V Krkonoších použili proti kůrovci chemický postřik. Naposledy tak zasáhli před víc jak 20 lety

V Krkonoších použili výjimečně proti kůrovci chemický postřik
V Krkonoších použili výjimečně proti kůrovci chemický postřik

Lýkožrout smrkový - neboli kůrovec - je v posledních měsících noční můrou českých lesníků. Těžkou hlavu dělá i těm krkonošským. A to je situace v Krkonoších oproti jiným částem naší republiky relativně dobrá. Za tím se ovšem skrývá neskutečná dennodenní práce a úsilí zdejších lesníků i ostatních pracovníků v lesnictví. 

Přestože je lýkožrout smrkový přirozenou součástí lesních ekosystémů, jeho přemnožení může způsobit rozsáhlý rozpad porostů. Jednou z povinností vlastníka lesa je proto vyhledávat a odstraňovat napadené stromy a včas je asanovat.

Nedostatek vody netrápí jen zemědělce, ale i lesníky. Stromy usychají a napadají je škůdci

Smrkové výhonky

Letošní jaro je podle lesníků nejsušší od roku 2013. Stromy jsou kvůli nedostatku vody náchylnější k napadení nejrůznějšími škůdci. Lesníci na celém území republiky bojují hlavně s kůrovcem. V Královéhradeckém kraji zatím ale žádná kalamita nehrozí. Kvůli dlouhodobému nedostatku srážek ale roste těžba suchých stromů.

Na území Krkonošského národního parku již více než dvacet let mění postupně druhovou a prostorovou strukturu porostů, které byly v minulosti uměle založené s převahou smrku. Při rychlém rozpadu starších porostů, které jsou ve stadiu přestavby, by tato práce byla znehodnocená. Proto je i snaha zdejších lesníků o hlídání kůrovce maximální.

Podzimní a zimní vichřice letošní situaci zkomplikovaly. V jejich důsledku došlo ke zvýšení podílu nahodilé těžby dříví. Souhrou rychlého nástupu jara, nedostatkem pracovních sil a problémy s odbytem na trhu se dřívím, způsobeným zejména plošnou kalamitou v jiných částech republiky, se v Krkonoších zvyšuje i podíl dříví napadeného kůrovci.

Správa KRNAP v péči o lesy pracuje s dlouhodobou vizí danou Plánem péče o KRNAP a jeho ochranné pásmo a desetiletými Lesními hospodářskými plány. V bezzásahových zónách pochopitelně nezasahuje - tam má své výhradní slovo příroda.

V Krkonoších použili výjimečně proti kůrovci chemický postřik

Při asanaci postupují co možná nejšetrnějšími způsoby, které umožňují i ponechání dřevní hmoty na místě. Je to zejména loupání ležících kmenů, ať ručně nebo strojně za pomoci speciálních nástaveb na motorové pile. Tento postup je náročný a potýkají se s nedostatkem pracovníků, kteří by asanaci prováděli. Do služeb proto nastupují v posledních měsících i ti zaměstnanci, kteří běžně nepracují v lese.

Posledním způsobem asanace je chemická cesta

Přestože se dlouhodobě staví negativně k používání chemických prostředků, musí v letošním roce ve velmi omezené míře sáhnout i k jejich použití.

Kůrovci vyhovuje sucho. Co může výrazně pomoci v boji s tímto škůdcem? Zase počasí. Ale deštivé

00989147.jpeg

Současné suché počasí znamená velké starosti pro majitele lesů. Smrkové porosty totiž ve velkém napadá kůrovec. Situace se na jednotlivých místech republiky liší, v Královéhradeckém kraji, a konkrétně v okolí Náchoda, je ale podle části odborníků téměř kritická.

Aplikace bude prováděna specifickým způsobem podle metodiky, testované a uveřejněné v letošním roce (Zahradník a spol., 2018) a to pouze na předem vytipovaných skládkách dřeva (tedy nikoli v porostech!), které byly pro tuto technologii odborníky vyhodnoceny jako bezpečné, a tudíž vhodné. Každá jednotlivá skládka dřeva bude po aplikaci přípravku na kmeny úplně zakryta netkanou textilií.

Vybrané skládky jsou v bezpečné vzdálenosti od vodních zdrojů. Zakrytím je zamezen přístup dalším organismům, zejména hmyzím či ptačím predátorům kůrovců, kteří by mohli být bezprostředním stykem s asanovaným dřívím ohroženi. Skládka zůstane překryta plachtou až do odvozu. Takto ošetřená skládka dřeva bude také označena výstražnými cedulkami.

V Krkonoších bojují s kůrovcem i chemickou cestou

Žádáme návštěvníky, aby dbali osobní bezpečnosti, na skládky nelezli, nepohybovali se v jejich bezprostřední blízkosti a asanovaných skládek (přikrytých plachtou) se raději ani nedotýkali. Při náhodném dotyku, případně psům, ale bezprostřední nebezpečí nehrozí.

Spustit audio
autoři: Milan Baják, Kateřina Kohoutová|zdroj: KRNAP

Související