Nivy řeky Orlice jsou u nás kouzelné v každém ročním období, usmívá se starosta Blešna Miloš Buroň
Vypravíme se do Blešna, což je obec, kterou najdeme na rušné silnici první třídy číslo 11 kousek za Hradcem Králové směrem na Třebechovice pod Orebem nebo Týniště nad Orlicí, kudy denně projede podle posledních měření až 17 000 aut, což je ohromující číslo. V obci žije přes 400 obyvatel a letos slaví 630 let od první písemné zmínky.
Jak se v Blešně žije, i na to se zeptám starosty Miloše Buroně. Jak byste nám svoji obec představil?
Na první dobrou člověka určitě napadne doprava, která nás tíží. Na druhou stranu mě ale napadne spokojený život, protože s tou dopravou se snažíme prát. A je u nás nádherná příroda, když odhlédneme od frekventované silnice a projdeme kousek dál k nivám Orlice, tak tam je to kouzelné v každém ročním období.
Vaše obec se rozkládá podél silnice. Jak je vlastně dlouhá?
Jsme zhruba 2 kilometry dlouhá obec, jejímž prostředkem vede silnice první třídy. Na jedné straně směrem severním jsme limitováni železnicí, tam se nás asi zanedlouho dotkne modernizace tratě Hradec - Týniště, na druhé straně jsme limitováni záplavovým pásmem řeky Orlice, leží tam přírodní památka Orlice. Nicméně to je limit, který se týká stavebního rozvoje. Ovšem přesto si myslím, že je to pro obec přínos, protože v létě to u nás žije. Louky mají své kouzlo a jsme oblíbená obec mezi vodáky. Možná jste zaslechli něco o projektu Východočeská vodácká stezka, o němž se diskutuje. Má to své kouzlo. A když člověk přijde teď, tak i ranní podzimní mlhy jsou krásné. Stejně jako v létě, když voní seno.
Letos jsme oslavili 630 let od první písemné zmínky. Vydali jsme knihu k nejstarším dějinám Blešna a slavnostně požehnali prapor.
Miloš Buroň, starosta Blešna
Blešno má ve svém znaku loďku a vrš, což je taková typická rybářská past na ryby. Tedy rybářská tradice na Orlici u vás trvá?
Určitě. I mezi místními obyvateli je hodně rybářů hodně. Obec byla odjakživa spojena jednak s lovem ryb, ale třeba i s takovou zajímavostí z historie, je vyhlášena i s odchytem a odlovem bobrů. Ti byli loveni nejen pro maso, ale odváděly se jejich dávky i opočenskému panství. Pižmo z bobrů se například v období renesance používalo na výrobu parfémů. V současnosti už u nás není tolik slepých ramen, jako v minulosti.
Čtěte také
Nedávno jsme vydali knihu o naší obci, kde se můžete dočíst, že v minulosti, když se sklízelo seno na lukách, byly louky často zaplaveny vodou, že se muselo čekat až do podzimu, až vše přimrzne, aby se mohlo seno klidit. Obyvatelé se naučili vyrovnávat s náročnými přírodními podmínkami.
Jak je to s první písemnou zmínkou o vaší obci? Protože to není zase tak dávno, co jste se dozvěděli, že Blešno je asi o 101 let starší, než jste si původně mysleli.
Letos jsme měli oslavy 630 let od první písemné zmínky. A můžu říci, že to byla shoda šťastných náhod od začátku až do konce. Dříve jsem působil v Památkovém ústavu a bývalý kolega mi volal, jestli vím o té písemné zmínce. A nikdo o ní nevěděl. Tak jsme si řekli, že zrovna vychází výročí a musíme to oslavit. Oslovili jsme několik historiků, chytila se toho paní doc. Vojtíšková s panem Mgr. Bláhou z Muzea východních Čech v Hradci Králové a podařilo se nám vydat knihu k nejstarším dějinám Blešna. Je tam i nově vysvětlen název naší obce, nechali jsme si vyrobit obecní prapor, takže se uskutečnilo i slavnostní žehnání praporu.
Letos se nám po několikaletém jednání podařilo v obci instalovat úsekové měření rychlosti, z čehož máme velkou radost. Už to funguje.
Miloš Buroň, starosta Blešna
První písemná zmínka o Blešně je tedy z roku 1395. Kdo na to přišel?
Kolega z Památkového ústavu. Většinou se ty nejstarší písemné zmínky uvádí tak, jak je někdo uvedl před nějakými 100 lety, a už se nad tím dál nepřemýšlí. Myslím si, že kdyby se do toho pramene, který jsme měli my, šly podívat i další obce i v našem okolí, tak budou možná také překvapené. A mohly by slavit stejně, jako jsme slavili my.
Čtěte také
Zmínili jsme rušnou silnici, na které vaše obec leží. A počet aut, která Blešnem za jeden jediný den projedou. Jak zvládáte ten dopravní nápor?
Průměrně Blešnem projede 17 000 aut denně. A snažíme se s tím bojovat tak, jak to jde. Je to tragédie, ale pereme se s tím. Naučili jsme se s tím žít. V letošním roce se nám po několikaletém jednání podařilo instalovat úsekové měření rychlosti, z čehož máme velikou radost. Už to funguje.
Zpomalí to řidiče.
Ano, to je jedna věc. A další věc je, že Blešno leží na spojnici Boleslav - Kvasiny, takže kamionů naložených do Kvasin a opačným směrem jezdí velké množství. A když pak jezdily naložené kamiony rychlostí 80 nebo i 90 kilometrů za hodinu obcí v noci, tak to byl jednak hluk a také otřesy. Obyvatelé, kteří bydlí podél silnice, si pochvalují, že se to opravdu zklidnilo. Radar zafungoval. Pomohla by nám určitě severní tangenta Hradce Králové, ale nejsme naivní, víme, že je to v nedohlednu. V příštím roce by měla začít modernizace železniční trati 020 Hradec Králové - Týniště nad Orlicí. Tam si slibujeme, že by to mohlo trochu odklonit nákladní dopravu ze silnice na železnici. Já osobně tomu úplně nevěřím, ale necháme se překvapit, výsledek může být jen pozitivní.
Pět let zpátky knihovna nefungovala, byl to jen sklad knih. Ale sehnali jsme nadšenou knihovnici, která je i učitelkou ve školce.
Miloš Buroň, starosta Blešna
Pojďme ke spolkovému životu u vás v obci. Fotbal se u vás v Blešně hraje?
Hraje i nehraje. My máme fotbalový klub FC Blešno, který ovšem hraje jen krajský přebor malé kopané. Ale může se to hrát pouze na umělé trávě. My takový povrch nemáme, takže fotbalisti u nás trénují, ale jezdí hrát po okolí, do Třebechovic pod Orebem, do Hradce Králové, kde umělá tráva je. Je to jeden z našich restů a záměrů do blízkého budoucna, chceme revitalizovat hřiště se sportovním areálem, celkově udělat jednak umělou trávu, zmodernizovat tenisové kurty a uděláme třeba i letní kino.
Musíme také zmínit vaši obecní knihovnu, která byla letos oceněna třetím místem v soutěži Knihovna roku.
V krajském kole jsme byli třetí a máme z toho velikou radost. Protože pět let zpátky ještě knihovna de facto nefungovala, byl to jen sklad knih. Ale sešla se spousta fajn lidí, už od paní architektky, která nám navrhovala interiéry, a podařilo se nám sehnat nadšenou paní knihovnici, která je učitelkou v mateřské školce, takže umí pracovat s dětmi i s dospělými, dělá spoustu zajímavých akcí, autorských čtení, zveme si spisovatele, i přednášky. Někdy jsme špatní z toho, že nám nepřijde moc lidí, ale naše metodická knihovna, Knihovna města Hradec Králové, nám říká, buďte rádi, vždyť vám chodí víc lidí než nám v Hradci. Takže knihovna nám dělá radost.
Starosta Blešna Miloš Buroň byl dnes naším hostem. Děkuji moc za rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
