Hradečtí zvoníci jediní v republice zvoní v dobových kostýmech. Hlas Augustina vás rozechvěje

28. srpen 2017
Den zvoníků v Hradci Králové. Ceremoniál zvoníků v renesančních kostýmech

V pondělí 28. srpna se u příležitosti svátku sv. Augustina koná Den zvoníků. Do Hradce Králové se sjedou zvoníci z celé České republiky a budou si předávat zkušenosti. Vyvrcholením bude Ceremoniál zvoníků, který se uskuteční před slavnostním zvoněním na zvon Augustin. V 17 hodin projde od Adalbertina k Bílé věži průvod hradeckých zvoníků v nových renesančních kostýmech. Poté bude před cechovní korouhví a ferulí pasován nový zvoník zvonu Augustin. V 18 hodin pak začne slavnostní zvonění.

Hradec Králové se připravuje na velký zvonařský svátek. Do města se sjeli zvoníci z celé České republiky. Jde o velkou událost, jelikož hradečtí zvoníci jsou jediní v České republice, kteří zvoní v dobových kostýmech. Na Den zvoníků Hradecka nás přišel pozvat Miroslav Franc z Hradecké kulturní a vzdělávací společnosti.

Když se řekne zvoník, mnozí si vybaví román Viktora Huga Zvoník u Matky Boží a Quasimoda. Ale vy jste také zvoník a myslím, že ve věži se rozhodně nemusíte schovávat. Co vás ke zvonům přivedlo?
Hlavně ta skutečnost, že Hradecká kulturní a vzdělávací společnost od roku 1991 spravuje Bílou věž. A ve věži, jak je známo, je třetí největší zvon České republiky Augustin. Takže je to profesní příležitost. Ale také zájem o historii. Protože je to původní zvon z roku 1509, tak jde o velký poklad.

Je to romantika s nádechem historie. Kolik zvonů vlastně v Hradci Králové máme?
Hradec Králové se může pochlubit v podstatě jedním z největších souborů historických zvonů. A tam, kde tedy ty zvony chyběly, tak se postupně doplňují. Takže jsme takovým docela velkoměstem zvonů.

Ten soubor je určitě ojedinělý, ale symbolem je přeci jen Augustin. Ten když zvoní, tak ten zvuk člověka úplně pohltí, začne mu bušit srdce. Taky to tak prožíváte, když zvoníte?
Já bych trošku poopravil ten výraz zvuk na hlas, protože zvony mají hlas. Je to neskutečný zážitek, obzvlášť, když jste při zvonění přímo u zvonu, kdy se hmota 10 tun rozhýbe a ten zvon se takzvaně nazvoní a zní tím krásným hlasem.

To musí prostoupit úplně celým člověkem, který u toho je.
Přesně tak. Ten hlas se vnímá nejen samozřejmě sluchem, ale ty vibrace jsou tak silné, že ho člověk vnímá vlastně celým tělem.

Jak se pozná dobrý zvon?
Právě podle kvality toho hlasu.

Proč máme v Hradci Králové zrovna zvon Augustin. Kdo vybíral ten název?
Augustin je světec. A na počest tohoto světce se radní města Hradce Králové v roce 1509 rozhodli, že mu dají toto jméno.

Miroslav Franc spolu s Pavlou Kindernayovou ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Bílá věž je po kompletní rekonstrukci. Také Augustin se nějak nerenovoval?
On prošel renovací už v roce 2008, kdy jsme se rozhodli, že se pokusíme obnovit zvonění na ten zvon. Odborníci, kampanologové, ho prověřili, nechali jsme si udělat nové statické posudky. Dendrologické průzkumy zvonové stolice. Provedly se drobné opravy, zejména se vyměnil závěs srdce zvonů, které je z volské kůže, tak, aby to zvonění bylo bezpečné. A potom jsme provedli několik kontrolních zvonění. A zjistili jsme, že ten zvon je v perfektní kondici. A od té doby pravidelně zvoníme.

Ondřej Žáček zvon sice odlil v roce 1509, ale svěcení se dočkal až v roce 1705. Už je to tedy pořádný dědeček. Ale za svou kondici se tedy vůbec nemusí stydět.
To určitě ne. Protože je docela zajímavé, že na ten zvon se vždycky zvonilo jen výjimečně. V renesanci hlas toho zvonu svolával třeba jednání městské rady nebo oznamoval začátek a konec výročních trhů. Nebo oznamoval nešťastné události, tedy nějaké nebezpečí. A to v historii města, byly především požáry.

Vyrobit takto velký zvon je určitě velký kumšt. My máme na východě Čech třeba rod Šedů, kteří znají mnohá tajemství zvonařiny. Vy jako zvoník, znáte ty procesy? Odlil jste někdy nějaký zvon?
Ne, to ne. A všichni zvonaři to mají jako své tajemství. Protože složení té zvonoviny, to je velké tajemství. Potom mají vlastní takzvaná žebra, která určují tvar toho zvonu. A to je nesmírná složitost a alchymie.

Zvoník nerovná se tedy zvonař tedy. Vy za zvony cestujete i po republice, jakoby vás volali. Myslíte, že už je to láska, vášeň nebo nějaká posedlost.
Určitě je to láska. A je docela zajímavé poznávat, jak se zvoní v jiných místech. Jak je to zabezpečeno. Třeba mne zajímalo, jestli je to zvonění nějakým způsobem upraveno, nějakými řády, tak jako jiná lidská činnost. Protože je to i poměrně nebezpečná aktivita. Takže je potřeba upravit to chování těch zvoníků. Já jsem byl i docela průkopníkem v tom, že jsem vytvořil jakýsi zvonový nebo zvonický řád.

Den zvoníků v Hradci Králové. Ceremoniál zvoníků v renesančních kostýmech

V Hradci Králové se dala dohromady parta zvoníků před 500. výročím gotického zvonu Augustin 19. ledna 2008. Byl jste u toho prvního zvonění?
Ano, samozřejmě, byl jsem u toho. Protože mě to nesmírně zajímalo, jestli bude možnost pravidelně na ten zvon zvonit. Protože když jsme přebírali Bílou věž, tak jsme měli dokumenty, které říkaly, že váha toho zvonu ovlivňuje statiku Bílé věže. Ty dokumenty ukazovaly, že se nedoporučuje prostě zvonit. Osobně se domnívám, protože ty dokumenty vznikaly před rokem 1989, že k tomu vedly spíš nějaké ideologické důvody, než ty faktické, tedy porušení statiky.

Kolik zvoníků musí být, aby Augustina rozhoupali?
Minimálně 5 zvoníků. Čtyři, kteří zabezpečují to rozhoupání zvonu a zvonění. A ten pátý v podstatě nějakým způsobem řídí to zvonění a kontroluje pohyb srdce.

Jeden nemá šanci?
Jeden rozhodně nemá šanci.

Fanfáry bude jistě slyšet i v pondělí na svátek Augustina. Kolik zvoníků přijede do Hradce Králové?
Úplně přesné číslo nemám, ale jezdí nám jich kolem 30. A to setkání je velmi důležité, protože si skutečně potřebujeme předat zkušenosti o tom, jak kde to zvonění probíhá, jaké zkušenosti jiní zvoníci mají. Je zajímavé také sledovat, jakým způsobem se technicky řeší to zvonění, protože už je málo míst, kde se zvoní ručně. Většina měst ten problém vyřešila tak, že se tam daly elektromotory a že se zvoní strojově. Což my nikdy v Hradci Králové nedopustíme.

Den zvoníků v Hradci Králové. Ceremoniál zvoníků v renesančních kostýmech

Uvědomují si to zvoníci, jaké klenoty vlastně dávají do pohybu?
Právě zvoníci si tuto skutečnost velmi uvědomují. A jak jsme spolu hovořili, tak všichni k těm zvonům přistupují s velikou úctou. Pprotože samozřejmě víme, že se dotýkáme nesmírné hodnoty, ale také historie.

Dá se zvonit také špatně? Stalo se, že se třeba vůbec neozval žádný zvuk?
Tak to by muselo asi spadnout srdce, aby se neozval zvuk. Zvuk se vždycky ozve, ale špatně se zvonit dá. A to třeba tím způsobem, že se tomu zvonu dá příliš velká energie, víc než unese. A potom ten hlas zvonu není pěkný a je to slyšet. A musím říct, že tím se může i ten zvon poškodit.

Vy budete mít v pondělí slavnostní ceremoniál. Budete udělovat povolení zvonit. Předpokládám, jen těm schopným zvoníkům.
Samozřejmě, to jsou všechno již zkušení zvoníci, kteří zvoní od toho roku 2008 na zvon Augustin. A při této příležitosti tedy budeme pasovat nového zvoníka, který ale také už má za sebou velkou praxi. Do našeho společenství zvoníků přijímáme pouze velmi schopné zvoníky a velmi výjimečně. Bude to člověk, který se stará o hodiny na Bílé věži. Je to pan Vratislav Charfreitag.

Takže vztah k Hradci Králové i k tomu zvonu má. Zvonění v Hradci Králové je velmi výjimečné, protože zvoníci jsou jediní v republice, kteří zvoní i v dobových kostýmech. Bude tomu i tentokrát?
Samozřejmě. Dokonce v pondělí poprvé předvedeme zbrusu nové renesanční kostýmy. Takže se budeme chtít pochlubit. Máme nejen kostýmy, ale máme také cechovní korouhev. I když musím říct, že zvoníci nikdy neměli cech, to se tedy nezakládá úplně na historických základech. Ale tu korouhev máme, protože jsme hrdí na to, že můžeme zvonit na zvon Augustin.

Budeme se moci přijít podívat na to slavnostní zvonění?
Pochopitelně, my budeme nesmírně rádi, pokud se přijdete podívat. Samozřejmě počet míst u zvonu je omezen z bezpečnostních důvodů, ale tentokrát ceremoniál proběhne před Bílou věží. Takže pokud posluchači přijdou, tak uvidí ty nové kostýmy a korouhev a mohou se trošku vrátit v čase do doby renesance. Protože tak nějak mohlo třeba i to povolení ke zvonění probíhat. Myslím, že stojí za to si hlas zvonu poslechnout i z Velkého náměstí.

Tedy v pondělí 28. srpna od 17. hodin, Den zvoníků Hradecka. Ať nám Augustin pěkně zvoní.