Víte, co všechno se na Velký pátek smí a naopak nesmí dělat? Jak naši předkové prožívali tento den?

10. duben 2020 09:59

Na Velký pátek se otevírá země s ukrytými poklady, také se ale nesmí pracovat na poli, prát, péct ani uklízet - to jsou jen některé ze zvyků a tradic, které si v tento den připomínáme. Ve skutečnosti jde o vrchol křesťanského liturgického roku, den, který je součástí svatého týdne. 

Velikonoce patří bezesporu mezi nejvýznamnější křesťanské svátky z celého roku. Budeme si o nich povídat s historičkou Janou Nešněrovou.

Dnes je jeden z nejdůležitějších dnů velikonočních svátků

„Velký pátek je skutečně nejvýznamnějším velikonočním dnem. Podle křesťanské tradice je to den ukřižování a smrti Páně, smrti Ježíše Krista. A lidové prostředí, ze kterého my čerpáme znalosti o slavení velikonočních svátků u našich předků, právě Velký pátek se prožíval ze všech těch dní snad nejintenzivněji."

Čtěte také

Co říkají historické záznamy o tom, jak naši předkové prožívali Velký pátek?

„Velký pátek byl dnem hlubokého smutku a připomínky samotného ukřižování. Trošku jinak funguje katolické a evangelické prostředí, ale tradiční český venkov tento den prožíval opravdu jako temný den. Ono to vše spolu souvisí. Na Zelený čtvrtek odletí zvony do Říma, už se nezvoní. Lidové prostředí má samozřejmě děti a chlapce, kteří obíhají vesnici s řehtačkami. A tak to má v uvozovkách i ten veselý rozměr."

Jak to vypadalo v chalupách a měšťanských domech?

„Ze čtvrtka na pátek se například modlilo v sadech. Lidé chodili k pramenům. S Velkým pátkem se pojí spousta takových pověrečných praktik. Kýchání do jamky i různé hnusné věci. Jako třeba omývání nohou a rukou v močůvce. Kdyby vás zajímalo k čemu to bylo dobré, tak to bylo proto, aby se na rukou a nohou po celý rok nedělaly žádné záděry. A vidíme zde opět odkaz k duchovnímu respektive křesťanskému rozměru svátků, kdy ruce a nohy jsou probodené části těla Kristova na kříži."

Boží hrob v kostele sv. Ignáce v Praze

Jak naši předkové prožívali Velký pátek? O jaké době to hovoříme?

„Je to obecně 19. století. Informace čerpáme zejména z etnografických výzkumů prvních velkých etnografů."

Kde se všechny tyto tradice vzaly?

„Těžko řici. Ale dává to celkem dobrý smysl. Jak byli naši předkové provázáni s přírodou a byli závislí na svých polích, tak momenty, které pro ně byly důležité v kontextu víry, přenášeli ne třeba vždy úplně k radosti důstojných pánů farářů, do svého každodenního života," dodává Jana Nešněrová.

Velký pátek je zároveň také vrcholným dnem půstu. To znamená, že lidé by v tento den neměli jíst žádné maso.

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související