V Třebechovicích nemají jen Proboštův betlém. Sbírka čítá na 500 betlémů. Krásné jsou i v létě
Dneska se podíváme do Třebechovic pod Orebem. Když se řeknou Třebechovice, tak si asi každý hned představí známý třebechovický betlém. A i o něm budeme určitě mluvit s novou ředitelkou Třebechovického muzea betlémů Renatou Pazderovou a také s Petrou Jánovou, která spravuje tamní depozitář.
Paní ředitelko, my se už dlouhé roky známe. Vaše začátky vlastně patří sem, do rozhlasu, je to tak?
Ano, patří sem. Cítím se tu opravdu velice krásně po těch letech, byť jsem tady pracovala už před mnoha lety. Ale strávila jsem nejdřív v Československém a pak v Českém rozhlase Hradec Králové 13 let. V té době ještě patřilo k rozhlasu i činoherní nahrávací studio, točily se tu rozhlasové hry, a hlavně hudební studio.
Tedy režisérka a dramaturgyně, to jsou profese, kterými jste v rozhlase prošla. Ale pak přišla televize, tam jsme se hodně potkávali. Ale vy jste to vzala nějak přes Německo, přes německou televizi?
Měla jsem asi roční stáž v německé televizi. Jak u nás televize začínaly, tak to byla pro mě obrovská škola. Všechny ty zkušenosti jsem pak mohla zužitkovat. Pak jsem odešla do Prahy a tam jsem působila několik let v různých televizích. A pak přišel čas, že jsem si říkala, že bych se ráda vrátila do Hradce Králové. A to se povedlo.
Tak to jsme si zavzpomínali, ale teď pojďme zase zpátky do současnosti. Protože Třebechovické muzeum betlémů, to je ohromná tradice a také určitě velká výzva pro vás.
Ano. Je to opravdu velká výzva. Totiž organizace Třebechovické muzeum betlémů má pod sebou pět vnitřních středisek. Nejhlavnější je samozřejmě středisko betlémů s tím národním skvostem, s Proboštovým betlémem. A potom je to ještě středisko místní kultury, středisko kulturního domu, informační středisko a středisko hospodářské činnosti, kde máme prodejnu a e-shop.
A vzpomenete si, kdy jste viděla Proboštův betlém poprvé v životě? Já jsem tam jako dítě jezdil s rodiči.
Já také. To byly výlety vždy před Vánocemi. A opravdu to pro mě bylo překvapení, když jsem tam loni na podzim přišla po tolika letech a zjistila jsem, že je tam krásná budova, krásné prostředí a nádherně zrekonstruovaný ten betlém. To opravdu stojí za vidění.
Máme velkou sbírku, čítá kolem 500 betlémů. Samozřejmě jsou to soubory, které mají od pár figurek až po stovky figur. Ta sbírka je opravdu veliká.Renata Pazderová, ředitelka Třebechovického muzea betlémů
Jak jste spokojeni s tou opravou? Protože ta budova prokoukla, vyloupla se.
Ano. Ona je přistavena nová část, která je opravdu moderní, prostorná a je tam možnost dělat v prvním poschodí výstavy a malé divadelní a hudební žánry, což Třebechovice opravdu potřebují. A to zázemí tam je pěkné. A potom na to navazuje původní sál s původním hlubokým, osm metrů vysokým jevištěm, takže tam je nádherná akustika. Ten sál jsme taky trošku zrekonstruovali a otevření se nám povedlo. Návštěvnost byla velká, to znamená, že takový dům v Třebechovicích asi chyběl a doufejme, že navážeme na tu tradici, co tam má. Je to domovská scéna ochotnického souboru Symposion, který má velkou tradici a který na podzim pořádá sympózium, kde se sjíždí soubory, září, říjen, listopad, každý víkend a jsou tam různá představení. Doufám, že se k nám těší.
Petro, vy se staráte i o ten náš největší kulturní poklad, národní kulturní památku Proboštův třebechovický betlém. A taky si vzpomenete, kdy jste se s ním viděla poprvé?
Jako dítě. Myslím si, že na tuto otázku vám většina lidí odpoví jako dítě.
Kolik ono mu je vlastně let? Přes stovku už to bude.
Určitě. Josef Probošt na jeho vzniku začal pracovat v roce 1885 a práce na betlému skončily s jeho smrtí roku 1926. Takže těch 40 let na něm neustále něco zdokonaloval a zlepšoval.
Ale on na to taky nebyl sám. Bylo víc těch řezbářů nebo techniků, kteří mu pomáhali.
Určitě. Pomáhal mu řezbář Josef Kapucián a na to, aby se betlém rozhýbal, si pozval Josefa Frimla, což byl sekerník, který rozhýbával mechanismy ve vodních a větrných mlýnech.
Je pravdou to, že ten betlém byl možná původně rohový? Že byl umístěn v rohu místnosti a pak jej narovnali?
Ano. Probošt ho původně postavil jako rohový. To dokládá i dobová fotografie, kterou můžete vidět v expozici u Proboštova betlému. Bohužel nevíme přesně, v kterých letech, ale Probošt se potom rozhodl betlém narovnat. Nevíme přesně, v kterých letech to provedl.
Víme ale, že betlém hodně cestoval a že tu největší slávu udělal asi v roce 1967 na Expu v Montrealu v Kanadě. Tam je ale paradoxní, že ta cesta mu vlastně nejvíc ublížila, po té technické stránce.
Ta cesta do Kanady, a nebyl jenom v Kanadě, byl také v Londýně a v Holandsku, ta mu bohužel nepřidala. A když se v roce 1970 vrátil z výstavy v Londýně, tak v té době městská rada nebo národní výbor vlastně rozhodl, že už betlém cestovat nebude a zůstane v Třebechovicích.
Dneska je taky po krásné generální opravě a náročné rekonstrukci. Vy jste jej před rokem ukázali v plné kráse.
Dá se říct, že je to skoro přesně rok. Od 13. května loňského roku je znovu v provozu. A všechno funguje. Všechny figurky se hýbají tak, jak mají.
Tak se na něj určitě přijeďte podívat, je to krása. Co ještě dalšího tam pro nás máte? Protože ono je to tam těch betlémů samozřejmě mnohem víc. Je to snad největší sbírka betlémů u nás a možná i v Evropě.
Ano, máme velkou sbírku, čítá asi kolem 500 betlémů. Samozřejmě jsou to soubory, které mají od pár figurek až po stovky figur, takže ta sbírka je opravdu veliká.
Probošt betlém původně postavil jako rohový. Bohužel nevíme přesně, v kterých letech se potom rozhodl betlém narovnat.Petra Jánová, správkyně dopozitáře Třebechovického muzea betlémů
Unikátní. A k tomu všemu přijedou k vám do muzea i vláčky. Což se bude líbit hlavně asi klukům. Co to bude a kdy to bude?
Ano, teď intenzivně připravujeme výstavu vláčků, kterou otevřeme 19. května. A jak už název napovídá, jedná se o modely, o hračky vláčků, hlavně z první poloviny 20. století. Asi největším lákadlem výstavy bude model železnice, kde bude vláček projíždět historickým třebechovickým nádražím, ještě před jeho přestavbou v 30. letech minulého století.
Tak to je pro nás kluky a pro tatínky. Ale i pro maminky něco chystáte.
Ano, my nezahálíme. Takže 14. května v neděli zvu všechny na svátek matek, tentokrát na Masarykovo náměstí v Třebechovicích. Je to tradiční setkání občanů, kde vystoupí děti ze základní umělecké školy, z domova dětí a mládeže, ze základní školy a pozvali jsme i velmi talentovanou a šikovnou zpěvačku Veroniku Mertovou, která se letos proslavila tím, že spolumoderovala Ceny Thálie, což je obdivuhodné. Zpívá v muzikálech a zpívá velice dobře. A na slavnostní zakončení jsme pozvali začínající hudební chlapeckou kapelu Identity.
V Třebechovicích bude živo jistě pak i v létě. Máte už v plánu něco konkrétního, jak chcete zpříjemnit kulturní život v Třebechovicích?
Ano, nejen v kulturním domě. Za kulturním domem je nádherný prostor, velká travnatá plocha, kde se dají pořádat koncerty od jara do podzimu. Ale chceme využít i místní koupaliště, kde chceme otevřít sezonu. To bude začátkem června, tak opravdu nezahálíme.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.