Zvoník na hradecké Bílé věži David Kafka: Platí přímá úměra, čím větší zvon, tím vyžaduje větší cit

28. září 2021

Den české státnosti by se v Hradci Králové nemohl obejít bez hlasu impozantního zvonu na hradecké Bílé věži, který patří k největším u nás. Už třináctým rokem se o to, aby byl Augustin při významných okamžicích náležitě slyšet, stará jeden z hradeckých zvoníků David Kafka.

Někde se uvádí, že zvon Augustin na Bílé věži v Hradci Králové je druhý, jinde zase jako třetí největší v republice. Jak to tedy je?
Co se týče hmotnosti bronzu, ze kterého je zvon slit, tak je třetí. Před ním je pražský Zikmund a olomoucký Václav. Ovšem důležité je, že zvoní. Protože dlouhých 40 let v Hradci Králové bohužel nezvonil. Mezi léty 1967 až 2008.

David Kafka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Proč nezvonil?
Nemohl zvonit, protože po obou stranách místnůstky, kde je zvon umístěn, byly schody. Nebylo možné zvon rozkývat, aniž by bouchl do těch schodů, takže se nezvonilo. Podle našeho názoru to bylo proto tak uděláno, aby se zvonění znemožnilo.

Na rozeznění zvonu Augustin je potřeba 5 lidí. 4 táhnou za provaz a 1 je vedoucí zvonění. Ten pracuje jako dirigent.
David Kafka, zvoník

Pamatuju si, říkalo se, že je zvon prasklý.
To se také říkalo a já jsem se potom náhodou kdesi dozvěděl, že existuje metoda, která umožňuje scelit prasklý zvon. Tak jsem si myslel, že bychom to mohli na našem Augustinu zkusit. Ale ukázalo se, že to není zapotřebí, neboť prasklý nebyl. A není.

Zvonění na zvon Augustin na Bílé věži v Hradci Králové

Vy jste stál tenkrát u obnovení zvonění v roce 2008.
2008 to opravdu začalo, ale pokusy zvon rozeznít, jsou starší. Ještě v době, kdy jsem byl v radě města, tedy někdy kolem roku 2000. Ale podařilo se to až v roce 2008.

Čtěte také

Jak jste se vlastně stal zvoníkem?
Tohle k tomu vedlo, touha zvon rozeznít. Tehdy jsme se s panem doktorem Skopcem na to zaměřili. Společně jsme nakonec našli postup, jak zvon zase dát zpátky. Byl celý špinavý, černý, zaprášený, byly na něm různé zbytky barvy, malta všude možně. Takže prvním úkolem bylo ho očistit, což jsme dělali, jako když se doma myje nádobí malou houbičkou. Památkáři nedovolili na to vzít žádný drsnější nástroj. Potom samozřejmě musela následovat zvonařská prohlídka a také statická kontrola celého toho zajištění.

Kdo vás naučil zvonit? Protože to asi nejde jen tak zatáhnout za provaz, ne?
Musím říct, že první roky jsme se to učili jaksi naturálně, podle citu. A dosáhli jsme jisté rutiny, protože jsme tady měli i kurz pro začínající zvonaře, kde jsme jim říkali, jak se s velkým zvonem musí zacházet. Je rozdíl zvonit na malý zvon a na takový veliký, protože ten veliký má trochu jinou mechaniku. Musí se to dělat opravdu s větším citem než u toho malého.

Kolik je zvoníků v Hradci Králové? A je vás potřeba, abyste Augustin rozhoupali?
00A když se nás sejde víc, tak je možné se třeba po pěti minutách u lana vystřídat. Tedy normálně je potřeba 5 osob, ale naše společnost je asi 15 lidí.

Jak se k vám vůbec může člověk dostat? Jak se stane zvoníkem? To asi nebude jen tak.
Musí mít zájem o zvonění a musí o něm taky něco vědět. Zrovna letos jsme jednoho nového zvoníka přijali a loni také. Takže máme skupinu starších lidí a také mladších. Ti starší předávají své zkušenosti, trvá jeden rok, než se z toho učně stane zvoník.

Čtěte také

Vy jste dnes přišel v tradičním kostýmu hradeckých zvoníků. To je taková specialita Hradce Králové.
Nemám celý kostým na sobě, to bych musel mít ještě renesanční kacabajku a kalhoty. Mám tady i klobouk, protože ten je také důležitý, ale přes sluchátka se nedá nasadit. Je to hezké, že jako jediní v České republice chodíme zvonit v kostýmech. A co se týče technologie zvonění, tak zvoníme jen ručně.

Taháte prostě za provaz.
Taháme za lano, což také není všude obvyklé. Myslím si, že tento zvon, který je tak starý, pochází z roku 1509, si zaslouží šetrnou ruční práci a nikoliv nějakou elektronickou pomoc. Kromě toho, my to hrozně rádi děláme.

Čtěte také

Z historie Augustina připomenu to nejdůležitější. Odlil ho zvonař Ondřej Žáček v roce 1509, ale tenkrát Bílá věž ještě nestála, protože její stavba začala až v roce 1574. Do té doby byl Augustin zavěšen na hřbitově vedle katedrály Svatého Ducha na hradeckém Velkém náměstí.
Tak to není osud jen tohoto našeho Augustina. I Zikmund, který je největším zvonem v Praze na Svatém Vítu, nebyl po slití hned zavěšen. Trvalo to 43 roků, než ho potom do prvního patra věže dostali. Takže to není úplně unikátní věc.

Poznal byste jeho hlas mezi všemi ostatními zvony?
Rozhodně.

A jak daleko se vůbec jeho hlas nese?
To záleží trochu na počasí, ale kdo ho chce slyšet opravdu dobře, může se zúčastnit zvonění. My máme také unikátní možnost v republice, asi též jako jediní poskytujeme veřejnosti vstupenky, mohou přijít, sednout si a poslechnout, jak opravdu zní Augustin ve vlastní Bílé věži. Všem to doporučuji, protože to je zážitek, který se jinde nedá získat.

Jakub Schmidt a David Kafka ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Celý rozhovor se zvoníkem Davidem Kafkou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související