Hradecké minuty! Hradec Králové na pohlednicích - fotografické pohlednice
V minulosti bylo psaní a posílání pohlednic oblíbenou činností. Jako zlatý věk pohlednic je sice udáván konec 19. století, ale i za první republiky si lidé rádi dopisovali a posílali si pohlednice jako památku na návštěvu, třeba právě Hradce Králové.
Čtěte také
Pohlednice jako okénko do minulosti mají nezpochybnitelný historický význam. Slouží jako vizuální záznamy historie, zachycují významné události a pamětihodnosti, ukazují kulturní tradice nebo společenské změny. V období po roce 1918 už pohlednice dostává stejnou podobu jako mají dnes - pro adresu byla vyhrazena už jen půlka tzv. adresní strany a druhá půlka sloužila ke sdělení, druhá strana pohlednice byla čistě obrazová.
Samozřejmě i Hradec Králové jako moderní město s bohatou minulostí na pohlednice pronikl. Koncem 20. let 20. století se začíná ve větší míře prosazovat fotografie, která ve 30. letech ovládla oblast místopisných pohlednic a pronikla i do dalších námětů. Tyto „fotografické" pohlednice tak dokumentují dynamický vývoj hradecké architektury, módy, dopravy a každodenního života první republiky.
Zobrazují nejen centrální Hradec Králové, ale i okolní obce (dnes součásti města). V době první republiky byla nová výstavba města výrazná, takže se na pohlednice dostaly novostavby veřejných budov, úřadů, škol a dalších institucí dokumentující působení významných architektů v Hradci Králové. Výjimkou nebyly ani interiéry nových staveb.
Čtěte také
Vděčným námětem byla i „historie" - dominanty města na Velkém náměstí nebo výstavba prvního desetiletí 20. století.
Oblíbené byly také okénkové pohlednice, zobrazující různé budovy ve městě, nebo monotematické okénkové pohlednice, jmenujme např. dokumentaci pavilonů nové nemocnice.
Vedle uvedených pohlednic si mohli Hradečáci zakoupit atypické pohlednice, unikátem byly např. panoramatické pohlednice větších rozměrů nebo pohlednice se skrytou skládačkou se záběry na různé stavby ve městě.
Hradecké minuty můžete sledovat a poslouchat ZDE.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.