděla, že je to skvělé, ať pokračuji. A tak vznikla první dětská knížka.

Z knížky Pavla W. Petkova

Před rokem jste ji křtili v Hradci Králové. A po ruce vychází druhá knížka. Tu první jste prý křtili dokonce vodou z Labe?
Ano, je to tak. Nabral jsem tu vodu hodinu před křtem, aby byla čerstvá.

Knížka vznikla vlastně jako komunitní projekt. To bychom také asi měli vysvětlit.
Knížka vznikla za podpory drobných přispěvatelů i větších sponzorů. Asi 45 lidí se spojilo, aby dalo dohromady prostředky, aby knížka mohla vzniknout. A nesměřuje do obchodů, do velkoobchodu a do prodejních sítí. Směřuje, pokud možno, a tak se to děje, přímo do rukou dětí. Těm, kterým ta knížka patří. Za tím účelem jsem oslovil obecně prospěšnou společnost Zdravotní klauni, navázali jsme spolupráci a část výtisků jsem jim věnoval. A oni je pak používají pro své aktivity.

Jako kluk přečetl všechny Štorchovy knížky. A zrodila se láska k experimentální archeologii

Expedice Monoxylon 1998

Docent Radomír Tichý si umí plnit klukovské sny. Jedním z těch snů bylo určitě stát se archeologem. A dalším obrovským splněným snem je Centrum experimentální archeologie ve Všestarech, které vybudoval doslova ze země.

Doktor Houska a sestra Kotrlá?
Ano, skvělí klauni, kteří byli i loni na křtu mé první knížky.

Pavle, vy jste prý také profesionální muzikant.
Profesionální amatér ve hře na ukulele.

Představme vaši nejnovější knížku pro děti Strašidýlko Hujajajdo, veselé básničky. Takže je veselá?
Já doufám, že ano, já jsem se u nich bavil.

A jsou v ní také krásné obrázky. O to se postaral někdo z vaší rodiny?
Nejstarší syn s manželkou.

Takže vašim dětem už nečtete básničky.
Už dávno ne, opravdu dlouho ne. Ty už pracují a spolupracují na mých knížkách.

Knížky Pavla W. Petkova

Tak si pojďme nějakou básničku přečíst. Koště se jmenuje? 

Na naší stařičké poště dočista obživlo koště. Ten prapodivný svévola tančí, mete kol dokola. Podezření silné vzklíčí, v rohu se výhružně vztyčí, zavíří, rychle se otočí, kouty bez prodlení smýčí. Loknu si z jablíček moštu, dříve než noviny pročtu, zavýskne, zadupe, poskočí, obtančí celičkou poštu.

Jak se to líbí dětem? Veselé básničky. Máte reakce na první knížku?
Mám, ano. Jen pozitivní. Ale nevím, jestli to není dáno tím, že ke mně ty negativní reakce nedorazí. Ale mám, můžu říct, desítky pozitivních ohlasů, protože část loňského nákladu se zdarma poskytla i do mateřských školek. Z toho mám zpětnou vazbu, že se to líbí a čte.

Všichni jsme dětmi. Občas si nasadíme nějakou masku a vyrazíme do terénu, ale jinak jsme dětmi.
Pavel W. Petkov, spisovatel a básník

Je pěkné, když rodiče mohou dětem zase něco nového číst. To je bezvadné, když rodiče vyprávějí dětem pohádky nebo čtou z knížek.
Je to tak, já s tím souhlasím. A to je přesně moment, který mě letos nutil k tomu, zkusit rozšířit své aktivity ve smyslu dárcovství. Navázali jsme spolupráci i s obecně prospěšnou společností Mezi námi, což jsou pohádkoví dědečkové a pohádkové babičky, kteří chodí do mateřských školek, aktivní senioři a čtou dětem. Takže to je dnes druhý spolupracující partner, kterým poskytneme po křtu v pátek část výtisků. Oni budou chodit do 50 školek a tam budou dětem číst.

Jak se vám psalo pro děti? Musel jste se jako autor vrátit do svého dětství, abyste načerpal nějaká témata?
Vůbec ne, je to otázka vteřiny. Zamyslím se a přestanu si hrát na dospělého a jsem tím, kým jsem byl vždycky. Dítětem. To je celé, všichni jsme dětmi. Občas si nasadíme nějakou masku a vyrazíme do terénu, ale jinak jsme dětmi.

Z knížky Pavla W. Petkova

A vaše, když to tak řeknu, dospělácké knížky? O čem jste psal? Je nějaké téma, které vás zajímá a sjednocuje ty knížky?
Je tam jedno jediné téma a to zní: všechny takzvané vážné věci zkuste nahlížet jinak, někdy ironicky, někdy legračně, někdy posměšně. Protože ta těžká, velká témata jsou možná jednodušší a víc k smíchu, než by se nám zdálo.

Tedy to vše se odráží ve vaší tvorbě. Čtyři knížky jste vydal pro dospěláky. Co chystáte dál? Chcete dál psát pro děti i pro dospělé?
Obojí. Já ještě píši hudební texty pro naše uskupení Hudebně literární centrum kreativity, tam jsem zatím dosud výhradním autorem textů. Tam chci pokračovat a chci pokračovat i v psaní pro děti. Je rozepsaná knížka pohádek Strašidýlko Hujajajdo a nějaké pohádky. Pak jsou ještě ve výhledu nějaké dobrodružné příběhy a chtěl bych napsat i bilanční knihu poezie pro dospělé.

Pozvánka na křest knihy Pavla W. Petkova

Tak ať se to všechno povede. A zveme také v pátek do Hradce Králové na křest vaší knížky. Kde to?
V pátek 7. prosince v 18 hodin křest knížky - Galerie 123, Bratří Štefanů 123 v Hradci Králové.

Je to na Slezském předměstí v Hradci Králové, je tam blízko Orlice, kdybyste chtěl zase křtít vodou.
Já zatím nechci prozradit, čím se bude křtít.

Dobře, necháme se překvapit. Spisovatel a básník Pavel W. Petkov z Velké Jesenice byl naším hostem. Děkuji za rozhovor, ať se vám daří a ať se knížka líbí dětem.
Děkuji za pozvání i za přání a na shledanou.

Pavel W. Petkov ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem
autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související