Stromy volají o pomoc. Porostou u nás palmy? Jak bude vypadat český les za 100 let?

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

Jak se tuzemské lesy vypořádávají se suchem? Jaká je situace v našem kraji? Jaké druhy stromů zvládají současnou situaci nejlépe? Jaké naopak hynou? Jaký důsledek může mít dlouhodobý nedostatek vláhy? Je zapotřebí změnit hospodaření v našich lesích?

Stromy, které rostly desítky let, usychají, mezi nimi i vzácné dřeviny, nová výsadba. K tomu řádí kůrovec. Jak stromům pomoci? Existuje řešení? Na to vše se zeptám dnešního hosta, kterým je Jiří Groda, ředitel Lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky.

V zelené jste k nám částečně přišel, tradiční oblečení lesáků, říká se, že zelená uklidňuje. Možná to při těch všech problémech potřebujete.
Určitě, ale jak říkám, snažíme se problémy řešit. Lesníci to vždycky dělali.

Jiří Groda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Je náš region východní Čechy z pohledu sucha nějak výjimečný nebo je nedostatek vláhy v celé republice?
Je nedostatek vláhy v celé republice. Zdejší region není zatím tak postižen jako ostatní, problémy tady nejsou tak výrazné. Ale severní Morava, jižní Čechy a Vysočina, tam je příroda opravdu poškozená velmi.

Stromy jsou jako naše děti. Ty porosty má generace zdědila. A co my zalesníme, to dostanou lesníci za sto let.
Jiří Groda, ředitel Lesního a vodního hospodářství s.p. Lesy ČR

Většina z nás by si určitě přála, aby to byl jen takový výkyv. Ale zdá se, že je to dlouhodobější trend.
Ano. Ta situace se nejprve začala projevovat na severní Moravě, tam už jsme se suchem bojovali někdy v 90. letech a ta situace se tam již vyřešila. Porosty jsme obnovili. Jsou to smíšené porosty a porosty, na které se dá hezky dívat, už se tam dá chodit na houby.

Na východě Čech musíme tedy ještě vydržet.
Tam musíme ještě vydržet.

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

Viděla jsem, jak lidé pláčou, protože stromy umírají. Také z toho máte husí kůži?
Lesníkům to nedělá dobře. Já to přirovnávám, že jsou to naše děti. Naši lesníci historicky zalesnili ty porosty, které teď naše generace získala. A to, co my zalesníme v těchto letech, tak dostanou lesníci za sto let. Děláme co můžeme. Máme to tak dáno.

Další generace lesnění.
Přesně tak. A ne jedna, dvě, tři generace. Les roste 100, 120 nebo 150 let.

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

Umírají nejen lesy, ale také nová výsadba v parcích. A někde to řeší i tak, že ke kmenům dávají vaky s vodou. Takové řešení by ale v lesích asi nepomohlo.
Není to možné. Jde o množství stromů, které tam máme.

Kolik jich máte?
To budou miliardy stromů. Na druhou stranu musíme si říci, že v současné chvíli máme lesů nejvíc za celou historii.

Jak velké procento ohrožuje teď to letošní sucho?
Jsou to hlavně mělce kořenící dřeviny. Je to právě smrk. Je ho sice nejvíce, ale prostě historicky bylo nejvýhodnější ten smrk sázet.

Mrazem modelované stromy - smrky jako v parku

Proč nejvýhodnější?
Je to velmi dobře pěstující se dřevina, to znamená, že velmi dobře roste. Dobře se o ni stará a je z ní nejlepší výnos. Je to sice ekonomická stránka, jenže v době, kdy se smrkové porosty zakládaly, tak se otevírala řada hutí, řada fabrik. A to dřevo bylo potřeba a je stále potřeba. Ono to není jen o tom, že budeme chodit na hřiby. Prostě dřevo je ekologická surovina a obnovitelný zdroj.

Dobře, řekla bych smrk a za něj dala deset vykřičníků. Protože už desítky let se mluví o nevhodné skladbě našich lesů, že má smrk ploché kořeny, takže se do těch nižších poloh nehodí.
On tam trpí nejvíce. Ale zase si musíme uvědomit, že ty největší problémy vznikají od roku 2015. To znamená, že problémy se v půlce republiky začaly objevovat až nyní.

A řešíte to nějak? Tak už smrky nesázejte.
V postižených oblastech máme obnovu nastavenu tak, že se se smrkem dostáváme maximálně do 10 procent. Zbytek jsou smíšené porosty, listnaté jedle, modřín a další dřeviny. Snažíme se to udělat tak, aby byly ty porosty stabilní.

Dub je krásný strom. A dá se do něj mluvit jako do dubu

Četla jsem, že do nížin patří listnaté lesy. Hlavní dřevinou by měl být dub, v pahorkatinách buk, do nižších horských poloh patří smíšené lesy, buky, jedle i smrky. Na hory patří smrk. Jsou tyto informace správné?
Určitě. Takto by to mělo v budoucnu vypadat. Pokud se ovšem nebude měnit počasí ještě k horšímu. To se klidně může stát, to nikdo neví. Nikdo na to neodpoví. Tak to prostě je.

Letošní léto je opravdu abnormální. Neuvažovali jste o tom, že byste úplně tu druhovou skladbu změnili? Palmám by se tady možná dobře dařilo.
Hroznové víno, ano, budeme pěstovat něco, co se bude na konci hodit. My se snažíme opravdu to udělat tak, aby po nás zůstaly stabilní lesy. A ta druhová skladba bude opravdu širší. Lidé na to ale nejsou moc zvyklí. Když hodí do lesa chtějí, aby tam bylo uklizeno, žádné větve na zemi, aby se tam krásně chodilo. A to ty listnaté porosty úplně tomu, řekl bych, neodpovídají.

Kůrovci vyhovuje sucho. Co může výrazně pomoci v boji s tímto škůdcem? Zase počasí. Ale deštivé

Horské smrčiny se na Šumavě

Současné suché počasí znamená velké starosti pro majitele lesů. Smrkové porosty totiž ve velkém napadá kůrovec. Situace se na jednotlivých místech republiky liší, v Královéhradeckém kraji, a konkrétně v okolí Náchoda, je ale podle části odborníků téměř kritická.

Mluvíme o suchu, ke kterému bohužel patří i kůrovec. Abychom byli přesní tak lýkožrout smrkový. To je možná brouk, který je pro lesníky největší noční můrou.
Je tomu tak. Ale nejen tento brouček nás trápí. Objevuje se nám i další škůdce, je to bekyně velkohlavá, která poškozuje zase pro změnu listnaté porosty. V těchto chvílích máme poškozených asi 2 600 hektarů. Ale naštěstí to vypadá, byť jsou sežrány, že obrazí. To znamená, že ty listy, které škůdci zkonzumují, se znovu objeví. Nedochází k tomu, že listnaté stromy v tak velkém objemu uhynou.

To je dost hrozivá představa. Že nahradíme smrkové porosty listnáči a nějaká bekyně nám to sežere.
Přesně tak, ale musíme si uvědomit, že tito živočichové, brouci a škůdci, tady byli vždy. Ještě jednou se vrátím k tomu, že chceme lesy hodně zpestřit. Každá dřevina má svého škůdce. A když ta druhová skladba bude velmi pestrá, tak škůdce udělá malou škodu. Zatímco u těch smrků je těch kůrovců mnoho.

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

A co přesně dělá kůrovec?
Kůrovec vyhlodá v lýku chodbičky, tím pádem přeruší tok živin a vody do koruny. A strom vlastně umírá.

O víkendu čekáme déšť, poměrně silný. Pomůže to stromům proti kůrovci? Že by se lýkožrout třeba utopil?
Ten se neutopí. Ale budou-li nižší teploty, jeho vývoj bude daleko pomalejší. Vysoké teploty nahrávají rozvoji těchto škůdců v tom, že se jejich vývoj urychluje. Kdyby bylo 15 stupňů celý rok, tak by se tohle určitě nedělo.

Kolik hektarů lesa se dá vypěstovat z jednoho kilogramu smrkových semínek?

Šišky

V českých lesích se teď sbírají šišky smrku ztepilého pro další pěstování. Část šišek se sbírá z pokácených stromů, tam kde se nekácí, musí do korun smrků šplhat trhači. Šišky zpracovává Semenářský závod Lesů České republiky v Týništi nad Orlicí. Semínka pak kupují třeba pěstitelé sazenic z celé země. Jak ale taková továrna na zpracování šišek funguje? Tady je odpověď.

Mluvil jste o nové výsadbě, dnes se objevili i zprávy o zasychajících semenech. Jak velký je to problém?
Veliký. Vzhledem k tomu, že potřebujeme obnovit porosty, které vytěžíme. Díky tomu, že máme semena a jsme schopni vypěstovat nové sazeničky. A pokud nám ta semena zaschnou, je to u nás velký problém. Lesy České republiky a náš semenářský závod chce v letošním roce sesbírat a naskladnit nebývalé množství semenného materiálu, abychom měli zásoby do dalších let.

Semenářský závod je u nás v kraji v Týništi nad Orlicí. Kolik semen potřebujete?
Musíte si představit, že v letošním roce budeme naskladňovat asi 60 tun žaludů a 40 tun bukvic. V jednom kile bukvic je 2400 kousků. To znamená, že v přepočtu to jsou zase miliony a desítky milionů semen.

Stromy trpí vedrem a suchem a volají o pomoc

Miliony. A každé to semeno projde rukama vašich pracovníků. Kdyby z každého semene vyrostl strom, tak by to bylo nádherné.
Je to tak. Snažíme se zlepšit kvalitu. A nové technologie chceme používat tak, abychom nemuseli skladovat semena, která jsou neproduktivní. Tím pádem zlepšujeme právě tu možnost, abychom měli dostatek zásob semen.

Jaké nové technologie?
Snažíme se pořídit přístroj, který třídí bukvice podle zbarvení. To znamená, když ona naklíčí, musí se dostat do skladu a zamrazit. Malinký klíček se tam objeví, tak se potom bukvice namražuje. Pokud to přebíráme ručně, tak to trvá strašně dlouho. A není to tak efektivní. Ten stroj to umí velice rychle.

Zníte pozitivně řekla bych, pořád se usmíváte. V poslední době se na vás přitom snáší opravdu hodně kritiky. Snášíte to dobře?
Je tomu tak. Snášíme to špatně my lesníci, protože za změnu počasí a teplot prostě nemůžeme.

O tři stupně se nám v některých lokalitách oteplilo.
Ano, průměrně registrujeme zvýšení těch teplot o 3 stupně.

Čtěte takéLesy České republiky, s. p.,

A vy za to opravdu nemůžete.
Bohužel ne. Kdybychom mohli, tak to rádi vrátíme zpátky, ale tak to prostě nefunguje. A ten dopad, já tomu rozumím, že lidé mají rádi lesy, my také, je to srdeční záležitost. Já se nedivím na druhou stranu.

Za sebe musím říct, že co znám lesníky, lidi, kteří pracují pro lesy, tak jsou v lese víc než doma a je jim příroda velmi blízká. Je mi jasné, že vás ten stav velmi trápí. Kdy tedy můžeme očekávat nějakou zásadnější změnu. Máte představu?
Jistě. Musíme si uvědomit, že když zasadíme stromeček do lesa, než ho člověk uvidí, normálně běžný laik, tak to trvá 8 let. Než vyroste z trávy, trvá to dlouho. A ta změna přijde na těch velkých plochách velice rychle. Nicméně do 20 let budeme moci opět na těch plochách, které se odtěží, chodit na hřiby. Slibuji.

Pavla Kindernayová a Jiří Groda ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Slibuje Jiří Groda, ředitel Lesního a vodního hospodářství státního podniku Lesy České republiky. Děkuji za rozhovor.
Nemáte zač. Na shledanou.

Spustit audio

Související