Vladimír Burjánek: Mokro
Kdo z dědečků by nebyl rád, když vnuk se vrhne na sport, který on zná, protože ho dělal. Schází se nás na zápasech žáků víc, kdož jsme hokej hráli a teď sledujeme, jak to jde našim vnukům. Jezdíme kluky dokonce podporovat, když hrají venku. Tak jsem nedávno jeden takový zájezd absolvoval.
Čtěte také
Jelo se osobními auty, na sedadlech vzadu jsme probírali s vnoučkem taktiku. Když jsme dorazili na místo, vystoupil jsem a bral si kabát, který ležel v autě mezi námi. Byla pod ním i veliká láhev s pitím, kterou si hráči berou i na střídačku.
Najednou slyším hlas jednoho z dědečků: Koukejte, on se podělal. Vtom jsem měl divný pocit mokra. Nebyl to jen pocit. Sáhl jsem dozadu a nahmatal mokro až do půli zad.
Čtěte také
Těsně před koncem jízdy, když vnuk manipuloval s lahví, její obsah vytekl na moje sedadlo.
Venku mrzlo a představa, že absolvuji v tomto stavu celý turnajový den, byla skličující. Co dělat? Navíc byla sobota. Navlékl jsem si kabát a vyrazil k městu.
Díky vietnamským obchodníkům jsem zakoupil nové trenýrky, kalhoty i triko, v kabince se převlékl a za pětistovku byl problém vyřešen. Od té doby kontrolujeme pečlivě při zájezdu na hokej láhev s pitím mezi námi a nepřikrýváme ji kabátem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
