Police Symphony Orchestra věnuje svůj letošní 15. narozeninový rok duševnímu zdraví mladých lidí

8 fotografií

Je to tak? Pořád jste Máma?
Pořád mi tak uvnitř orchestru říkají. Někdy už Panímáma, tak nevím, co si o tom mám myslet.

Petra Soukupová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Přitom to už musí být několikátá generace muzikantů, ne?
Je tam jádro, které drží opravdu dlouho, ale lidé, kteří znají orchestr opravdu od začátku, tak jsme tam podle mě už jen čtyři.

Když jsme s bráchou Police Symphony Orchestra zakládali, mně bylo 15 a jemu 17 let. Prostě jsme chtěli hrát, co se nám líbí.
Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra

Takže funguje generační obměna. Jak těch 15 let hraní oslavíte?
My to slavíme průběžně celý rok, máme spoustu koncertů. Řekli jsme si, že jedna část roku bude hodně koncertní, zároveň máme stále film o nás, který se natočil a pracujeme s ním i skrz naše benefiční téma duševní zdraví. A třetí věc je filantropická, kdy jsme si řekli, že chceme mít celoroční benefiční téma a nemít jen jednu benefici v rámci roku, která stejně i tak bude. Chceme mít různé dílčí aktivity, které na to téma během roku upozorňují. Je to dlouhodobější téma, ne jen soustředěné na jeden úzký čas v roce.

Zmínila jste film Velký finále PSO, který měl v minulém roce premiéru a byl velmi úspěšný, několikrát oceněný.
Dominik Kalivoda, režisér filmu, za to dostal Cenu prezidenta Zlín Film Festivalu, pak dostal cenu Trilobit a teď naposledy získal dokumentární Cenu Pavla Kouteckého. Ze 100 filmů byl vybraný jako jediný celovečerní dokument. A tuhle cenu může dostat jen jednou v životě, pokud se nepletu. A já mu ta ocenění moc přeji, protože on v tom má opravdu pět let života, natočených 400 hodin a strašných nervů. Jsem ráda, že jsem nahlédla do filmařského světa, ale ráda zůstanu v tom hudebním.

Čtěte také

Petra Soukupová a PSO. Pankáčům mezi symfoniky nestoupá vůbec sláva do hlavy, plní sny sobě i jiným

Jaké bylo to natáčení? Protože jde vlastně o záznam vaší asi tříleté činnosti.
Ano, od roku 2019 až do roku 2022. Původně se mělo točit rok, když jsme slavili 10 let, což bylo v roce 2020. Ale přišel covid a rozhodlo se, že se bude točit tři roky. Což si myslím, že je velmi hodnotné, protože tam vznikla spoustu situací, aniž by je kdokoliv plánoval. Dominik nás zastihl v čase, kdy se ze studentů dostáváme do dospěláckého života, máme koníčka, kterého milujeme, a teď to budeme nebo nebudeme zvládat s prací? Co tomu musíme obětovat? Tedy je tam více lidská rovina ve filmu, byť je hodně hudební. Ale každý si tam najde, podle mě, nějaké své osobní téma, které řeší. Máme krásné ohlasy, jak to s lidmi hýbe. Na Zlín Film festivalu přišel za námi jeden zahraniční umělec a říkal, že má rozjetý projekt, který chtěl skončit, ale náš film ho tak nabil, že musí pokračovat a vydržet. Tak doporučuji na film zajít. Děláme k němu i debaty. V Hradci Králové se bude promítat v pondělí 10. března večer a následovat bude diskuze. Určitě všichni přijďte.

Čtěte také

Poselství Police Symphony Orchestra: nebát se jít za svými sny a obklopovat se lidmi stejné DNA

Musíme připomenout, jak to všechno před těmi 15 lety začalo. Vám bylo kolik let?
Když jsme s bráchou Police Symphony Orchestra zakládali, mně bylo 15 a jemu 17 let. Prostě jsme si řekli, že založíme symfoňák, protože každý z nás hrál v jiném školním orchestru, tak jsme to chtěli dát dohromady. A chtěli jsme si hrát, co se nám líbí. Mít zkrátka vlastní symfonickou kapelu.

Asi vás nenapadlo, že to nabere takovou dimenzi a rozměr.
V tom věku člověk vůbec nepřemýšlí v nějakém dlouhodobém horizontu, kam se to může dostat. Opravdu to byl jen sen. Říkáme si, budeme prostě hrát co se nám líbí, a bude to zábava. Nikdo netušil, jak nás to chytne. Brácha sice už tam dlouho nehraje, ale zároveň si tam v orchestru našel manželku a mají už druhého syna. Vznikla spousta vztahů, jak mnozí z orchestru říkají, jsme lepší než Tinder, což je aplikace k seznamování. Takže kdokoliv se chcete zapojit a seznámit, přijďte do našeho orchestru. Můžete zpívat, hrát na nástroje nebo i dobrovolničit.

Letos podporujeme organizaci Sociální klinika. Chceme o tématu duševního zdraví diskutovat a rozvířit trošku mezigenerační diskuzi.
Petra Soukupová, zakladatelka Police Symphony Orchestra

Ještě mě zajímá, proč se dokumentární film o vás jmenuje Velký finále PSO.
Na to se přijďte podívat do kina a nebo si počkejte, až to poběží v televizi. Ale vážně, jednak jsme hráli velké finále festivalu Smetanova Litomyšl, ten jsme uzavírali. A je tam také spousta jiných velkých finále, které vznikly v rámci toho projektu. Mnoho různých příběhů a projektů.

Čtěte také

Petra Soukupová: Hlavní je chtít a dají se dělat zázraky. S Police Symphony Orchestra žijeme náš sen

V době covidu jste uspořádali velký benefiční koncert z broumovského kláštera.
To bylo na podporu kultury na Broumovsku. My jsme propojovali a oživovali klášter se spoustou míst a opravdu živě hrál orchestr z Dřevníku, což je kulturní sál v Broumově, a o půl kilometru dál v kostele zpíval sbor. A celé se to živě přenášelo online. Dva dny se to zkoušelo a pak se to jelo naostro živě.

Za těch 15 let se vám povedla neuvěřitelná spousta věcí. Hráli jste na Smetanově Litomyšli, vaším předskokanem, když to tak v uvozovkách řeknu, byla o den dříve Česká filharmonie. V pražském Rudolfinu jste teď měli koncert.
V Enteria Aréně, také po nádražích jsme jeli turné, vybrali jsme přes 3 miliony korun pro druhé za tu dobu. Stavěli jsme šapitó na broumovském letišti. Prostě si plníme sny.

Čtěte také

Občas si říkám, jestli nejsme moc troufalí, směje všem budoucím projektům „máma“ PSO Petra Soukupová

A další metou je co? Pražské jaro třeba?
Já si myslím, že to by bylo skvělé. Když to přijde v dobrý čas a dobře se to spojí. Už jsme byli v kontaktu, tak uvidíme, co se vyvrbí.

V nejbližší době vás teď čekají dva koncerty tady v Hradci Králové, na které naváže v pondělí projekce vašeho filmu v kině Bio Central v Hradci Králové. A to vše pod hlavičkou duševního zdraví mladých lidí.
Ano, protože my letos podporujeme organizaci Sociální klinika, která sdružuje profíky terapeuty, kteří se ale věnují terapii dobrovolně, aby mohli službu poskytovat lidem, kteří na to nemají peníze. A my jsme se rozhodli, že to chceme podpořit jak finančně, tak o tom tématu chceme diskutovat a rozvířit trošku mezigenerační diskuzi. Protože i náš věkový průměr v orchestru je 23 let a všichni cítíme, že jak se na to kouká dnešní generace. Mluví o duši úplně jinak, než třeba naše rodiče. A že je stejně důležité pečovat o duši jako naše tělo.

Čtěte také

Duchovní matka Police Symphony Orchestra vám poradí jak se stát srdcařem a dělat věci s láskou

Dříve se o tom mnoho nemluvilo.
Je to tak. A zároveň ten náš film neukazuje jen jak si plníme sny. A není pouze o optimistických chvílích, pustili jsme si kamery úplně na tělo. Jsou tam i chvíle, kdy se nám nedaří, kdy má chuť člověk skončit a je to o tom, co všichni podle mě prožíváme. To, že něco děláme, tak vždy znamená i nějaké chyby, občas je něco špatně a není špatně se o tom bavit. Je dobré to otvírat. První taková diskuze proběhla v Brně po našem koncertě v Janáčkově divadle a lidé byli schopni mluvit úplně otevřeně. Že i nás mrazilo z toho, jak dokážeme být otevřeni k sobě navzájem. Takže to je velké naše téma pro tento rok. Už jenom to, aby se dostalo do povědomí, že nějaká Sociální klinika existuje, ta služba je dostupná v rámci celé Český republiky. A Sociální klinika je moc ráda, že se dostane do regionů, takže se to hezky spojilo. Celý rok budeme jezdit po republice a dává nám to smysl.

V sobotu a neděli dva koncerty v sále Filharmonie Hradci Králové, ale ty jsou už vyprodané. A pak v pondělí 10. března v hradeckém kině Bio Central projekce filmu a beseda o duševním zdraví.
Je to taková talk show. Je to povídání si jak o filmu, tak o různých věcech, které se nám dějí. Je u toho vždy jeden člověk ze Sociální kliniky, dále bude teď hostem Eliška Podzimková, skvělá výtvarnice, a budou tam lidé z orchestru. Také Dominik Kalivoda, režisér filmu.

Petra Soukupová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Petra Soukupová, zakladatelka skvělého symfonického orchestru z Police nad Metují, který už 15 let rozdává radost, byla naším hostem.