Solární observatoř v Hradci Králové měří stav ozonu od roku 1960. Má tak nejdelší řadu dat na světě
V sobotu 22. března je Světový den vody a v neděli 23. března pak Světový den meteorologie. A proto vás zve Český hydrometeorologický ústav na Den otevřených dveří. Bude na všech jeho pracovištích od 9:00 do 14:00 hodin, včetně toho královéhradeckého ve Svobodných Dvorech, kde pracují i meteorologové, které pravidelně slýcháte v našem vysílání.
Pozvání do studia přijal ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové Roman Pozler. Tak, co jste všechno na sobotu pro zájemce o meteorologii připravili?
Nebudu zmiňovat tradiční záležitosti, což jsou v každém oddělení ukázky měřící techniky komentované našimi vedoucími, ale navíc budeme předvádět, jak se měří koncentrace polétavého prachu a kvalita ovzduší. Kolegové budou mít přístroj a předvedou ukázku. Je to novinka, to jsme zatím ještě nepředváděli. A v oddělení hydrologie ukážeme měření hladiny podzemní vody na vrtu, který máme na našem pozemku. A kolegové ještě budou předvádět model měření vydatnosti pramene. Udělali si to trošku na koleně, ale myslím, že z toho lidé poznají, jak se ty vydatnosti měří.
Kdysi jsem měl ve studiu paní, která chodí každý den už spoustu let k prameni měřit jeho vydatnost a nachodí spoustu kilometrů.
Ano, takových pramenů ještě několik máme. Máme už některé automatizované, kam se chodit nemusí, ale některé automatizovat ani pravděpodobně nepůjdou, takže tam musí chodit pozorovatel. Většinou tam nechodí každý den, ale například jednou týdně ve středu. A měří se to tak, že se pod vývěr onoho pramene strčí nakalibrovaná nádoba a změří se čas, za jaký se naplní. Jednoduchým výpočtem spočítáme vydatnost, která se uvádí většinou v litrech za vteřinu. Zítra to také vyzkoušíme a ukážeme návštěvníkům.
V roce 2007 jsme naši budovu přestavěli do současné modrobílé podoby. Dnes je to moderní špičkové pracoviště.
Roman Pozler, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové
Vaše pracoviště v Hradci králové je výjimečné tím, že se zde už spoustu let měří ozon.
Ano, naše pracoviště na hvězdárně je solární ozonovou observatoří a má pravděpodobně nejdelší řadu měření vůbec na světě od roku 1960. Je to unikátní pracoviště, jediné v České republice, které se zabývá měřením slunečního záření a ozonu. A vedoucí tohoto pracoviště bude zítra také návštěvníkům k dispozici. Takže koho zajímá sluníčko a věci kolem něj, tak se může přijít podívat a zeptat.
Čtěte také
I touto observatoří je Hradec Králové slavný, protože data jdou do celého světa.
Přesně tak. Takových stanic není po světě mnoho. V podstatě každý stát má většinou jednu a data z přístrojů se sbíhají v Kanadě. Tam je centrála ozonových dat a samozřejmě se využívají i pro běžné upozorňování. Určitě to i posluchači znají, že se občas objeví upozornění na nebezpečný ozon.
Zlomovou záležitostí pro vás bylo také přestěhování vašeho pracoviště do Svobodných Dvorů.
V roce 1980 se začala budovat pobočka na základě Krajského hydrologického střediska a vlastně vznikala od onoho roku až do dnešní podoby. V roce 1995 jsme se stěhovali z pronájmu z budově státního podniku Povodí Labe do současného místa ve Svobodných Dvorech. V roce 2007 jsme ještě budovu přestavěli do současné modrobílé podoby. Dnes je to moderní špičkové pracoviště.
Předpověď povodní se vyplnila a fantastické bylo, že nám všichni věřili. I díky tomu nedošlo k větším ztrátám materiálním a lidským.
Roman Pozler, ředitel Českého hydrometeorologického ústavu v Hradci Králové
Jak jste vnímali povodně v září a vůbec příchod extrémního deště? Vědělo se o něm asi týden dopředu, ale nevěděli jsme, co přesně se stane.
Povodně se v podstatě z našeho pohledu hydrometeorologického ústavu v uvozovkách povedly, tedy samozřejmě co se týče předpovědi. Povedly se ony předpovědi. Protože už v úterý vycházely výstrahy na to, že o víkendu budou extrémní srážky.
Čtěte také
Předpověď se vyplnila, východních Čech se to naštěstí nedotklo až tolik dramaticky, jako severní Moravy, kde byl pak v překonán i denní úhrn srážek v historii měření na našem území.
Kde to bylo nejhorší u nás v Královéhradeckém kraji?
V Královéhradeckém kraji to bylo nejhorší pravděpodobně na Stěnavě, což je Broumovský výběžek. A v Pardubickém kraji to byla Novohradka.
Musíme všem meteorologům dodatečně poděkovat, protože i díky vaší předpovědi, se na povodně spousta měst a lidí dokázala připravit.
Fantastické na tom bylo, že nám všichni věřili. Od samospráv, přes veškeré výkonné složky, to znamená hasiče a policii. Nikdo neřekl, že to tak nebude, že to není možné. A také pravděpodobně i díky tomu nedošlo k větším ztrátám materiálním, dokonce i lidským. Díky té včasné předpovědi to nebylo mnohem horší.
Čtěte také
Za to ještě jednou moc děkujeme. I o tom se bude zítra určitě ve Svobodných Dvorech mluvit. Na co ještě můžeme nalákat zájemce, aby se přišli podívat?
Chtěli bychom návštěvníkům představit i novou mobilní aplikaci, která vyšla asi před dvěma měsíci. Kdo bude chtít něco dovysvětlit k této aplikaci, tak mu určitě budou mít kolegové co říct.
V aplikaci se člověk dozví vše o počasí, co potřebuje.
Děkujeme za to. Máme samozřejmě i některé negativní reakce, ale víme o nedostatcích této aplikace. Ta se pořád vylepšuje, takže se budeme snažit, aby byla pro uživatele co nejpříjemnější a údaje, které dává, byly co nejpravděpodobnější a nejpřesnější.
Ředitel hradecké pobočky Českého hydrometeorologického ústavu Roman Pozler byl dnes naším hostem. Moc děkuji za rozhovor.
Související
-
Aplikace Českého hydrometeorologického ústavu má výstražný systém. Pípne a víte, že se něco blíží
Každý den se meteorologů ptáme na počasí. Ale dnes se budeme zajímat také o dlouhodobější předpověď. Jaké bylo léto, co přinesly prázdniny, jestli sucho polevilo.
-
Smog, mlha, inverze a rozptylové podmínky. Jak tyto meteorologické úkazy vznikají a co znamenají
Dnes nás bude zajímat počasí, nikoli tedy aktuální, ale dlouhodobé. Jsme moc rádi, že k nám opět zavítala meteoroložka a klimatoložka Stanislava Kliegrová.
-
Jsme na dobré cestě, ale teprve až bude ozonová vrstva úplně obnovená, budeme v cíli
Ozonová vrstva nad naší modrou planetou se pomalu uzdravuje, jak vyplývá ze zprávy OSN, která byla zveřejněna na vědecké konferenci v Ekvádoru.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.