Vladimír Burjánek: Já taky

6. říjen 2024

Nedělní káva

Nakupování je dnes v mnohém jiné než bylo. Teď nemám na mysli dřívější shánění všeho možného od potravin až po toaletní papír. Pokud jste neměli někde známého prodavače, některé zboží se pro vás stávalo jednoduše nedostatkovým.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Nevratné míče

A to už nemluvím o frontách na banány a pomeranče, v masnách, mototechnách i prodejnách nábytku, když jste si chtěli pořídit novou ložnici, nebo když mladí zařizovali svůj byt. Tahle minulost je už těžko pochopitelná našim vnukům. Jak jinačí je dnešní nakupovací proces. Máte peníze a jdete si prostě vybrat.

Když se vám nelíbí sortiment v jednom obchodě, jdete jinam. Nemáte problém jestli něco seženete, ale máte starost, jestli si vyberete. Pokud se vám nechce cestovat po krámech a marketech, jak říkají zkušení „šopovat", sednete doma k internetu a za chvíli se nabídky jen hrnou. Obchodníci vám strkají pod nos své zboží sami.

Čtěte také

Vladimír Burjánek: Pečivo

Pravda, někdy i nepoctivci, to si musíte dát pozor. Nabídka zboží je neuvěřitelná a změnila se k nepoznání. Co se nezměnilo, jsou lidé. V jednom obchodu mě na sklonku léta zaujaly ve výprodeji dvě barvy podsedáků na venkovní křesla. Vybral jsem si z hnědých čtyři poslední, dal je před sebe a vzal ještě druhou barvu, abych se definitivně rozhodl.

Vedle stojící paní toho využila, čapla moje vybrané podsedáky a jen jsem zíral. Počkejte, já si je beru. Já taky odsekla a mizela pryč. Inu, kdo zaváhá, znáte to.

autoři: Vladimír Burjánek , baj