Vánoce ozdobí znovu po letech „opravdová“ hvězda betlémská? Konkrétně konjunkce Jupiteru se Saturnem

8. prosinec 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 21. 12. 2020 - hvězda betlémská - velká konjunkce Jupiteru se Saturnem v souhvězdí Kozoroha

Betlémská hvězda před Vánocemi opět po téměř 800 letech zazáří na nebi. Narození Spasitele podle biblické tradice předcházel zvláštní astronomický úkaz popisovaný jako hvězda betlémská. Právě ta měla přimět tři mudrce z východu k pouti za narozeným Ježíškem. 

Odborníci se shodují, že šlo s největší pravděpodobností o konjunkci Saturnu a Jupitera, která bude před letošními Vánocemi opět k vidění poprvé od roku 1226. Detaily probereme s astronomem Janem Veselým.

Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Mgr. Jan Veselý (*1967)


studoval astrofyziku na MFF UK a vystudoval učitelství fyziky na Univerzitě Hradec Králové. Zabývá se výukou a popularizací astronomie a astrofyziky. Do roku 2018 působil v Hvězdárně a planetáriu v Hradci Králové a nyní pracuje v Hvězdárně a planetáriu hl. m. Prahy.

Bude to kometa?
Kometa je hvězda betlémská, kterou kolem sebe vidíme nejčastěji, svítí nám tady dokonce večer na ulicích i na vánočních stromečcích. A na druhou stranu astronomové vědí, že kometa hvězda betlémská skoro jistě nebyla. Čili pokud nějaké takové znamení na obloze bylo, tak kometa to nemohla být z velmi prostého důvodu, v té době, kdy se měl biblický příběh odehrát, tak komety vůbec nebyly považovány za nebeské těleso.

Čtěte také

Oni si mysleli, že jsou to jakési horké výpary v atmosféře, něco jako oheň ve vzduchu. Takže kometa to nebyla. Navíc komety vždy věštily neštěstí a to by nepřimělo mudrce k tomu, aby se vydali směrem na západ a hledali tam Mesiáše. Astronomové už odnepaměti pátrali po tom, co tedy mohla být hvězda betlémská. Kometu poprvé nad Betlém namaloval do fresky až v roce 1305 Giotto di Bondone. Italský malíř, který měl spoustu následovníků. Kometu namaloval na fresku v kapli rodiny Scrovegniů v Padově a je tam dodnes vidět, takže se na ni můžeme podívat.

Pokud něco přimělo mudrce, tedy astrology, vydat se hledat Ježíška, tak to pravděpodobně byla konjunkce Saturn s Jupiterem.
Mgr. Jan Veselý, astronom

Takže to tedy kometa vůbec nebyla.
Ano. A právě proto, že Giotto měl tolik následovníků později v renesanci, tak kometa zdomácněla úplně všude. Původně nad Betlémem svítila hvězda, která svými paprsky žehnala Ježíškovi.

Čtěte také

Ale v uvozovkách betlémská hvězda to bude letos jasná. Věříte tomu, že uvidíme opravdu něco, co lidé viděli před těmi 2 000 lety?
Pokud se nějaký takový příběh opravdu odehrál, možná je to jen legenda, ale pokud se odehrál, tak jak jsem říkal, astronomové hledali nějaký úkaz na obloze, který by to mohl být. A řešení zřejmě našel už Johannes Kepler v 17. století. On tehdy pobýval v Praze u dvora Rudolfa II. a počítal takzvané rudolfinské tabulky. Ty byly určeny astronomům a dalo se z nich vypočítat, co se děje na obloze. A Kepler zjistil, že nikoliv v roce 0, ale v roce 7 před naším letopočtem došlo k setkání, ke konjunkci, to slovo znamená spojení nebo setkání, Jupiteru se Saturnem. A tenkrát k němu došlo dokonce třikrát během jednoho roku a navíc ještě v souhvězdí Ryb, které mělo pro židovskou kulturu velký význam. Takže z hlediska příběhu, pokud něco přimělo mudrce, což v podstatě museli být astrologové, pokud sledovali dění na obloze, čili pokud je něco přimělo vydat se hledat Ježíška, tak to pravděpodobně byl ten Saturn s Jupiterem a jejich konjunkce.

Čtěte také

Mluvíme o konjunkci, o přiblížení, ale předpokládám, že tomu tak je pouze díky perspektivě.
Ano. To je čistá perspektiva, protože Saturn je dokonce dvakrát dál než Jupiter. Pokud to chcete v číslech, tak Jupiter je od nás v tuto chvíli přibližně 700 000 000 km daleko a Saturn skoro miliardu a 400 milionů.

A jsou už teď obě planety vidět výrazně na obloze?
Tyto planety byly vidět na obloze téměř celý rok, nejlépe byly vidět v létě. Teď je najdeme na obloze večer, nízko nad jihozápadním obzorem. Přehlédnout nemůžeme hlavně Jupitera, protože trochu jasnější než Jupiter je Venuše, ale ta je vidět ráno. Na večerní obloze to, co je nízko nad obzorem a vypadá to jako hvězda, ale je to mnohem jasnější než ostatní hvězdy, tak to je Jupiter. A kousek od něj už je teď krásně vidět Saturn. Už celý podzim jsme mohli sledovat, jak se nápadně tyto dvě planety na obloze sbližují, jak se blíží ke konjunkci.

Konjunkce nastává 21. prosince večer. Už několik dní předtím a ještě několik dní potom budou ale tyto planety těsně u sebe.
Mgr. Jan Veselý, astronom

Můžeme to sledovat, ovšem pokud by nebyla taková oblačnost, jaká je v posledních dnech.
Ano, teď máme trochu smůlu. V tomto ročním období prostě bývá špatné počasí, u nás je často zataženo. Ale doporučuji, pokud se vyjasní, podívejte se na Jupiter se Saturnem a nemusí to být zrovna v datum té konjunkce, které nastává 21. prosince večer. Už několik dní předtím a několik dní potom budou ještě tyto planety těsně u sebe.

Čtěte také

Světelný smog nás pozorovatele připravuje o nejednu podívanou na obloze. Může to tak být i teď se Saturnem a Jupiterem nebo to bude tak výjimečná záře, že nám ten pohled žádné osvětlení nepokazí?
Naštěstí jsou planety tak jasné, že osvětlení nebude tolik vadit, na druhou stranu, když se budeme snažit najít Jupiter na obloze přímo pod nějakou lampou na ulici, tak možná neuspějeme. Ale planety jsou opravdu velmi jasné, ovšem na druhou stranu bych chtěl trochu varovat, že úplně oslňující záře to zase rozhodně nebude.

Ale pouhým okem budou viditelné.
Krásně jsou obě planety vidět pouhým okem, a až se k sobě přiblíží, tedy už pár dní před 21. prosincem, budou společně v dalekohledu. Tedy když se podíváme nějakým dalekohledem, který dost zvětšuje na to, abychom viděli například Saturnův prstenec, což je aspoň třicetkrát, a to není mnoho, tak krásně uvidíme Jupiter, jeho měsíce, Saturn s prstencem a některými jeho měsíci. Čili to opravdu bude nádherná podívaná.

21. 12. 2020 - simulace pohledu na Jupiter s měsíci a Saturn s prstencem a měsíci v dalekohledu při velké konjunkci

Takže stojí za to podívat se kvalitním dalekohledem, abychom viděli detaily.
Rozhodně to za to stojí. Ještě bych chtěl upozornit na to, že planety velmi brzy zapadají. Tedy jsou opravdu vidět jen zvečera, čili zapadají už kolem osmnácté hodiny tady u nás. Abychom je mohli vidět a v dalekohledu nebyl třeba obraz rozmazaný chvěním vzduchu, tak je lepší se dívat co nejdřív. Čili bych doporučoval pozorovat je už někdy před pátou hodinou, možná už o půl páté je začít hledat nad jihozápadním obzorem. Protože Jupiter je velmi jasný, tak tam bude vidět už za soumraku a hned vedle Jupiteru pak uvidíme Saturn a v dalekohledu detaily.

Čtěte také

Planety nebudou v zákrytu, budou těsně vedle sebe, o to bude záře větší.
Při pohledu očima budou v podstatě tak těsně vedle sebe, že to bude málem zákryt. Ale naše oči jsou kvalitní detektor, takže je rozlišíme. Nebude to tak, že by nám úplně splynuly a jejich záře se složila. Ale budou dobře vidět.

21. prosinec, to má být den D. Co když nám ta podívaná unikne? Kdy bude další příležitost?
Pokud jde o takovéto setkávání Jupiteru se Saturnem, tak to nastává jednou za 20 roků. Máme teď docela štěstí, protože naposledy to přibližně stejně těsně bylo například v roce 1961, ještě trochu těsněji tomu bylo v roce 1623 a to nebylo vidět tady od nás, ale z rovníkových oblastí. V už zmiňovaném roce 1226, tedy před necelými 800 lety, to bylo ještě těsnější, to je pravda. Nicméně za 20 let se nám takové setkání zopakuje, ale Jupiter se Saturnem budou v roce 2040 dál od sebe než letos. Ale už v roce 2080, čehož se možná i někteří, kteří nás teď poslouchají, dožijí, to bude úplně stejné jako letos. A pak ještě v roce 2140 bude další blízké setkání. Ale jinak setkání Jupiteru se Saturnem, i když ne tak těsná, se opakují přibližně po 20 letech.

Čtěte také

Výjimečná událost to každopádně určitě pro vás astronomy je, takže se těšíte.
Samozřejmě, že se těšíme. Vy jste se ptala, co když bude zataženo 21. prosince. Většina astronomů, kteří pracují na hvězdárnách, na které se může jít podívat veřejnost, což jsou prakticky všechny u nás, tak se také těšíme, že to můžeme lidem ukázat. A hlavně nejsme vázáni jen na toho jedenadvacátého, protože planety se po obloze pohybují docela pomalu. To znamená, že už někdy od 18. prosince se vejdou společně do jednoho dalekohledu, který dost slušně zvětšuje, abychom mohli rozlišit prstenec a měsíce Jupiteru. Takže, řekněme, od 18. do 23. prosince máme příležitost, když se vyjasní, podívat se na ty planety. Ale musíme včas, než nám zapadnou za obzor.

Když padá hvězda a něco si přejeme, tak se to splní. Mám neskromné, ale naléhavé přání, aby brzy přešlo, co se kolem nás děje.
Mgr. Jan Veselý, astronom

Ráda bych ještě zmínila, že kromě Betlémské hvězdy nás čekají také takzvané padající hvězdy.
Ano, čekají. Nejsou úplně tak slavné jako ty letní, které vyletují z Persea, kterým říkáme Perseidy. Tentokrát jde o meteory, kterým se říká Geminidy, protože vylétají ze souhvězdí Blíženců, latinsky se to řekne Gemini. A je jich dokonce víc než Perseid, je jich až 150 za hodinu.

Čtěte také

Ale chtěl bych upozornit, že tohle číslo je v podstatě hodnota, která charakterizuje takzvaný meteorický roj, ale ve skutečnosti jich tolik neuvidíme, protože to je údaj pro celou oblohu a ještě musí být splněna řada dalších podmínek. Pokud budeme někde, kde je málo pouličního osvětlení, kde není to světelné znečištění, a protože bude Měsíc v novu, obloha bude tmavá, tak v noci ze 13. na 14. prosince kolem druhé hodiny ranní má být maximum. A pokud zahlédneme třeba 10 padajících hvězd za hodinu, tak to asi postačí, protože platí, že pokud padá hvězda a něco si přejeme, tak se to splní. Tedy i 10 splněných přání za hodinu je docela solidní nabídka.

Já se vás vždy ptám, co si budete přát. Bude to přání neměnné?
Letos si budu přát, aby už brzy přešlo, co se kolem nás děje. Jindy mám spoustu dalších přání, ale tentokrát mám tohle asi hodně neskromné, ale o to naléhavější přání.

Pavla Kindernayová a Mgr. Jan Veselý ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jsme v tom společně, takže naše přání bude o to silnější. Astronom Jan Veselý byl naším dnešním hostem. Děkuji za nebeský výlet a ať máme jasnou oblohu.
Já děkuji za pozvání a doufám, že to s jasnou krásnou oblohou aspoň některý z těch důležitých dní vyjde. Na shledanou.

Spustit audio

Související