Hradecké poklady! Projekt představuje aktivní seniory města. Jiří Beneš: Hudba a sport mě doprovází
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_16x9_tablet/public/images/317179efd54f66f5734ab0921fcece30.jpg?itok=O85VPQ9c)
Marek Šimůnek a Jiří Beneš o projektu Hradecké poklady. Ptal se Jakub Schmidt
Přiblížíme vám Hradecké poklady, což je krásný projekt města, který už od roku 2012 představuje aktivní a inspirativní seniory. Ti jsou příkladem nejenom pro svoji rodinu, ale i své přátele a sousedy, a i přesto, že jim jejich věk přináší mnohá omezení, tak oni neztrácejí optimismus, radost ze života, chtějí stále tvořit a předávat své znalosti a zkušenosti dalším a ostatním.
Projekt vám představíme s vedoucím odboru sociálních věcí a zdravotnictví města Hradce Králové Markem Šimůnkem. A také s panem Jiřím Benešem, který je právě jedním z oněch Hradeckých pokladů. Nejdříve projekt přibližme posluchačům.
Marek Šimůnek: Rok 2012 byl vyhlášen rokem aktivního stárnutí a já jsem velice rád, že jsem měl možnost být u zrodu toho projektu společně s paní Helenou Vostrovskou, kterou tímto zdravím na dálku, bývalou ředitelkou Centra sociální pomoci a služeb. Nikdy by mě nenapadlo, že po 14 letech bude projekt pokračovat a bude takto úspěšný. Můžeme ho oprávněně považovat za takové rodinné stříbro města Hradec Králové.
Už jsme představili 163 inspirativních seniorských osobností, které jsou svým životem příkladem mnohem mladším generacím.
Marek Šimůnek, vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Hradce Králové
Kolik takových pokladů už Hradec Králové za ta léta nasbíral a představil?
Marek Šimůnek: To mohu říci naprosto přesně, protože jsem se včera připravoval i na takovou otázku. A je to neuvěřitelné, dostali jsme se na číslo 163. Tolik inspirativních seniorských osobností, které jsou svým životem příkladem mnohem mladším generacím.
Čtěte také
Projekt začal v roce 2012, takže někteří z nich už tady s námi nejsou. Ročníky narození prvních hradeckých pokladů byly třeba 1912, 1918, 1920. A vy jste spočítal i průměrný věk.
Marek Šimůnek: Průměrný věk je v současné době 89 let. A je potřeba říci, že samozřejmě ne každý má to štěstí prožít vyšší věk ve zdraví, v pohodě a v takové aktivitě. Cílem našeho projektu je představovat takové osobnosti a dělat vše pro to, aby měly mladší generace příklad.
Jak to tedy celé funguje? Kdo navrhuje osobnosti, které by se mohly Hradeckým pokladem stát?
Marek Šimůnek: Máme takovou pracovní skupinu, kde jsou zástupci různých organizací. Já za všechny musím jmenovat hlavně Seniory Hradec Králové, zapsaný spolek, ti jsou velice důležití, protože sdružují více než tisíc mimořádně aktivních seniorů v rámci svých aktivit. Vznikají nominace a následně jsou senioři oceňováni paní primátorkou, dříve panem primátorem města v obřadní síni u Špuláků při neformálním setkání.
Ale tím to nekončí, protože pak vznikají i videoreportáže s vybranými osobnostmi, které jsou volně k dispozici na sociálním portálu města. Ostatně ty medailony jsou k dispozici i v tištěné a elektronické podobě. Potom ty přesahy pokračují dále v Bio Central, kde jsou videoreportáže také představovány. A tímto zdravím i paní ředitelku Hojnou do Plotiště, ředitelku základní školy, se kterou spolupracujeme a vybrané hradecké poklady jsou součástí výuky. Tak se předávají zkušenosti mladší generaci. Je to založeno jednak na prezentaci aktivního stárnutí a také na podporu mezigenerační solidarity, což je ve stárnoucím Hradci Králové velmi důležité téma.
Hudba a sport mě stále doprovází. Muzikanti prý žijí dva životy, ale nesmí to být na úkor rodinného života. Chce to tolerantní manželku.
Jiří Beneš, senior
Pan Beneš je jedním z oněch Hradeckých pokladů.
Jiří Beneš: Já nejsem nic výjimečného, akorát se přibližuji tomu průměrnému věku. Je mi 83 let, zbývá mi ještě šest do toho průměru.
Čtěte také
A proč právě pan Beneš?
Marek Šimůnek: Kvůli spoustě věcí. Teď jsme si zrovna spolu povídali před vysíláním, jak řádil včera na běžkách.
Jiří Beneš: Moc jsem neřádil. Bylo to uklouzané a zledovatělé na Deštné, tak jsem to vzdal a šel jsem na svařák. Nedalo se jezdit. Vloni jsem za celý svůj život poprvé nebyl na sjezdovkách. Hudba a sport mě stále doprovází. Říká se, že muzikanti žijí dva životy, a když je to vyvážené, nesmí to být na úkor rodinného života. Mně se to povedlo. Chce to mít tolerantní manželku.
Na kolik nástrojů hrajete?
Jiří Beneš: Na kytaru a trubku. Počátky naší kapely jsou v ZVU, kde jsme tenkrát založili kapelu pro potřeby brigád socialistické práce na kulturní akce. Začalo to kvalitní harmonikou a kolem toho harmonikáře se nabalili bubeník zvaný Soumrak, který si z bazarových částí sám svařil bubny a šlapák omylem na levou nohu, takže na to nikdo jiný než on hrát nemohl. Trubka, kytara, basa. Basák je dodnes jediný zakládající člen, snaží se na basu udržet rytmus naší kapely, kolikrát marně. S absolutním sluchem dbá na čisté tóny kapely.
Čtěte také
A ještě jsme do našeho bufetového kvarteta přibrali zpěvačku, která svým radostným zpěvem obohacuje mužské vokály. Kapela se jmenuje Trubci. Teď jsme sehnali už čtvrtého harmonikáře v naší éře, mladého 60+, takže snižuje věkový průměr kapely. A zpěvačka také. Jako samozvaný kapelník mám zodpovědnost, a proto se udržuji mírným pitím alkoholu, sportem a návštěvou zdravotních zařízení.
V 83 letech a tolik energie. Ta z vás vyzařuje neuvěřitelným způsobem. Vy byste mohl klidně hrát na Rock for People. Protože tam také senioři jezdí.
Marek Šimůnek: To je další úžasný projekt, protože hudba spojuje všechny generace. Takže projekt Senioři na Rock for People považuji za fantastický počin.
Ještě mne zajímá, zda mohou třeba i naši posluchači pomoci s hledáním dalších takových Hradeckých pokladů, jako je pan Beneš?
Marek Šimůnek: Velmi uvítáme, pokud nám posluchači Českého rozhlasu dají tipy na mimořádně aktivní seniory. Ty mohou zasílat na e-mailovou adresu hradecke.poklady@mmhk.cz.
Našimi hosty byli dnes, jednak jeden z Hradeckých pokladů Jiří Beneš a také vedoucí odboru sociálních věcí a zdravotnictví Magistrátu města Hradec Králové Marek Šimůnek. Děkuji za rozhovor.
Související
-
Každý je sochařem svého těla. A pohyb je život. To je krédo Sokolů tělem i duší
Letos připravuje Česká obec sokolská už 16. Všesokolský slet, a tak vám budeme ve vysílání na vlnách Českého rozhlasu Hradec Králové sokolskou činnost představovat.
-
Chci projevit úctu a zachovat vzpomínky. Pro budoucí generace už bude Protektorát neuvěřitelný
Sokolka a župní vzdělavatelka Pavlína Špatenková chystá novou knihu o historii odboje v Sokolské župě Podkrkonošské-Jiráskově za 2. světové války.
-
Choreografka Eva Kuršová vede při škole pro neslyšící hradecké Divadlo beze slov: Tanec, to je život
Tančit začala ve 4 letech, v 10 pak přibrala krasobruslení. S bratrem trénovali tance na ledě a na soutěžích se setkávali i s mistry světa Evou a Pavlem Romanovými.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
![jak_klara_obratila_na web.jpg jak_klara_obratila_na web.jpg](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/e267b388c06a96c1b90c7443afcd1a84.jpg?itok=NWANcVy-)
![](https://hradec.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/94949a2cda8b0e5970dc036a8b74667d.jpg?itok=bfzCOlUT)
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.