Každý měsíc přináší v přírodě něco fantastického. Proč stojí za to ráno vstát a být v lese
Jaká zvířata můžeme v zimě v lese nejčastěji potkat? Prý se liška právě v tomto období chystá na zásnuby. Co je to kaňkování? Sovy a výři také hledají partnery v zimě. Jaká jsou pravidla chování člověka v zimní přírodě? Můžeme plašením zvěře způsobit její úhyn?
Naším hostem je lesník, sokolník, velký milovník přírody také její velký ochránce, Petr Zvolánek z Lesů České republiky. Jak se mají vaši létající dravci?
Mají se dobře, nejsou žádné velké mrazy. Mráz tak do mínus 10 stupňů jim vůbec nevadí vůbec.
Co teď vlastně lesní zvěř dělá? Spí?
Ne, naprostá většina těch zvířat je normálně aktivní a musí být aktivní, aby si opatřila potravu. Protože to je ten nejzákladnější motiv jejich přežití v zimním období. V zimě je ta potrava docela limitující už kvůli tomu, že ji ta zvířata potřebují hlavně na výrobu tepla, a to i ptáci. Můžeme říct, že pokud lidé krmí ptáčky ve městech, tak jim dodávají energii a ti ptáci nezmrznou, i když jsou teploty hluboko pod nulou. Proto myslivci a lesníci aby tu zvěř udrželi v dobré kondici, tak nejen, že chtějí, ale dokonce mají zákonem o myslivosti nařízeno, že musí v období nouze, a to je zejména, když je sněhová pokrývka, přikrmovat. To znamená vkládat nějaké krmivo pro zvěř a ostatní zvířata do krmelců a do zásypů.
Je to všechno složité proto, že vztahy v lese sestávají z řady jednoduchých vazeb.
Petr Zvolánek, Lesy České republiky
Když třeba půjdou lidé do lesa a chtěli by také přispět něčím dobrým, mohou do těch krmelců něco dávat nebo ne?
Je to trošku složitější, není to úplně tak jednoduché. Ne každý by hned na první pokus věděl, co tam té zvěři dobrého dát. Určitě se nezkazí nic, pokud by tam někdo dal třeba mrkev, nebo obecně to, co my zahrnujeme pod pojmem dužnatá krmiva. Je to třeba i řepa, ale jsou vhodná jablka, pokud nejsou shnilá. Ale není vhodné určitě čerstvé pečivo například. To je mnohem vhodnější třeba hrst ovsa, nebo možná nějakých slunečnicových semínek. Ta problematika není úplně jednoduchá. Protože třeba i to, co v menším množství může prospět té zvěři, tak ve velkém množství může způsobit dokonce její smrt. Ta zvířata mohou přijmout velké množství potravy, která je jinak vhodná, jak jsem zmínil třeba oves, takže si mohou zcela naplnit žaludek, nebo spíš bachor u spárkaté přežvýkavé zvěře. To se odborně nazývá acidóza. Tak na takovou nemoc, která v podstatě způsobí neprůchodnost střev a překyselení organismu, tak mohou v krátké době uhynout. Takže někdy i třeba dobrý úmysl by se mohl obrátit v něco špatného.
Takže nějaké jablko nebo hrušku můžeme přinést?
Určitě. Ořechy třeba pro řadu ptáků a pro veverky. To je určitě vhodné.
Některá ta lesní zvířata jsou teď v zimě hodně aktivní. Jako třeba liška, která si hledá svého partnera v zimě. Je to tak?
Ano. Ty námluvy u lišek se jmenují kaňkování mysliveckým výrazem. A lišáci jdou po stopách lišek a vyhledávají je. Samozřejmě velmi často v tomto období navštěvují nory. Ono se málo ví, že ta liška jinak do těch nor příliš nejde, vyjma období rozmnožování, tedy vlastního vrhu malých liščat a jejich výchovy. Po většinu roku je normálně na povrchu. Ale teď v této době, to znamená leden a únor, se lišky také ozývají takovým zvláštním skřekem, nebo pološtěknutím. Říká se tomu myslivecky skolení. Je to docela zajímavé, když jdete večer třeba na procházku někde k lesu nebo do polí, můžete klidně to skolení lišek slyšet. To se rozléhá na velkou dálku.
Každý zvíře je zajímavé. Která vlastně hybernují nebo upadají do zimního spánku? Říká se tomu různě, hybernace, letargie, zimní letargie, je v tom určitě také nějaký rozdíl.
Je. Je to takzvaný pravý zimní spánek, to lidé znají asi u nejznámějšího zvířete, to je ježek. Pak je řada zvířat, která upadají do takového stavu letargie, nebo jak by se to řeklo polospánku, a to několikrát za zimu. Třeba se probudí a vyjdou ven, napijí se a tak dál. Řada zvířat ale bohužel tímto nedisponuje, nebo možná pro ně bohudík. Příroda je obdivuhodná, jak to má u každého druhu jinak zařízené. A ti potřebují, stejně jako drobní ptáci, denně spořádat obrovské množství potravy vzhledem ke své tělesné váze. Aby vyrobili dostatek tepla a nezmrzli. To se klidně může stát, že ptáčci v tuhých zimách zmrznou. Celá hejna jsou třeba ráno někde pod stromem zmrzlá. Protože zkrátka nesehnali dost potravy, aby vyrobili dostatečné množství tepla.
Čtěte takéLesy České republiky, s.p.
Vy jste mi říkal, že to je vlastně přirozené, takový koloběh přírody.
Je. Myslím si, že docela takovým známým ptákem v naší přírodě je ledňáček. A když jsou tuhé zimy, tak se ví, že možná až polovina populace ledňáčků v zimě umrzne. Protože se nedostanou přes led na ty drobné rybky. Každý ledňáček musí denně několik takových rybek chytit. No a pokud je nechytí, tak zkrátka zmrzne. Ví se, že potom se ta populace ledňáčků z toho vzpamatovává třeba řadu let. Ale myslím si, abychom se vrátili k tomu lesu, je to všechno složité proto, že vztahy v lese sestávají z řady jednoduchých vazeb.
Tak to mne zajímá.
Jestliže lidé třeba dají krmítko a v něm přikrmují ptáčky na zahradě, nebo někde na kraji lesa, tak samozřejmě nejen, že se k němu stahují drobní ptáci, ale také se tam stahují predátoři. A z predátorů to jsou buďto lasicovité šelmy nebo třeba krahujec, který klidně může lovit i tady v Hradci Králové nebo v jiných městech a na vesnicích přímo na zahrádkách. A my jako lesníci tady ty vazby v té přírodě vysvětlujeme v programech lesní pedagogiky, což je takový bezplatný program Lesů České republiky, případně některých jiných subjektů. Je to od mateřských škol až po domovy důchodců. Pro všechny věkové a zájmové skupiny. Těch programů ušitých na míru je celá řada. Myslím si, že to je velmi vhodná osvěta, kde můžeme lidi seznámit s tím, co se v té přírodě děje tak, aby aspoň trošku jí každý rozuměl. A věděl, čím třeba by jí mohl škodit.
Kdy vy máte les nejraději? Je to teď v zimě nebo naopak v létě, kdy je les plný života, slunce a tepla?
Ne, že bych se chtěl z této otázky nějak vykrucovat, v žádném případě, ale každé to období a dokonce i každý měsíc přináší něco fantastického. Pro co stojí za to brzy ráno vstát, být v lese za rozednění. Ta atmosféra se nedá mikrofonem určitě přenést a ani často ne fotkou. Protože třeba brzo zjara už po zimě, když jste za rozbřesku v lese, tak je tam ještě sychravo a přitom už zpívají ptáci, už třeba přetahují sluky, někde je ještě sněhová pokrývka. Je to měsíc od měsíce jiné. To není jen po těch obdobích jaro, léto, podzim, zima.
Související
-
Les byla má první mluvená role. Směje se Ivana Richterová, která pochází z divadelní hospody
Nejvyšším oceněním pro amatérské herce je udělení Zlatého odznaku Josefa Kajetána Tyla. Tato pocta se dostala rodačce z Police nad Metují Ivaně Richterové.
-
Ochranářům v Orlických horách vadí cyklisté, ničí lesy
Ochranářům v Orlických horách vadí nápor stovek cyklistů, které do hor vozí speciální autobusové linky. Provoz cyklistů podle ekologů podporuje erozi a narušování k...
-
Žít na kraji lesa je jistě příjemné - může to mít ale svá...
Okrajové části Týniště nad Orlicí sužují divoká prasata.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.