Nerada vyhrávám, ale chci spoustě studentů předat odvahu, usmívá se držitelka Ceny Jana Opletala
Představíme vám studentku hradeckého Gymnázia Boženy Němcové Soňu Kleinerovou, která získala nedávno hned dvě významná ocenění. Nejdříve zvítězila v soutěži Top studenti Česka 2024, a pak se stala i laureátkou Ceny Jana Opletala. Tu každoročně dostávají studenti, kteří se vyznačují výrazným přínosem pro společnost.
Čtěte také
Soňa Kleinerová se věnuje vědě, charitativním projektům i žurnalistice. A moc ráda také vystupuje ze své komfortní zóny, aby se neustále posouvala dál a dál. Blahopřeji k těm dvěma významným oceněním.
Děkuji.
Co jste říkala na vítězství v soutěži Top studenti Česka 2024?
Je to pro mě obrovská pocta. Byla jsem moc ráda, že jsem to zrovna já. Dalo mi to velkou motivaci. Když jsem cenu přebírala, byla jsem docela v transu. Jsem vděčná za to ocenění, ale vidím v tom upřímně velkou zodpovědnost, protože bych tím chtěla spoustě studentů předat tu odvahu. Na tom teď pracuji.
Slyšel jsem o vás, že nerada vyhráváte a vítězíte. Je to pravda?
Je to tak.
Vystupování z komfortní zóny mám ráda. Díky tomu jsem dnes také tady ve studiu. I když jsem šílený introvert a bojím se mluvit.
Soňa Kleinerová, studentka, držitelka Ceny Jana Opletala
Ovšem získala jste také Cenu Jana Opletala. Co je to za ocenění?
Je to cena udělovaná studentům středních a vysokých škol. A pak je tam kategorie do 30 let, kde se ocenění předává vždy jednomu člověku ročně za to, že udělal něco velkého pro společnost.
Čtěte také
A vy jste v tomto směru hodně aktivní. Studentka, která se nebojí výzev a ráda vystupuje z komfortní zóny, je to tak?
Vystupování z komfortní zóny mám ráda. Díky tomu jsem dnes také tady. I když jsem šílený introvert a bojím se mluvit. Přitom také moderuji nejrůznější studentské akce. To mě vždy hodně posune.
Věnujete se i vědě. To je také zajímavá věc.
Věda mě chytila až tento rok a upřímně mě baví momentálně úplně nejvíc. Začalo to v lednu, když jsem se dostala na stáž Akademie věd, na popularizaci anorganické chemie. Ale pak jsem přešla do anorganiky s tím, že jsem zkoumala buňky a izolaci plazmidu.
K čemu by mohl váš výzkum tedy směřovat?
K čemu? Já bych se jednou chtěla dostat k leidenské mutaci. To bych chtěla vyřešit, protože moje nejlepší kamarádka ji má. To je porucha srážlivosti krve. Chci pro kamarádku najít lék, chtěla bych to stihnout, ale třeba mne někdo předběhne.
Na vědě mě nejvíc baví, že každá otázka vede k další otázce a nikdy to nekončí, což je fajn. A zároveň mi věda nesvazuje ruce.
Soňa Kleinerová, studentka, držitelka Ceny Jana Opletala
Čím vás věda tak zaujala? Protože ona přináší často mnohem více otázek než odpovědí.
To mě na tom asi baví nejvíc. Protože se to cyklí, každá otázka mě dovede k další otázce a nikdy to nekončí, což je fajn. A zároveň mi věda nesvazuje ruce a poskytuje široké možnosti. Chtěla bych se jí dál do budoucna věnovat. Biochemie je mým životním cílem.
A co charita? Protože i té se hodně věnujete.
To mne vždy zahřeje, je to strašně fajn. Třeba charitativní pečení u nás ve škole. Studenti si mohou od ostatních koupit nějaké dobrý jídlo a peníze pak jdou vždy na nějakou dobrou věc. A teď mě baví Daneta, speciální mateřská, základní a střední škola s denním stacionářem, chráněnou dílnou a službou osobní asistence, kam chodíme se školou dobrovolničit. S dětmi mne to moc baví, ony jsou milé a hodné.
Čtěte také
No a co žurnalistika a novinařina? Mimochodem, líbí se vám rozhlasové prostředí?
Je to tady pěkné. Ale k té žurnalistice, založila jsem na škole časopis Gibonoviny, všechny redaktory zdravím. To je takový můj pěkný projekt. Gibonoviny letos získaly ocenění třetí nejinspirativnější časopis České republiky.
Byla jste už odmalička takto zvídavá holčička?
Já doufám, že ano. Táta je můj velký vzor. To je pan legenda. On je tak strašně všestranný, jednou bych chtěla být jako on. Mohu za ním přijít s čímkoliv, s jakýmkoliv problémem. Že například neumím florbal, neumím tenis nebo nerozumím fyzice, a on to všechno ví. A pak mi ještě opraví mobil.
Kde se tedy vidíte za 10 nebo 15 let?
Chtěla bych vystudovat švédskou univerzitu Institut Karolinska, to je takový můj aktuální sen, na který se připravuji. Chci do světa, Česko je fajn, ale nechci zůstávat jen tady. A potom bych si chtěla otevřít vlastní laboratoř a začít řešit třeba zmíněnou leidenskou mutaci. Je to běh na dlouhou trať.
Naším hostem byla dnes Soňa Kleinerová, studentka hradeckého gymnázia Boženy Němcové. Ještě jednou blahopřejeme ke dvěma krásným a významným oceněním, ať se vám všechno v životě daří a splní.
Související
-
Tomáš Heger bude studovat na Cambridge: Nevím, do čeho jdu, ale těším se na změnu. Ta znamená život
Letošní absolvent Jiráskova gymnázia v Náchodě, nadaný mladý vědec Tomáš Heger, byl přijat ke studiu na jedné z nejprestižnějších univerzit na světě, na britskou Cambridge.
-
Následovník profesora Holého. Mladá vědkyně je na stopě nejúčinnějšího léku proti pikornavirům
Ivana Mejdrová pochází z Bříšťan v Podkrkonoší. Se svými kolegy vyvinula doposud nejúčinnější látky na světě proti pikornavirům, tedy proti rýmě, encefalitidě i hepatitidě.
-
Farmacie je sexy. Skládáte krásnou mozaiku, směje se Lukáš...
Naším hostem je šikovný student a moc sympatický muž, který si za svůj výkon ve vědeckém výzkumu nedávno odnesl jedno prestižní ocenění. O tom všem si dnes budeme p...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
