Vladimír Burjánek: Zázrak
Prožili jsme letos úžasné léto s rekordními teplotami. Nějak se mu nechtělo skončit a ukouslo si ještě kousek září, kdy už ho školáci pozorovali ze školních lavic. Ne všichni, ale byli s průběhem prázdninové části roku nadšeni. Žiju ve vesnici, která leží u řeky. Na všech pohlednicích nechybí od nepaměti snímek s tekoucím jezem.
Před pěti roky nám bezohlední podnikatelé zničili nejen odvěký kolorit vesnice, ale i krásné letní koupání. Využívali ho milovníci vody ze širokého okolí. K jedné staré turbíně přistavěli druhou. Aby se dosáhlo na evropské dotace s rybím přechodem. Od té doby jsme měli suchá léta.Čtěte také
Ráno se jez zavlažil, aby se neřeklo a potom byl celý den suchý. Vodní dílo, které je na suchu, chátrá, to dá rozum. Při stavbě se majitelé zaklínali, že voda pod jezem bude kolovat. Jak jsme zjistili, platí to jen částečně plochy. V letošních teplech byla vzdálenější část pod jezem často nazelenalá. Jednoho srpnového dne se stal zázrak, začala téct přes jez voda.
Lidé se dohadovali, že zasáhli z životního prostředí, ozvali se rybáři, turbína měla poruchu, nebo že přišlo nařízení, zastavit všechny turbíny kvůli nedostatku vody. Ať už byl důvod jakýkoliv, majitelé nechtěně připravili rybám lepší prostředí a místním i okolním lidem milé překvapení a radost z koupání. Starousedlíkům se navíc vrátil letní obrázek jejich dětství.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
