Vladimír Burjánek: Vzpomínky
Když jedu do Prahy, téměř pokaždé se podívám na fakultu, kde jsem prožil čtyři roky studia v posluchárnách i při zkouškách. Dám si z automatu kávu, sednu na lavici ve výklenku, kde jsme sedávali a dívám se na hloučky diskutujících studentů, tolik podobné těm našim. Naše fakulta byla nová, neměli jsme své posluchárny ani koleje.
Čtěte také
Tehdy v roce 1962 se dokonce jmenovala institut. Teprve potom se stala fakultou a zařadila se do univerzity otce Karla. Na přednášky jsme chodili na začátku do jiných vysokých škol a jejich poslucháren. K filozofům i právníkům. Tam byly přestávky, protože se zrovna boural Stalinův pomník naproti přes Vltavu. Definitivně jsme potom zakotvili v Celetné ulici i s děkanátem.
Obdobné kočování bylo i s kolejemi. Na začátku Vinohrady a kolej 5. květen. Několik desítek studentů dole v tělocvičně, spartakiádní lehátko a pod ním kufr s osobními věcmi. Po třech měsících přesun do ubytovny s deseti lůžky a dále jsme našli a iniciativně si zabrali a upravili starou umývárnu, kde nás bylo už jen pět z jedné školy. Potom každým rokem změna.
Čtěte také
Na konci tramvajové čtrnáctky na Spořilově ještě cesta pěšky a společná ubikace s devíti mediky prvoročáky. Pak dřevěné baráky Na Slupi, kde se topilo v kamnech a nezamykalo. V dalším ročníku kousek od Národního divadla metrové klášterní zdi, ale bylo ústřední topení. Když jsme ve čtvrťáku dorazili na nově postavený Větrník a dvojlůžka v něm, byl to pro nás zázrak.
To jsem nevyjmenoval všechny kolejní štace. Už roky mám jedno přání. Vyrazím do matičky Prahy a během dne všechna místa, kde jsem byl ubytován, navštívím. Jak to ale vypadá, většina jich už neexistuje.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
