Dagmar Ruščáková: Potřebuju tě
Dívám jsem se na rozsvícený displej mobilu a nemohu se rozhodnout. Mám nebo nemám poslat tu zprávu? Opravdu to sama nezvládnu?
Čtěte také
Už v noci mi nebylo dobře, ráno jsem měla zimnici. Je to jasné, skočil na mě nějaký opravdu povedený moribundus. Jenže jsem sama doma a můj muž tentokrát ani neměl přijet na víkend domů. Mám nebo nemám napsat ta obtížná slova - přijeď, potřebuju tě? Bude muset měnit své plány a být hodiny v autě navíc! Mám nebo nemám?
Potřebuju tě. Napadlo vás někdy, jak zákeřná ta slova jsou? Co všechno se za nimi skrývá?
Tak předně, označují nějakou naši slabost. Něco nezvládáme, potřebujeme toho druhého, abychom dokázali ustát cokoliv, co nás právě ohrožuje.
Čtěte také
Přitom nějaký kout naší mysli obvykle trvá na tom, že si máme poradit sami, jak nás odjakživa ve škole učili. Žádné napovídání!
V naší společnosti je pořád ještě pokořující přiznat slabost. Nebo chybu. I proto je pro mnohé prosba o pomoc podstatně obtížnější než tu pomoc jinému člověku poskytnout. Ano, já vím, že se to zdá přemrštěné, aspoň zvenku. Aspoň pro toho, kdo… právě nikoho nepotřebuje.
Jenže on je tu další problém - opravdu máme ta slova komu říct? Někomu, kdo neselže? Kdo pomůže bez výčitek? Nikomu se nechce žebrat!
Čtěte také
Aby toho nebylo málo, ta slova mohou působit i v opačném gardu a stát se bičem, v extrémním případě i nástrojem vydírání až zotročení. Často tak totiž poutají slabí silné. Zneužívají lásky nebo pocitu viny silnějších, že oni mohou něco, co potřebný nemůže. Někdy ze strachu o sebe, jindy čistě jen z pocitu moci. Ale ani v tom strachu to není omluvitelné.
Nakonec jsem zprávu odeslala. Ne, vlastně mě neudivilo, že můj muž přijel domů. Dokonce vím, že mi to skutečně neměl za zlé. Nicméně on se zase může spolehnout, že jeho ochoty nezneužiju. Možná právě tohle je způsob, jak se slovy „potřebuju tě“ bezpečně žít.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Jiskřičky
Sedím před počítačem a na klíně mám čtyřletou vnučku Kačenku. Zcela nezvykle mlčí, protože fascinovaně sleduje objev svého mladého života - balet. Aktuálně je to Louskáček.
-
Dagmar Ruščáková: Pečeť ročních období
Začátek února poznamenala velká obleva. Nejenže teploty vystoupily neslušně vysoko, ale ještě i pršelo. Hledím do předpovědí počasí a doufám, že se vrátí sníh a mráz.
-
Dagmar Ruščáková: Kuchařky
Bylo to pár dní po Vánocích, když mi můj mladší syn poslal sérii fotek, dokumentující precizní přípravu chilli noc carne včetně velmi lákavě vypadajícího výsledku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka


Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka