Víte, že Hradec má svého čůrajícího chlapečka? Zvonohra a tři keramické světové skvosty „u Ambrože“

11. prosinec 2020

Vezmeme vás do Sboru kněze Ambrože v Hradci Králové, kde najdete hned několik světových unikátů. Je zde umístěn největší pohyblivý keramický betlém na světě od Františka Juračky a také zde vzniká po pražské Loretě druhá naše největší zvonohra. O plánech si popovídáme s člověkem, který se o rozvoj tohoto místa zasloužil nejvíc, naším hostem je emeritní biskup Církve československé husitské Štěpán Klásek.

Když se řekne Sbor kněze Ambrože, tak si Hradečáci určitě hned vybaví nádhernou, souměrnou, cihlovou budovu od architekta Josefa Gočára, postavenou na trojúhelníkovém pozemku. Byla vyprojektována přímo pro vaši církev?
Ano, naše církev letos slaví stoleté jubileum a Josef Gočár právě tento chrám vyprojektoval přímo pro tehdy nově vzniklé společenství Církve československé.

Štěpán Klásek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jste poměrně mladá církev, dnešní doba je složitá, přibývá u vás věřících? Pociťujete větší zájem o duchovní pomoc?
Já věřím, že věřících stále přibývá, i když navenek se třeba může zdát, že se to společenství církve zmenšuje, neboť ti věrní staří členové odcházejí k Pánu. Ale já věřím, že s každým novým křtem se církev rozrůstá. Věříme, že ti, kteří zemřeli, dál patří k církvi vítězné a každý člověk, který dnes uvěří, tak rozšiřuje společenství církve. My se pokládáme jen za jednu z větviček na tom obecném církevním stromě, kterému už je 2 000 let. A když připočteme dějiny Izraele, na které navazujeme, tak to jsou další tisíciletí.

Keramické betlémy Františka Juračky jsou originální tím, že se pohybují. Největší má přes 220 figur a třetina je pohyblivých.
Štěpán Klásek, emeritní biskup Církve československé husitské

Chodí k vám lidé pro radu, jak žít lépe?
Chodí i pro takovou radu. Věřím, že to důležité není jen ve slovech, ale právě ve společenství, které je naplněno nejen důvěrou v Boha, ale také vzájemnou láskou a podporou. Kromě slov je důležité, aby bylo evangelium patrné i z celého našeho života, aby lidé v církvi nacházeli duchovní rodinu a oporu.

Čtěte také

Kromě duchovní pomoci jste také hodně kulturně založený člověk. A u Ambrože najdeme hned tři světové unikáty od Františka Juračky.
Ano, jsou to tři pohyblivé keramické betlémy. Keramických betlémů je samozřejmě spousta, nádherné keramické betlémy třeba vytvořily děti ze Základní umělecké školy v Habrmanově ulici, většinou je kolem Vánoc také ve Sboru kněze Ambrože vystavují. Ale tyto betlémy Františka Juračky jsou originální tím, že jsou nejen dílem profesionálního umělce, keramika, ale jsou rozpohybované. Největší z těchto betlémů má přes 220 figur a z toho zhruba třetina je pohyblivých. To je úžasné dílo.

Mám pocit, že ne úplně všichni v Hradci vědí, jaký klenot tady máme. Betlém svítí, hraje, postavičky se otáčejí, je to neuvěřitelná podívaná. A navíc jsou tam dokonce i postavičky, které k betlému vlastně nepatří.
Betlém je úžasný v tom, že jsou tam nejen postavy biblického příběhu, to znamená klasická boží rodinka, Maria, Josef, malý novorozený Ježíšek v jesličkách a samozřejmě i ti zlouni, je tam i král Herodes a vojáci. Ale vedle toho jsou tam postavy, které zachycují obyčejné lidi, nejen obětavé betlémské darovníky, ale i osoby v různých situacích ne zrovna nejlepších. Taková populární figurka je například rybář, který má v ruce džbánek a jeho pohyb naznačuje, že trošku přebral. Ale to je známka toho, že Ježíš nepřišel zachránit spravedlivé, ale hříšníky. Hříšníci v našem betlémě naznačují, že boží láska je tu pro všechny.

Čtěte také

Zaujal mě také čůrající chlapeček. Takže ho má nejen Brusel, ale i Hradec Králové.
Ano, je tam také v betlémě.

Kolik lidí už tento úžasný modrobílý, pozlacený betlém, vidělo?
Myslím si, že za tu dobu už to mohou být stovky, možná tisíce. Ale pravdou je, že největší zájem je vždy kolem Vánoc. To k nám chodí děti, školy, školky. A betlém je samozřejmě také přístupný při všech významných slavnostech, které se dějí ve Sboru kněze Ambrože.

Keramické betlémy Františka Juračky

Takže i v těchto dnech se můžeme přijít podívat?
I v těchto dnech, určitě, bez problémů. V době úředních hodin farního úřadu, to znamená pondělí, středa, čtvrtek dopoledne a ve středu odpoledne. Ale i kdyby se nehodil tento čas, tak je možné se na faře domluvit na prohlídce.

Čtěte také

Vy jste zároveň iniciátorem projektu hradecké zvonohry. Proč chcete, aby měl Hradec svoji Loretu?
Hradec má už velice cenný soubor zvonů pocházejících z období, kdy bylo město podobojí, tedy z přelomu patnáctého a šestnáctého století. A ta loretánská zvonohra je vlastně také velice stará, ale bohužel nesplňuje už kritéria, která jsou dnes kladená na koncertní nástroje tohoto typu. Je zajímavé, že myšlenka zvonohry se zrodila při svatbě varhanice Jiřinky Marešové s Alešem Dvořákem. Mezi mnoha hosty z řad hudebníků tam byl i Radek Rejšek, hudební skladatel a náš nejlepší carillonér, hráč na zvonuhru. A ten, když uviděl věž a areál Sboru kněze Ambrože, říkal, že jde o úplně ideální místo pro současnou moderní koncertní zvonohru.

Kolik let už tento projekt trvá?
Trvá to od roku 2009, kdy jsme odlili první zvon, takže už 11 let. Každý rok máme určitou etapu, začali jsme jedním zvonem, pak byly zvony dva, tři, postupně to narůstalo. Ty menší už byly odlévané po pěti nebo i deseti během roku.

Teď už se vše podařilo a jsou všechny zvony připraveny?
Už máme konstrukci a dokonce i všechna srdíčka zvonů pod střechou. Konstrukce se musí ještě postavit, teď se dokončují práce na stavebním povolení, protože tam nebude jen samotná konstrukce zvonohry, ale bude tam i kabina pro zvonohráče. Tak věříme, že by to do konce roku nebo začátkem příštího roku mohlo dopadnout. Ale ještě nás čekají některé poměrně nákladné součásti zvonohry. Vlastní hrací stůl, mechanika zvonohry, automatické hraní. Zvonohra bude vlastně něčím podobným, jako jsou varhany, jen místo píšťal tam budou zvony. Takže bude možné hrát živě, přímo z klaviatury, ale současně tam bude také automatický zvonohráč. Podobně jako pražská Loreta bude moci i naše zvonohra vyhrávat.

Čtěte také

Už se vám prý hlásí zájemci, kteří by si chtěli zahrát, studenti Univerzity Hradec Králové, ale i lidé z ciziny. Ovšem je to asi náročné, zahrát něco pěkného na takový nástroj.
Určitě budeme muset pořídit i cvičný nástroj, protože cvičit asi přímo na zvonohru, aby to slyšeli všichni včetně chyb, by nebylo správné. Takže sháníme i cvičný nástroj. Ti zájemci jsou sdružení právě kolem Radka Rejška, který se ujal i repertoáru pro zvonohru. Byli bychom rádi, kdyby zvonohra nehrála jen jednu skladbu, ale aby se skladby proměňovaly podle ročního období. Teď máme například nádherné období adventu, které má krásné, starobylé zpěvy. Takže bychom byli rádi, aby zvonohra celý církevní rok nějakým způsobem odrážela.

Všech 50 zvonů naší zvonohry má své jméno. Od Cyrila a Metoděje až po osobnosti dvacátého století, poslední je Jan Palach.
Štěpán Klásek, emeritní biskup Církve československé husitské

Každý zvon je jinak velký, jinak zní, jsou vyladěné. A co je možná raritní, každý zvon má také své jméno.
Ano. Těch zvonů je 50 a kromě prvního zvonu, který nese jméno města Hradce Králové, tak všechny ostatní zvony nesou jména významných duchovních osobností českých dějin. Kdybychom to vzali chronologicky, tak od Cyrila a Metoděje až po osobnosti dvacátého století, mezi nimi jako poslední tam je Jan Palach.

Kdy myslíte, že se zvonohra z vaší věže u Ambrože rozezní?
Já bych byl moc rád, kdybychom během příštího, možná přespříštího roku, opravdu dokázali projekt dotáhnout do konce. Bude to samozřejmě záležet i na obětavosti donátorů a podporovatelů. Ale i s boží pomocí bychom během dvou let rádi zvonohru dokončili.

Zvony zní i z Velkého náměstí, které od vás není tak daleko, nebudou se rušit? Jak jste to naplánovali?
Máme to naplánováno tak, že by zvony naší zvonohry nezněly každou hodinu, že by to bylo třeba každý den po poledni a potom například po šesté hodině, ale ne v celou hodinu. Aby se to netlouklo s bitím ostatních věžních hodin. A to je nejen na Velkém náměstí, nedaleko je třeba i elektrárna Hučák, ta má také krásně bicí hodiny. Ale myslíme na to, A vedle tohoto pravidelného hraní, které by bylo dvakrát denně, tak plánujeme čtrnáctidenní živá vystoupení. Takové zvonohráčské koncerty pro širokou veřejnost.

Pavla Kindernayová a Štěpán Klásek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Držím palce ať zvony dělají radost všem, kteří je uslyší. Pane biskupe Klásku, děkuji za rozhovor. Hezké svátky.
I vám a všem posluchačům hradeckého rozhlasu.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová