Vlk je líný. Jako člověk, když má kořist na stromě a vedle na pařezu knedlo, vepřo, zelo, co si dá?
Dnes vás čeká výlet do přírody s Českým rozhlasem Hradec Králové a také s člověkem, který přírodu miluje a hodně o ní ví. Je to Petr Zvolánek, kterého dobře znáte i z našich rozhlasových akcí, kde vždy krásně a zasvěceně mluví o svých dravcích.
Naposledy jsme se viděli na Dni s Českým rozhlasem Hradec Králové na začátku léta. Jakého dravce jste tam tenkrát měl?
Byl tam raroh velký. Oni ti sokolovití ptáci jsou velmi vhodní na nějaké ukázky nebo předvádění či demonstrace toho, jak draví ptáci žijí. Jsou docela klidní, dokáží se dobře cvičit.
Čtěte také
Raroh velkým je hodně chytrý a inteligentní, mám pravdu?
Určitě, je učenlivý, proto ho také sokolníci s oblibou cvičí. A naštěstí se v zajetí docela dobře rozmnožuje, protože v přírodě jsou jejich stavy velmi nízké, alespoň pokud se týká ČR. Je zařazen mezi druhy, které jsou celosvětově ohrožené. Tvrdí se, že jim hrozí vyhubení v horizontu desítky let. Nemyslím si, že to je až tak drastické. Ale v každém případě je tam hůř než sokol, který byl kvůli neuváženému používání DDT od 50. až do 60. let, hodně zdecimován. A sokol je dnes na obrovském vzestupu. Už je přes 100 párů jen v naší republice. Celosvětově je na vzestupu. Naučil se žít i v intravilánech větších měst, na komínech. Poláci dokonce říkají, že mají tzv. komínovou populaci sokola stěhovavého. Oni dávají hnízdní budky na vysoké komíny. Nakonec i u nás na řadě komínů a vysokých budov už sokol hnízdí. Bohužel raroh, který je jeho větším příbuzným, stále stagnuje. Je ho nějakých 15 párů v celé republice a jeho stavy se nedaří ani přes vypouštění malých rarohů do přírody, kterých bylo vypuštěno několik set, nějak výrazně zvýšit.
Měli bychom se domluvit, co jsme pro predátory v přírodě schopni a ochotni udělat, potažmo obětovat.
Ing. Petr Zvolánek, znalec dravců a milovník přírody
Co je pro něj největším ohrožením? Ćím to je, že se rarohovi tak nedaří?
To bohužel přesně nevíme. Je celá řada ohrožujících faktorů. Ale aby se řeklo, toto když se odstraní, tak rarozi půjdou nahoru v počtu hnízdních párů stejně jako sokoli, to prostě nevíme. V každým případě raroh nehnízdí s oblibou jako sokol ve městech. A nejsou ani známy případy, že by běžně zahnízdil na vysokých budovách nebo na komínech.
Kolik vůbec dravců máme tady u nás v České republice?
Jsou naprosto běžní dravci, jako je například káně nebo poštolka. Ty v přírodě potkáte pomalu na každém kroku. Poštolky navíc hnízdí převážně ve městech, na vesnicích, ve velkých městech jako je třeba Hradec Králové. Je mnoho párů. Dokonce se říká, že v Praze jich jsou stovky párů, hnízdí ve věžích kostelů a na všelijakých římsách, výklencích budov. Káně hnízdí jen v přírodě, ale je jich také hodně. Dá se říct, že i dalších dravců jed dnes poměrně hojnost. Ať se to týká třeba krahujce, který také byl kdysi také poznamenán pesticidem DDT, protože lovil hmyzožravé ptáky, tak na to sám doplatil. Určitě je dnes spousta motáků, nejen pochop rákosní, moták pochop, ale jdou stavy nahoru třeba i u motáka lužního. A co se týká luňáků, tak luňák červený je dnes dokonce poměrně běžný druh. Ale jsou někteří dravci, kteří jsou stále ještě velmi vzácní. Ať se jedná o orly, nemyslím tím orla mořského, ten už je také poměrně běžnější v naší přírodě.
U nás orel mořský? Vždyť nemáme moře.
On dokáže využívat všelijaké vodní plochy a nakonec, když na to přijde, tak by se obešel i bez vody. Někdy hnízdí kilometry daleko od vody. I tady na Královéhradecku jsou páry orlů mořských. Takže to není už úplně vzácný dravec. Ale třeba orel skalní a orel křiklavý, královský, tak ti jsou hodně vzácní.
Že je u nás tedy poměrně běžný orel mořský, to mne tedy překvapilo. To je obrovský pták, ne?
Je to pták, který může mít někdy až kolem 6 kilogramů a rozpětí až 2 metry 40 centimetrů.
Co je pro tyto dravce typické? Asi to bude lov, ne?
Je to pernatý predátor, čili je pro něj typické lovení kořisti. A tady se ukazuje, že řadě těchto predátorů, a to nemusí být jen pernatí predátoři, dravci, sovy, mohou to být i srstnatí predátoři, přítomnost člověka vyhovuje. Proto třeba, když jsme změnili stepi na pole, tak se rozmnoží někteří pernatí dravci, jako například moták pochop. Ti jsou dnes na vzestupu. Docela dobře se jim hledá potrava v těch polích, celkem nic je tam nelimituje. Oni se značně přiživují na zajících, bažantech a na hnízdech. Dokáží vyplenit i hnízda ptáků, kde jsou jen vejce. To znamená, že ta vejce rozbijí a část obsahu sežerou. Ale i dalším predátorům svědčí přítomnost člověka, třeba vlkům.
Vlk byl vždy kontroverzním zvířetem a konkurentem. Lidé od pravěku usilovali o to, aby ho ve svém okolí vyhubili.
Ing. Petr Zvolánek, znalec dravců a milovník přírody
Nejen vlci, ale i rys se zase zpátky objevuje v naší přírodě, medvědi také. Když se vrátíme zpátky k těm vlkům, tak je jejich návrat pro vás jako ochránce a milovníka přírody, dobrá zpráva?
Jistě je to dobrá zpráva pro každého, kdo má přírodu rád. Ovšem na druhou stranu si okamžitě uvědomujeme souvislosti. Protože vlastně odjakživa, od pravěku, byl vlk kontroverzním živočichem. Proto také lidi usilovali o to, aby ve svém okolí, kde hospodaří, ho vždy vyhubili. To je potřeba říci úplně otevřeně. Nikdy to nebylo ideální soužití, protože vlk byl zkrátka potravním konkurentem. Nejen tím, že lovil divoká zvířata, ale značně lovil i zvířata domácí v ohradách nebo za nějakými ploty.
To ostatně dnes vidíme i na Broumovsku.
Na Broumovsku jsou tisíce ovcí jen za elektrickými ohradníky a to samozřejmě pro vlka není žádná překážka. Takže to s sebou nese obrovské problémy. Stát sice u těchto chráněných živočichů, mezi které vlk patří, mezi tzv. zvláště chráněné živočichy, vyplácí náhrady za stržená domácí zvířata. Ale je jasné, když se bavíte s těmi zemědělci, že oni nestojí tolik o ty náhrady. Ty jsou pro ně naprosto nedostatečné. Oni chtějí v klidu realizovat chovatelský záměr, který mají. A ten bohužel vlci narušují. Zkrátka, chovají se tak, jak je pro ně přirozené, co nejsnáze dosáhnout na co největší sousto. Nakonec tak by se choval i každý člověk. Prostě když máte nějakou potravu nebo kořist na stromě a vedle na pařezu knedlo, vepřo, zelo, tak co si dáte?
Vlky mají rádi lidé z měst. Na venkově nenajdete člověka, který by z jejich přítomnosti jásal.
Ing. Petr Zvolánek, znalec dravců a milovník přírody
Knedlo, vepřo, zelo. Takže proto neloví vlci potom v lese, ale jdou do ohrad za hospodářskými zvířaty.
Jasně, to je přirozené, to máme se zvířaty společné. V podstatě všichni jsme líní a chceme mít za co nejméně námahy co největší efekt.
Čtěte také
Jak se tedy můžeme naučit s vlky být? Když to tak řeknu, žít nebo výt?
Pravda je bohužel taková, že s vlky se rádi naučí žít v uvozovkách lidé, kteří jsou ve velkých městech, kteří nechovají žádný dobytek, žádná domácí zvířata, která mohou ti vlci napadnout. Ti, kteří s ním v podstatě nepřichází do styku. Naopak, když jedete mezi zemědělce, mezi místní lidi, tak tam těžko mezi nimi najdete člověka, který by jásal z přítomnosti vlků. Je na nás, abychom sedli k nějakému kulatému stolu, dali hlavy dohromady, protože žádná válka nevede k trvalému vyřešení problému. Měli bychom se domluvit, kde predátoři, to se skutečně netýká jen vlků, nakonec se to bude týkat v blízké budoucnosti i řady druhů dravců, tak kde oni mohou žít a v jakých počtech. A co jsme my lidé pro to schopni udělat, potažmo obětovat.
Pane Zvolánku, velkým otazníkem jsme dnes skončili náš rozhovor v Českém rozhlase Hradec Králové. Tak na to třeba zase v budoucnosti budeme společně hledat odpověď. Přeji vám krásné léto, na shledanou.
Vám také přeji vše dobré, na shledanou.
Související
-
Sýček už dávno nevěští smrt. Naopak sám je na pokraji vyhynutí a je naší nejohroženější sovou
Ptákem roku 2018 je sýček obecný. Převzal pomyslné žezlo od datla černého. Udělení titulu u nás téměř vyhynulé sově má upozorňit na osud mnoha dalším druhům naší krajiny.
-
Někteří vlci na Broumovsku by měli dostat telemetrické obojky. Ty pomůžou zmapovat jejich život
Hnutí Duha chce podrobněji sledovat vlky žijící na Broumovsku. Několika zvířatům proto ochranáři plánují nasadit telemetrické obojky. Ty umožní mapovat pohyb šelem.
-
Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?
Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
