Dagmar Ruščáková: Hudba v hlavě
Zasekla jsem se. Prostě jsem netušila, jak to vyřešit. Věděla jsem, co se stane předtím i potom. Ale tahle scéna z právě psaného příběhu prostě v mé hlavě nebyla, ať jsem se snažila jakkoliv.
Čtěte také
V této době čekání a marného přemýšlení jsem si vyjela autem na nákup. Pouštěla jsem si písničky, když najednou… najednou… Sevřela jsem volant. Bubny bily v tempu vzrušeného srdce, vysilujícího běhu, naléhavého bušení kopyt koně v trysku. Koně?
Pustila jsem písničku znovu. Najednou jsem věděla, kam běží ten kůň, koho nese na hřbetě… a komu jde o život. Těžce hledaná scéna se mi rodila před očima, poctivě upřenýma na silnici. Pouštím písničku znovu… a znovu. Zastavím na náměstí v Miletíně, a ještě chvíli nevidoucíma očima zírám na Erbenův pomník. Tak to tedy bylo!
Byla jsem jak omráčená a jen těžko jsem si vzpomínala, proč v tom Miletíně vlastně jsem. Kouzlo však pokračovalo. Až do večera jsem měla mysl podivně otevřenou. Nejenže jsem hledanou scénu viděla, ale měla jsem dojem, že prožívám i emoce všech zúčastněných. Řeknu vám, ještěže se to nestává častěji! Je to úžasný, ale poměrně vysilující způsob tvorby.
Čtěte také
Obvykle, pokud jde třeba o fejetony, je to podstatně nudnější. Když máte nápad, píšete. Když ho nemáte, nepíšete. Když nemáte nápad a musíte odevzdat text, je to průšvih. Bez nápadu se to totiž u počítače nevysedí. Jak se blíží termín a roste zoufalství, přemítáte, proč vlastně děláte tak pitomou práci. Třeba na zpracování hromady faktur nepotřebujete náladu… tam stačí jen kafe a pevná vůle mít to za sebou.
Nicméně mozek někde vzadu deadline pozná, takže vás nakonec zachrání. Více či méně elegantně, ale na poslední chvíli vás v tom nenechá. Vy si oddechnete a slíbíte si, že příště začnete dřív. Jenže, znáte to. Buď nápad máte, nebo nemáte.
Související
-
Dagmar Ruščáková: Motivace
Tak tohle je skvělé a průšvih zároveň. Mnou vyzdobený čepec středověké dámy padne jiné herečce, než pro kterou jsem ho plánovala! Ano, moc jí to sluší!
-
Dagmar Ruščáková: No jo, ale...
Sedím v autě a očima sleduju barevné kartáče. Nemám ráda automyčky, ale hra barev spolu s vodními kapkami přece jen trochu kompenzuje nepříjemné pocity vyvolané hlu...
-
Dagmar Ruščáková: Kuchařky
Bylo to pár dní po Vánocích, když mi můj mladší syn poslal sérii fotek, dokumentující precizní přípravu chilli noc carne včetně velmi lákavě vypadajícího výsledku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.
Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu
Nebojte se klasiky!
Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?
