Vladimír Burjánek: Kouření
Ačkoliv u cigaret a alkoholu cena pravidelně roste vzhůru, na krabičkách jsou morbidní byť pravdivé obrázky, co kouření způsobuje i s textem varování od ministerstva zdravotnictví, vyznavačů tohoto zlozvyku je stále hodně. Když potkám na ulici bledou a vyzáblou dívenku, jak spěchá do školy a bafá po cestě cigáro, říkám si s nadějí.
Čtěte také
Děvenko zlatá, snad přijdeš k rozumu a zahodíš to. Náš otec vyprávěl, když jejich maminka zjistila, že všichni tři kluci zkoušeli kouřit, což zapírali, posadila je ke stolu, vytáhla krabičku cigaret a poručila jim. Zapalte si! Jednu, druhou třetí a pořád, dokud mohli. Výsledek se dostavil, klukům bylo tak zle, že už to nezkoušeli.
Také jsem podlehl této neřesti a po dětských začátcích s bramborovou natí a klukovských zkouškách s bezfiltrovými lípami, glóbuskami, džunkami a dalšími značkami, jsem na vojně začal kouřit.
Čtěte také
Pamatuji i celou éru těžce scháněných tvrdých spart za osm káčé, které měli trafikanti jako podpultovku jen pro známé. Několikrát jsem přestával, určil jsem si počet na den, nebo kouřit pouze ke kávě.
Pak jsem si dal víc kafí, abych si mohl zapálit. Když už jsem si byl sám sobě s kouřením protivný a rozhodl se přestat, zrovna ve městě nabízela nějaká firma odnaučení pomocí elektrických proudů. Ikdyž je později v televizi označili za podvodníky, přestal jsem. Je to už téměř dvacet let. Rada je prostá - musíte opravdu chtít přestat.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.