Zobrazení Hradce Králové v proměnách času! Výstava i publikace, které nemají v historii městě obdoby

Na výstavě bude možné spatřit i unikátní akvarel Velkého náměstí od Vincence Morstadta z roku 1863, který dorazil z New Yorku a o jehož zapůjčení na výstavu se jednalo celé dva roky. Více nám řeknou autoři výstavy Jan Jakl z Muzea východních Čech v Hradci Králové a sběratel Ivan Tejkl, kteří jsou našimi hosty.

Jan Jakl a Ivan Tejkl ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Co všechno tedy představí výstava Zrození Hradce Králové v proměnách času?
Jan Jakl: Celkově to bude, myslím si, opravdu velice obsažná výstava, která neměla v Hradci Králové zatím obdoby. Jsme rádi, že se nám podařilo shromáždit tolik předmětů, zhruba asi kolem 180 věcí bude vystavených. A o té náročnosti svědčí to, že tam je zastoupeno 8 sběratelů a hlavně 16 institucí. Dát to vše dohromady byl docela oříšek. Ale výsledek tomu bude odpovídat a bude velice kvalitní.

Čtěte také

Hradecké muzeum ukáže své nejcennější poklady. A chystá i největší přírodovědeckou expozici u nás

Hvězdou expozice bude kresba Velkého náměstí našeho nejvýznamnějšího vedutisty 19. století Vincence Morstadta, který se v uvozovkách na místo činu vrací zpátky po 160 letech, což je neuvěřitelné. Jak významný a vzácný to je obraz?
Ivan Tejkl: Je zajímavý z mnoha důvodů. Jednak Vincenc Morstadt v Hradci Králové pracoval jako úředník krajského soudu od roku 1855 do roku 1867 a je to jeden z nejvýznamnějších českých vedutistů, kreslířů ikonografie měst. Říká se, že Praha 19. století by byla nepoznána bez jeho kreseb. A tento konkrétní akvarel byl dlouhá léta neznámý, v literatuře nebyl publikovaný. A já jsem znal tatínka současného majitele, českého emigranta, profesora ve Spojených státech. Takže se v roce 2002 podařilo dílo zapůjčit na soubornou výstavu Vincence Morstadta do Prahy. Majitel ve Spojených státech bohužel zemřel a mně se přes sociální sítě podařilo kontaktovat předloni jeho syna. Loni jsme se potkali v Praze, dohodli podmínky a letos se věc podařila dotáhnout a obraz máme tady v Hradci Králové.

Řečeno laicky, vedutisté byli vlastně první fotografové, ovšem bez fotoaparátu. A jejich pohledy jsou opravdu obdivuhodné.
Jan Jakl, Muzeum východních Čech

Co je na něm konkrétně vyobrazeno?
Ivan Tejkl: Jedná se o vyobrazení Velkého náměstí v takové rozvinuté perspektivě. Dokonce když jsme zveřejnili podobu onoho obrazu, tak jeden architekt vyfotil a rozvinul onu perspektivu, ale digitálně. Vincenc Morstadt pracoval jen se svojí představivostí a zručností. Vyobrazil tam jak radnici č.p. 1, kde pracoval a kde byl krajský soud, tak celé náměstí až po kostel Nanebevzetí Panny Marie.

Čtěte také

Procházka časem v Muzeu východních Čech. S virtuální realitou se podíváte na zaniklá místa Hradce

Práce vedutistů je velmi důležitá pro historiky a pracovníky muzeí, protože bez nich bychom neznali podobu měst před vznikem fotografie.
Jan Jakl: Řečeno laicky to byli vlastně první fotografové, ale bez fotoaparátu. A jejich pohledy jsou opravdu obdivuhodné. Jejich zrak umožnil, že opravdu vidíme historickou podobu měst. My to máme od 17. století, jsou samozřejmě i starší veduty měst, ale my máme nejstarší z roku 1600 od Jana Venuta. Vedutisté jsou pro dnešní dobu důležití v tom, že opravdu šli často do nejmenších detailů, zpodobnili podobu měst nebo interiérů měst tak, že si můžeme udělat obrázek o tom, jak život v těch městech tou dobou vypadal.

Ony kresby ale mohly být někdy také idealizované. Jak důkladný a přesný byl vedutista Vincenc Morstadt?
Jan Jakl: Právě u Morstadta nemám v žádném případě pochyby o tom, že by tam mohlo být nějaké zkreslení. Myslím si, že on opravdu pracoval velice realisticky, o čemž se můžeme přesvědčit nejen na vedutách Hradce Králové, ale třeba i na vedutách, které dělal pro Prahu a pro další desítky měst. Protože jeho produkce byla prostě úžasná a obdivuhodná.

Připravili jsme reprezentativní publikaci s barevnými reprodukcemi vedut, map, plánů i prospektů. Vložili jsme do ní 143 položek.
Ivan Tejkl, sběratel

Jsou tam i detaily osob na náměstí. Prý se dá dokonce i dopátrat o koho se jedná.
Ivan Tejkl: To se skutečně podařilo, protože ředitel biskupské knihovny asi před 20 lety, když byl obraz poprvé vystaven, tak podle pektorálu, což je zavěšený kříž, poznal, který konkrétní kanovník jde po náměstí v tom roce 1863.

8 fotografií

Od Vincence Morstadta nebude ovšem vystaven pouze tento akvarel, ale i jeho další pohledy na Hradec Králové.
Jan Jakl: On kreslil Hradec Králové nejen v celkových pohledech, vedutách, především od Nového Hradce Králové, to bylo takové ideální místo pro několik vedutistů, ale věnoval se samozřejmě i Velkému náměstí, krásně zpodobnil Pražskou a Slezskou bránu. Jeho pohledy znázorňují tedy nejen architekturu, ale u něj je opravdu zajímavá také stafáž. Sledovat detaily, včetně například některých zvířat, je to opravdu zážitek.

Někteří badatelé se prý vůbec podivují nad tím, jak mohl zastávat funkci soudního úředníka, protože prý pořád jen maloval.
Ivan Tejkl: Je to tak. Doktorka Bečková v roce 2002, když zahajovala výstavu Morstadta, uvedla, že spočítali jeho práce a zjistili, že snad nemohl vůbec pracovat. Že musel jen kreslit. A k současné výstavě bych doplnil ještě jednu zajímavost. Budeme tam mít krásné novoroční přání hradeckých hasičů k roku 1868, na kterém je vyobrazen hořící kostel Nanebevzetí Panny Marie a oni jej hasí. Je to moc zajímavé v tom, že Vincenc Morstadt si v roce 1867 ten kostel načrtl, jenže objekt vyhořel, a když byly opravené jeho báně, tak Morstadt už se ovšem nevěnoval těm novým báním a v roce 1868 zase namaloval ty původní, staré, který už tam ale po požáru nebyly. To je docela zajímavé.

Čtěte také

Cesty města. Procházka po osudech Hradce Králové od raného středověku až do jeho moderní podoby

Jan Jakl: Za zmínku také stojí, protože Morstadt je opravdu na této výstavě výjimečný zastoupením svých děl, že jsme dali ale velký prostor i dalšímu, druhému významnému vedutistovi Hradce Králové. A to je Jan Venuto, který je zastoupen několika pracemi. A pak tam jsou představeni samozřejmě další. Je tam jedna z nejstarších vedut od Jana Willenberga. A v mnoha případech se podařilo Ivanovi dohledat, kde byly grafiky otištěny, případně prezentovány jiným způsobem. Tudíž výstava bude obsahovat i hodně knih s grafikami, hodně diplomů a dalších archiválií, kde se Hradec objevuje jako vyobrazení.

A Willenbergova perokresba z roku 1600 a je tedy nejstarší?
Jan Jakl: Willenberg je perokresba, ano, ale pak je také stejně důležitý dřevoryt z roku 1602, který je jeho obdobou. Ale pohled výtvarníka je maličko jiný.

Čtěte také

Muzeum východních Čech pokračuje ve velké jízdě. Vzniká kulturní kampus pro odpočinek i vzdělávání

Zaplnilo se vám třeba také nějaké slepé místo hradecké historie díky přípravě této úžasné výstavy?
Jan Jakl: Pro mě osobně určitě. V mnoha případech jsem se nestačil divit. Někdy jsem ani nevěděl, že některá díla existují. Tedy díky Ivanovi jako sběrateli, který se na to kouká zase úplně jinak, tak mi výstava otevřela ještě mnohem víc oči, než jsem měl dosud.

Kromě výstavy bude k dispozici také krásný katalog. Ten uchová pro příští generace jedinečnou vzpomínku na Hradec.
Ivan Tejkl: Je tomu tak. Připravili jsme reprezentativní publikaci s barevnými reprodukcemi vedut, map, plánů, prospektů. Vložili jsme tam 143 položek a myslím si, že v historii Hradce Králové o historických pohledech na město taková publikace ještě nevznikla.

Zobrazení Hradce Králové v proměnách času|foto:Muzeum východních Čech Hradec Králové

Tak se přijďte podívat na výstavu a pořiďte si úžasný katalog. Výstava Zobrazení Hradce Králové v proměnách času bude k vidění v Muzeu východních Čech v Hradci Králové od pátku 25. dubna do druhé poloviny září. Moc děkujeme za pozvání autorům výstavy Janu Jaklovi z Muzea východních Čech v Hradci Králové a sběrateli Ivanu Tejklovi. Ať má výstava úspěch.