Vladimír Burjánek: Hrdost

27. červenec 2025

Když politici vykřikuji, že máme být na co hrdí, mají pravdu. Mnohdy to bývá ale tak, že větší hrdost můžeme projevovat tomu, co už bylo, než tomu, co je. Poslechněte si pár příkladů. Je téměř všeobecně známo, že Čech Jan Janský objevil, že krev se dělí na čtyři skupiny. 

Čtěte také

Za První republiky byly Čechy s Moravou jednou z nejvyspělejších zemí světa. Jako třetí národ na světě jsme byli po Američanech a Sovětech v kosmu. Vynalezli jsme kontaktní čočky, jsme největším producentem gramofonových desek na světě a česká tisícikoruna vydaná v roce 2008 byla nejlepší bankovkou světa.

Naše židle TON, které zná celý svět, získaly nejprestižnější ocenění za design. Máme nejhustší železniční síť na světě. Čeština dala světu slova robot, pistole, dolar, houfnice a chřipka. Evropská unie chrání české výrobky jako například špekáčky, hořické trubičky nebo syrečky.

Čtěte také

Hřídel Londýnského „oka" byla vyrobena u nás. Kostka cukru, silon a lodní šroub jsou české vynálezy. První skladba, která zazněla na povrchu měsíce, byla Dvořákova „Novosvětská". Nejznámější českou knihou je Haškův Švejk. Pojem expresionismus vytvořil český historik a kdybyste si chtěli zakoupit nejdražší obraz českého autora, stál by přes 50 milionů.

Jsou ovšem i zvláštnosti. Například to, že Čech prý vypije průměrně 17 litrů alkoholu ročně, což se mi nechce ani věřit a možná proto vznikla první záchytka u nás a máme také nejstarší palírnu na světě. Možná nevíte, že pozdrav „čest práci" vymyslel Baťa. Když přidáme k výzkumu a výrobě nanovláken další úspěchy, bude naše hrdost nepochybně stoupat.

Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.