Hradecké minuty! Biografy v Hradci Králové za první republiky. Část 2
Rozkvět kinematografie se promítl také do kulturního a společenského života v Hradci Králové. Koncem 20. let 20. století bylo v politickém okrese Hradec Králové celkem 11 biografů. Kromě královéhradeckých Grand-Bio Sokol, Bio Central a Lido Bio na Pražském Předměstí fungovaly i v okolních obcích biografy v Černilově, Dobřenicích, Lhotě pod Libčany, Novém Hradci Králové, Pouchově, Praskačce a v Třebechovicích pod Orebem.
Bio Central Hradec Králové
V roce 1929 schválila Rada města Hradec Králové stavbu biografu u domu čp. 468 na Karlově třídě. Majitel domu továrník K. V. Skuherský pronajal biograf provozovateli licence: Masarykově lize proti tuberkulóze. Biograf byl umístěn ve dvoře domu, měl samostatný vchod a pokladny. Ve vestibulu kina byla k dispozici šatna, bufet a kuřárna. Z vestibulu se dalo vejít do sálu, na galerii nebo do samostatných lóží. Sál měl kapacitu 800 sedadel. Bio Central zahájil provoz 19. října 1929 promítáním filmového žurnálu se záběry současného Hradce Králové, krátkou humoreskou Kašpárek a Budulínek a ukázkami velkofilmu Archa Noemova. Projekce zvukových filmů byla zahájena 29. listopadu 1930 českoamerickou Hollywood revuí.
Lidový biograf - „Lido Bio" v budově Střelnice na Pražském Předměstí
Budova Střelnice byla od roku 1909 majetkem Sociálně demokratického stavebního, nákupního a výrobního družstva Dělnický dům. Od roku 1913 získalo družstvo licenci a převzalo provozování biografu. Promítalo se každý všední den od 20 hodin večer, v neděli a o svátcích. Velký sál měl kapacitu pro 800 diváků. V letní sezóně se navíc promítalo v dřevěném pavilonu v zahradě, kde projekci filmů doprovázel orchestr a pro návštěvníky byla otevřena i kavárna a restaurace. Nová třípatrová budova Dělnického domu, postavená podle projektu Oldřicha Lisky, byla slavnostně otevřena 28. října 1927. Dne 30. ledna 1930 zde byl promítán první zvukový film v Hradci Králové.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
-
Hradecké minuty
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
