Kouzelný svět betlémů, včetně toho nejslavnějšího, láká milovníky tradic do Třebechovic pod Orebem
Podíváme se do Třebechovic pod Orebem, kde je v pohybu k vidění unikátní Proboštův betlém, tedy velké lákadlo hlavně teď před Vánocemi v adventním čase. Dobrou zprávou je, že ho zase můžeme vidět v plné kráse, což nám určitě potvrdí ředitelka Třebechovického muzea betlémů Renata Pazderová.
Takže radostná zpráva, už máte otevřeno?
Ano. Máme otevřeno, začíná být zájem, už se lidé ozývají, jestli mohou přijít. Samozřejmě mohou, i když musíme dodržovat přísná opatření nařízená vládou, to znamená jen čtvrtina celkové kapacity, samozřejmostí jsou roušky, dezinfekce a odstupy. U Proboštova betlému může být najednou maximálně 10 lidí.
Vy jste také připravili na čas adventní spoustu novinek, především dvě velké výstavy. Ale ještě se zeptám, jak jste zvládli období bez návštěvníků? Na jaře to byla pro všechny překvapivá situace, muzea se musela uzavřít.
Ano. Bohužel jsme nemohli dodržet všechny plány a akce, které jsme měli připravené. Něco jsme přesouvali na léto, ale zaměstnali jsme se aktivitou, která sice není na první pohled tolik vidět, ale je důležitá pro budoucí generace. Udělali jsme významný krok k digitalizaci našich sbírek. Ať už těch hlavních, protože máme přes 500 betlémů, tak i pomocného sbírkového fondu, protože jsme městské muzeum. Naskenovali jsme skoro 1 000 snímků.Čtěte také
Spousta institucí onu dobu využila pro opravy, malování a tak dále.
To jsme také dělali. Vymalovali jsme prostory muzea, připravili jsme na léto dvě výstavy, bylo výročí 600 let orebitů, což je poměrně významné. To nakonec proběhlo. Já chci poděkovat všem, který nás v létě podpořili a přišli do muzea. Návštěvnost byla skoro taková jako v minulém roce v létě. Moc si toho vážíme. K té výstavě jsme připravili i novou turistickou hru Po stopách orebitské stopy.
Takže léto se povedlo, co se týče návštěvnosti.
Léto ano, pak samozřejmě přišel podzim. Ten jsme hlavně věnovali přípravě dvou nových výstav. Jedna je dlouhodobější a druhá krátká. A doufali jsme, že se před Vánocemi podaří otevřít.
Raritou je chlebový betlém, kde jsou figurky opravdu z chlebového těsta. Prodávaly se na adventních trzích za pár haléřů chudým lidem.
Renata Pazderová, ředitelka Třebechovického muzea betlémů
Ono se to povedlo. Proboštův betlém, to je velké lákadlo. Na světové výstavě Expo proslavil naši republiku a mistry řezbáře po celém světě. Jezdili v létě zahraniční turisté?
Jezdili, ale málo. Zahraniční zájezdy, který se u nás vždy v létě střídají, tak nebyly. Poláci nás většinou podpoří a zájezdy z německy mluvících zemí.
Nenapadlo vás třeba i vysílat třebechovický betlém online? Protože i to se hodně dělalo, divadla vysílala živě.
Vysílali jsme. Máme Facebook i Instagram. Na sociálních sítích jsme pilní, představujeme tam jednotlivé figurky, které máme nasnímané, jak se točí, takže je to vlastně takové 3D. Každá figurka má svůj podrobný popis, co přesně představuje a kdy vznikla.
Čtěte také
Novinky a aktuální výstavy jsou určeny pro letošní adventní čas. Tak co jste všechno připravili?
Připravili jsme dvě výstavy. Ta dlouhodobá s názvem Kouzelný svět betlémů potrvá až do 7. listopadu 2021. Představují se na ní betlémy z historie i ze současnosti, z různých materiálů. Je tam několik zajímavostí, například chlebový betlém, to je docela rarita. Takových exemplářů se moc nedochovalo vzhledem k materiálu, který má krátkou životnost. Figurky jsou opravdu z chlebového těsta. Takové betlémy se dělaly koncem osmnáctého století na Příbramsku, kde se do formy vměstnalo chlebové těsto, potom se nechalo usušit, vyklopilo se, nalepilo na tenké prkénko, potom se pestře pomalovalo a figurky se prodávaly na adventních trzích. Byly pro chudé, většinou za pár haléřů.
Oblíbený je papírový vystřihovací betlém. Již od konce 18. století byly tištěné archy nabízeny k prodeji v každém kupeckém krámku.
Renata Pazderová, ředitelka Třebechovického muzea betlémů
Oblíbeným typem betlému jsou vystřihovací papírové. Již od konce 18. století byly tištěné papírové archy nabízeny k prodeji v každém kupeckém krámku ve městě i na vesnici. Jejich rozšíření a dostupnosti napomohl rozvoj průmyslu a možnost reprodukce tvorby známých mistrů. Mnoho umělců do své tvorby zařadilo i betlémy. Nejstarší umělecké české jesličky nakreslil Mikoláš Aleš v roce 1902. Dalšími známými vystřihovacími betlémy jsou Pražské jesličky Josefa Weniga, betlém Josefa Lady nebo Marie Fischerové Kvěchové.
Velmi oblíbené byly rozkládací betlémy Vojtěcha Kubašty. Jejich přesný počet není znám, uvádí se okolo sedmnácti. Vyvážely se i do zahraničí. Autor se inspiroval i Třebechovickým betlémem a vytvořil rozkládací přání s jeho motivem. Zajímavá je skutečnost, jak se vystavený betlém dostal do sbírek muzea. Daroval nám ho italský betlémář, který ho získal od svého přítele z Francie.
Čtěte také
Jak se o betlémy staráte? Máte tam klimatizaci?
Ano, v depozitářích je klimatizace. Ale máme vystaveny i velké betlémy, zajímavostí je papírový betlém z Ústeckoorlicka. Měl většinou velké rozměry, 4 metry na délku, metr a půl do hloubky i metr a půl na výšku. Tak se umisťoval většinou nad postel. Postavila se konstrukce, ta příprava trvala poměrně dlouho, usušil se mech a pak se do něj zapichovaly papírové figurky. Tuto ukázku tam máme předvedenu názorně nad postelí. Pak bych zmínila i velký papírový třebíčský betlém, ten má až 500 figurek. Potom voskové betlémy. A naopak máme i miniaturní betlémek, na raznici je udělán obrázek svaté rodiny a je vyražen do 18karátového zlata.
Takže to je cenná záležitost. Možná to by chtělo i trezor.
Je pod sklem.
Výstava Vánoce, Vánoce přicházejí ukazuje, jak se betlémy tvoří ze šustí, háčkováním či pletením. Máme i zajímavý patchworkový 3D betlém.
Renata Pazderová, ředitelka Třebechovického muzea betlémů
To je tedy Kouzelný svět betlémů. A druhá, krátkodobější výstava?
Druhá výstava se jmenuje Vánoce, Vánoce přicházejí. Tam ukazujeme, jak se tvoří betlémy, ať už ze šustí, háčkováním nebo pletením. Máme zajímavý nástěnný patchworkový 3D betlém, velký dřevěný betlém nám zapůjčil Pavel Stříteský z Prahy, který se práci se dřevem začal věnovat až v důchodu, do té doby působil v Národní filharmonii jako trumpetista. A řekl si, že zatím nikdo neudělal betlém z osobností. Jsou betlémy různých řemeslných oborů, ale osobnostní ne. Takže on udělal betlém umělců jak z České republiky, tak i ze zahraničí. Návštěvníci můžou vyzkoušet své znalosti.
Koho tam například můžeme vidět?
Je tam třeba Bedřich Smetana a Božena Němcová.
Třebechovické muzeum betlémů
Nejcennějším a nejobdivovanějším betlémem muzea je bezesporu unikátní mechanický betlém lidových řezbářů Josefa Probošta, Josefa Kapuciána a autora mechanismu Josefa Frimla. Celý betlém včetně mechanismu byl vytvořen ze dřeva před více než sto lety. Na ploše 6,9 x 1,9 x 2,2 metry se nachází přes 2 000 vyřezávaných dílů.
V Třebechovicích mají tradici také vánoční trhy.
Každoročně mají velkou tradici naše Betlémské trhy. Letos měly být příští sobotu, ale bohužel nejde to uskutečnit. Ale domluvili jsme se s městem, že je přesuneme na Velikonoce, na další velký křesťanský svátek. Takže příští rok by měly být Betlémské trhy jak na Velikonoce, tak potom i na Vánoce.
Naším hostem byla dnes Renata Pazderová, ředitelka Třebechovického muzea betlémů. Moc děkuji za krásné a zajímavé povídání. Určitě se k vám přijedu podívat.
Přijeďte. Všichni jste zváni. Na shledanou.
Související
-
Unikátní 300 let starý jezuitský betlém se z Žirče na Trutnovsku na dva měsíce přestěhoval do Prahy
Jezuitský betlém starý 300 let se z Žirče na Trutnovsku na dva měsíce přesunul do Prahy. Na tradiční výstavu si totiž toto unikátní dílo zapůjčilo Muzeum Karlova mostu.
-
Barokní Braunův betlém u Dvora Králové čistí restaurátoři. Co všechno se bude se sochami dít?
Restaurátoři spolu se studenty Fakulty restaurování v Litomyšli začali pracovat na obnově Braunova betlému na Trutnovsku. Barokní památka je obrostlá především mechem.
-
Nový malý Třebechovický betlém se narodil v Náchodě, vystaven je v Polici a doma bude v Praze
V dílně náchodského řezbáře Zdeňka Farského téměř čtyři roky vznikal unikátní pohyblivý Český řemeslný betlém. Mistrovské dílo můžete nyní obdivovat v Polici nad Metují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka