Bezvadná parta lidí, kteří chtějí zpívat! Skvělý Smíšený pěvecký sbor Kácov slaví 150. narozeniny
Ve studiu vítáme hned tři hosty ze Smíšeného pěveckého sboru Kácov z Nového Města nad Metují. Důvod je samozřejmě slavnostní. Kácov si letos připomíná 150 let od založení původního pěveckého a hudebního spolku a zároveň 25 let novodobé činnosti sboru, který byl obnoven v roce 2001.
Přišli za námi tři zástupci všech generací sboru. Vítám sbormistra Jiřího Skopala mladšího, dále je tu Luděk Hojný, zpěvák basu a zakládající člen znovuobnoveného Kácova, a přišla i Tereza Vítková, zpěvačka altu, která zastupuje mladou generaci a budoucnost Kácova.
Pane sbormistře, co je pro vás osobně na tom letošním výročí úplně nejsilnější?
Jiří Skopal ml.: Je to ta nádherná tradice, protože Pěvecká hudební jednota v Novém Městě nad Metují byla založena v roce 1876. Ta kontinuita, i to, že se pořád snažíme na tu tradici navázat a držíme to dodnes, tak to je úžasné.
Je to nádherná tradice, protože Pěvecká hudební jednota v Novém Městě nad Metují byla založena v roce 1876. Ta kontinuita je úžasná.
Jiří Skopal mladší, sbormistr Smíšeného pěveckého sboru Kácov
Je to úžasné, kdo by neznal Kácov. Kolik je v něm energie, hlasů a radosti? Dá se to říct?
Jiří Skopal ml.: U nás je kolem 55 aktivních zpěváků. Pak máme ještě maminky na mateřské, takže pokud bychom to sečetli, bude to k 65 členům, plus miminka.
Čtěte také
Kácov má za sebou domácí i zahraniční vystoupení, soutěže, festivaly, koncerty s Novoměstskou filharmonií i s Hradišťanem Jiřího Pavlici. Zajímalo by mě, jestli je to podle vás stále ten stejný sbor jako v roce 1876, jestli zůstala ta stejná myšlenka? Je to vůbec možné zachovat po těch letech?
Luděk Hojný: Já si myslím, že myšlenka zůstala. Stejné to není, poněvadž jsme už v jiném století, ale je to stále krásné, protože to je prostě bezvadná parta, která chce zpívat. A ono to z toho sboru vyzařuje a potom to přináší radost ze zpívání. Když jsou zkoušky každý úterý, těch 60 lidí se sejde na dvě hodiny a je to nádhera.
Tereza se trošku usmívala.
Tereza Vítková: Já jezdím z Nového Hrádku a většinou autobusem, takže je to pro mne horší se dostat do Nového Města. Mám malé miminko, musím si sehnat hlídání, ale pro mě je sbor taková láska, že mi to za to stojí. Je super, že mám kolem sebe takové lidi a že můžu zpívat.
Čtěte také
Krásné je i propojování generací. Přinesli jste také kroniku, vzpomenete na ten rok 2001, jaký byl začátek znovuobnovení sboru? Už tehdy jasné, že se z tělesa znovu stane živý a dlouhodobý sbor?
Luděk Hojný: To znovuobnovení nastalo díky tomu, že se rozpadl chrámový sbor při kostele Nejsvětější z trojice v Novém Městě nad Metují. Ty mužské hlasy, všichni jsme přestoupili i s naším tehdejším sbormistrem Metodějem Juranem a utvořili onu mužskou sekci, která doplnila ženský pěvecký sbor, který vedl tenkrát ještě František Krahulec. My jsme potom obohatili repertoár toho sboru. Bylo to takové úžasné kontinuální napojení a díky tomu vzniklo tohle těleso.
Vy jste se, pane Skopale, ke Kácovu dostal v roce 2011. Jaký sbor jste převzal a co jste v něm chtěl rozvíjet?
Jiří Skopal ml.: Já si to úplně přesně pamatuji, jen doplním informaci, že znovuobnovený Kácov zakládal Jaroslav Rybáček a musím říci teda klobouk dolů, vybudoval z něj úžasné sborové těleso. A já jsem tenkrát přišel jako jeden ze sbormistrů na konkurs, který si tam udělali ve zkušebně. A hned, jak jsem vstoupil do dveří, tak jsem se rozhlédnul a první, co mě napadlo, oni chtějí zpívat, tak úžasná energie tam byla. Na to se nedá zapomenout. Absolvovali svoji první zkoušku a měl jsem to štěstí, že si mě vybrali jako sbormistra.
Myšlenka zůstala, ale stejné to není, poněvadž jsme už v jiném století. Ze sboru ale stále vyzařuje radost ze společného zpívání.
Luděk Hojný, zpěvák Smíšeného pěveckého sboru Kácov
Sborový zpěv je zvláštní v tom, že jednotlivec je slyšet, ale zároveň musí splynout s ostatními. Člověka to učí trpělivosti, pokoře, pozornosti, jak to funguje?
Tereza Vítková: Mně přijde super, že v tom sboru to není jen o hlase, Moc se mi líbí, jak náš pan dirigent vždy říká, že když lidé zpívají, tak dokonce i jejich srdce začnou společně bít. Tedy není to jen o zpěvu, když se podíváte do sboru, tak to jsou učitelé, lékaři, lidé, kteří pracují v kanceláři, pracují venku, jezdí s auty, s bagry a všechno se krásně propojí. Myslím, že když člověk rád zpívá, tak kdykoliv slyší melodii nebo se mu v hlavě vyskytne nějaká melodie, tak má chuť si zazpívat. Je to takové české, prostě si zazpívat.
Čtěte také
Navíc Královéhradecký kraj má obrovskou stopu a tradici sborového zpívání. Když se ohlédnete za historií Kácova, je to více nostalgie nebo radost z toho, že příběh pokračuje?
Jiří Skopal ml.: Myslím, že na prvním místě je ta radost. My se snažíme být jako sbor součástí novoměstské kultury a na naše koncerty si zveme různé hosty, od Hradišťanu, přes Novoměstskou filharmonii, Police Symphony Orchestra, Komorní orchestr Univerzity Hradec Králové a řadu dalších.
Když pak slyšíme hotovou skladbu, tak se za tím skrývá spousta práce a řada zkoušek?
Jiří Skopal ml.: Například při skladbě Hruška jsou to vzpomínky na covidové období, protože v tu chvíli jsme byli všichni doma a zpěváci nahrávali svoje jednotlivé hlasy na mobil a posílali mi je. My jsme to pak dávali dohromady a společně s instrumentálním doprovodem jsme to doslova a do písmene sešili doma na koleně. A aniž bychom se sešli, tak vznikla skvělá nahrávka. Ale jsme moc rádi, že už se normálně můžeme scházet.
Pan Hojný listujete zrovna kronikou, jak je tam zaznamenáno tohle období? Možná ne moc lichotivě.
Luděk Hojný: Ne moc lichotivě, ale jsou tady kouzelné záběry. Tady je pan sbormistr s počítačem a s klávesnicí, jak to lepí dohromady. Pak jsme tady samozřejmě s rouškami, protože pokud jsme se mohli párkrát sejít, tak jedině s rouškami. Na vedení kroniky máme šikovnou paní Vlastičku Rákosníkovou. Máme už tři kroniky, přinesl jsme dnes tu prostřední na ukázku. Ta první, to je opravdu bichle, tu jsem nechtěl s sebou tahat.
Moc se mi líbí, jak říká náš pan dirigent, že když lidé zpívají, tak dokonce i jejich srdce začnou společně bít. Tedy není to jen o zpěvu.
Tereza Vítková, zpěvačka Smíšeného pěveckého sboru Kácov
Budou moci zájemci také do kroniky nahlédnout při vašich oslavách?
Luděk Hojný: Teď při oslavách budou všechny tři kroniky vystaveny ve foyer v sokolovně v Novém Městě na Metují. A dokonce jsme se včera domluvili, že tam bude volný list s namalovaným srdíčkem a pětadvacítka, tam se budou moci lidé vyjádřit, protože jsou pozvaní na koncert i bývalí žijící členové. Mají v hledišti vyhrazeny dvě řady, kam se mohou posadit a účastnit se oslav.
Čtěte také
Co jste všechno jste na oslavy vymysleli?
Jiří Skopal ml.: Každý rok se snažíme vždy pozvat nějaké zajímavé hosty, pravidelně spolupracujeme s Komorním orchestrem Univerzity Hradec Králové, ten nás bude doprovázet na koncertě v řadě skladeb. Jedním z hostů je dětský sbor Canto Základní umělecké školy Náchod, se kterým už jsme společně několikrát zpívali. Právě to mládí, to je budoucnost sborového zpěvu. A druhým hostem je Královéhradecký dětský sbor Jitro. Tam ta volba byla celkem jednoznačná, protože tento sbor vede můj tatínek. A je i takovou vzpomínkou na mého dědečka Jana Skopala, který byl také sbormistrem. Kdysi jsme spolu měli koncert tří generací sbormistrů, teď to vychází zatím jen na dvě generace. Takže koncert bude nabitý krásnou muzikou a skvělými hosty.
Jak takové jubileum vnímá mladší generace sboru?
Tereza Vítková: Za sebe to vnímám jako moment, že se chystá něco velikého. Ona historie sboru je s námi vlastně pořád. Ale pro mě je v tuhle chvíli hlavní, že se blíží něco velkého, protože je cítit určitá nervozita mezi členy sboru. Připravujeme krásné skladby, které si myslím posluchače osloví nejen svojí energií, ale i hloubkou, nebo dokonce výškou. Protože jedna skladba je o letu, tu já mám moc ráda. Věřím, že se to bude vše lidem líbit.
Na závěr poprosím každého z vás o krátké osobní pozvání do Nového Města nad Metují na neděli 24. května.
Jiří Skopal ml.: Určitě zazní zajímavý repertoár, protože my jsme to pojali jako průřez naším posledním obdobím. Čili zazní skladby z počítačových her Baba Yetu, Sogno di Volare, zazní Fantom opery, zazní Hotel Ritz, zazní skladby ABBY, zazní klasické skladby Vivaldiho Gloria jedna část, Lövitova mše, z té budeme zpívat Sanktus, a řada dalších zajímavých skladeb.
Luděk Hojný: Já bych pozval posluchače, aby si prostě přišli poslechnout krásný koncert, odpočinuli si a potěšili se.
Tereza Vítková: Já bych pozvala budoucí zpěváky, ať se přijdou podívat, jaká to může být pecka.
Zástupci Smíšeného pěveckého sboru Kácov, sbormistr Jiří Skopal, zpěvák basu a zakládající člen obnoveného sboru Luděk Hojný a zpěvačka altu Tereza Vítková vás zvou na slavnostní koncert 24. května v sokolovně v Novém Městě nad Metují. Děkujeme za pozvání a ať vám to dál krásně zpívá.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
