Jsme na dobré cestě, ale teprve až bude ozonová vrstva úplně obnovená, budeme v cíli
Potěšil nás jeden článek, který jsme na začátku listopadu četli. Ten hovoří o tom, že ozonová vrstva nad naší planetou se pomalu uzdravuje, což vyplývá ze zprávy OSN, která byla zveřejněna na vědecké konferenci v Ekvádoru.
Protože v Hradci Králové máme výjimečné pracoviště, které se právě měření ozonu zabývá, tak jsme tam zavolali a ozval se nám známý hlas RNDr. Ladislava Metelky, Ph.D., klimatologa, který je i vedoucím hradecké Solární a ozonové observatoře.
Máte pro nás podobně dobré zprávy jako světová vědecká obec?
Určitě, ty zprávy jsou dobré, ale ony nejsou ani tak moc nové. Tahle informace, že se ozonová vrstva uzdravuje, nebo regeneruje, to je v podstatě zpráva, která se objevuje čas od času už několik let. Samozřejmě se s každým dalším rokem tyto odhady nebo výpočty zpřesňují. Takže máme rok za rokem čím dále tím spolehlivěji potvrzené, že skutečně k té regeneraci dochází.
Politiky musí vždy přesvědčit lidé, tlak veřejnosti. Lidé musí tlačit na mocné světa, aby záležitosti řešili.
RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D., Solární a ozonová laboratoř
Jinak vrstva ozonu, cituji z toho článku, by měla být na severní polokouli kompletní ve 30. letech tohoto století, na jižní do poloviny století. Nad Antarktidou by měla ozonová díra zmizet do roku 2060. S tím tedy souhlasíte?
S tím souhlasím a naprosto to odpovídá i našim výsledkům. My jsme před několika lety zpracovávali podobnou záležitost, zabývali jsme se vývojem ozonové vrstvy nad Českou republikou a tam nám také vyšlo, že k úplné regeneraci ozonové vrstvy nad naším územím by mělo dojít někdy mezi lety 2040 až 2054.
Hradecké léto mělo 101 letních a 31 tropických dnů. Teď bychom potřebovali Ladovskou zimu
Nástup podzimu a podzimního počasí byl letos opravdu jako když luskne. Protože v pátek odpoledne byly ještě tropické teploty kolem třiceti stupňů a už v pondělí jsme měli na sobě zimní bundy. Prostě z léta rovnou do pořádné zimy.
Kdy se vůbec začalo o ozonové vrstvě obecně veřejně mluvit? Protože já si jako dítě pamatuji spreje s freony a ty byly zakazovány. To s tím má hodně společného?
Ano, začalo to někdy v 80. letech minulého století a paradoxně první informace o poškozování ozonové vrstvy přišly z Antarktidy, kdy vědci zjistili při měřeních na pobřeží Antarktidy, že v jarních měsících, tzn. v září a říjnu podle našeho kalendáře, tam začalo klesat množství ozonu takovým způsobem, že nejdřív mysleli, že jde o poruchu přístrojů. Potom zjistili, že přístroje jsou v pořádku. A v dalším roce zjistili, že se tato situace opakuje. Vědci se začali zabývat tím, co je příčinou tohoto jevu. Naštěstí velice brzy přišli na to, že freony nebo tzv. halogenované uhlovodíky či chlorované uhlovodíky jsou schopny narušovat ozonovou vrstvu a ničit ozon. Dali tyto věci do souvislostí a z toho vyplynulo určité mezinárodní úsilí o omezení produkce těchto nebezpečných látek.
Jak se povedlo přesvědčit tenkrát prakticky celý svět a hlavně státníky celého světa, že se musí něco udělat. Protože když se snaží ekologové a vědci ty mocné o něčem přesvědčit, zvláště o něčem tak nehmatatelném a nehmotném jako je ozonová vrstva, tak to někdy hodně naráží.
Politiky musí vždy přesvědčit lidé, tlak veřejnosti. A ten tam tenkrát byl, protože veřejnost se cítila svým způsobem ohrožená. Při tom poklesu množství ozonu ve stratosféře dochází k nárůstu intenzity ultrafialového záření i na zemském povrchu. A to může mít řadu velice nepříznivých důsledků pro člověka, pro přírodu. Pro člověka jsou to například otázky spojené s výskytem rakoviny kůže, s poškozováním zraku, s určitými problémy v imunitním systému a pododně. Lidé tuto hrozbu tenkrát vzali poměrně osobně a začali tlačit na politiky, aby tuto záležitost řešili.
A výsledkem byl Montrealský protokol z roku 1987, díky kterému se zakázaly škodlivé plyny, freony.
Tam to nebylo tak úplně jednoduché, ona totiž první verze Montrealského protokolu nebyla příliš přísná. Kdyby se jelo dále podle onoho původního Montrealského protokolu, tak by se jen zpomalila destrukce ozonové vrstvy. Ale naštěstí přišlo v dalších letech několik dodatků k Montrealskému protokolu, které ty limity zpřísnily. Teprve až někdy kolem roku 1992 či 93 to zpřísnění dosáhlo takových mezí, že se skutečně se říct, že to byl začátek procesu regenerace ozonové vrstvy.
Je už podle vás, pane doktore, tedy v tomto směru vyhráno? Je už nebezpečí zažehnáno?
Jsme na dobré cestě, ale nejsme ještě na konci. Dokud ozonová vrstva není úplně zregenerované, nemůžeme říct, že jsme vyhráli. Navíc se v poslední době objevují takové informace, že některé státy v jihovýchodní Asii načerno produkují určité množství poměrně tvrdých freonů, což je záležitost, kterou se určitě Světová meteorologická organizace bude zabývat a bude potřeba to řešit. To jsou věci, které mohou regeneraci ozonové vrstvy zpomalit nebo ten konečný stav trošku oddálit. Ale nemyslím si, že by měly schopnost to úplně zvrátit.
I v době automatizace jsou amatérští meteorologové nepostradatelní. Jde o náš vztah k přírodě
Do studia jsme dnes pozvali hned dva hosty, kteří oba svůj život, ať už amatérsky nebo profesionálně, spojili s meteorologií. Je tu s námi vedoucí oddělení Klimatologie a meteorologie Hradeckého pobočky Českého meteorologického ústavu v Hradci Králové Stanislava Kliegrová a Josef Novák, majitel soukromé meteorologické stanice v Hrušové na Orlickoústecku.
Co látky, které freony a další chemikálie nahradily? Protože freony se používaly jako hnací plyn do tlakových sprejů nebo do ledniček jako chladící médium. A látky, které freony nahradily, tak ale také údajně nejsou úplně v pohodě, když to řeknu v uvozovkách.
Nejsou úplně v pohodě. Původní náhražky byly v podstatě látky, které měly za cíl poškozovat ozonovou vrstvu méně než ty původní. Postupně byly nahrazeny látkami, které neobsahují vůbec atomy chloru, takže nemohou poškozovat ozonovou vrstvu, ty jsou z hlediska ozonu zcela bezpečné. Ale ukázalo se, že to jsou zase poměrně silné skleníkové plyny. Tedy přispívají ke globálnímu oteplování. A některé odhady říkají, že pokud by produkce těchto náhražek trvala dál, tak kolem roku 2050 by byla asi čtvrtina oteplení způsobena těmito látkami. Tedy i tyto látky je potřeba nějakým způsobem regulovat nebo omezovat. Dnes se hledají náhrady těchto náhražek, které by nepoškozovaly ozonovou vrstvu a nezesilovaly skleníkový efekt. Ale to je všechno víceméně ještě otázka budoucnosti. Touto záležitostí se zabývala konference před dvěma lety v Kigali, která přijala určitá omezení i pro látky, které nepoškozují ozonovou vrstvu, ale zesilují skleníkový efekt.
To by měl právě řešit i dodatek k Montrealské dohodě.
Přesně tak.
Máme v Hradci Králové pracoviště, o kterém se ve světě ví víc, než u nás doma.
RNDr. Ladislav Metelka, Ph.D., Solární a ozonová laboratoř
Ještě by mě zajímalo, pane doktore, samotné hradecké pracoviště, které vedete, tedy Solární a ozonová observatoř. Možná si její význam ani hodně Hradečanů neuvědomuje, protože vy jste opravdu výjimeční a jedineční.
Je to svým způsobem výjimečné pracoviště. Já se tím nemůžu chlubit, protože jsem přišel do už vybudovaného pracoviště. To de facto vybudovali dva předchozí vedoucí, doktor Pícha a doktor Vaníček. Je to skutečně mimořádná záležitost, protože my máme v Hradci Králové máme jednu z nejdelších řad na světě, pokud jde o měření celkového ozonu v atmosféře. V Hradci se měří od roku 1961, je to jediné pracoviště v České republice, kde se měří množství ozonu. Informace o ozonu, které mohou posluchači slyšet nebo číst, tak to jsou hodnoty, které byly naměřené u nás na Novém Hradci v budově hvězdárny. Kolega, který se zabývá tou přístrojovou technikou, dokonce jezdí po Evropě kalibrovat přístroje na měření ozonu pro další státy, pro další meteorologické služby. Tedy je to pracoviště, o kterém se ve světě ví víc, než u nás doma.
Jak se říká, doma není nikdo prorokem. Jsem moc rád, že jsme i tohle připomněli. Moc děkuji doktoru Ladislavu Metelkovi, klimatologovi a vedoucímu Solární a ozonové observatoře v Hradci Královéza za informace, které jsme dnes o ozonu slyšeli.
Děkuj za pozvání, mějte se moc hezky, na shledanou.
Související
-
Supercely a derecha. Chystá se tuhá zima? Oblíbená otázka,...
Na jak dlouho dokáží meteorologové předpovědět počasí? Signály, které nám postupně během podzimu ukazuje příroda, zatím hovoří o nástupu silnější zimy. Vypovídá o t...
-
Česko čeká vlna veder, meteorologové varují i před škodlivým...
Do Česka přichází od západu vlna veder. Třeba v Paříži se dnes čekají teploty skoro 40 stupňů Celsia, přes Německo se pak horko dostane i k nám. Už dnes se budou t...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
