Srdce všech milovníků hor a dobrodružství se každý rok na konci srpna rozbuší v Teplicích nad Metují
I letos bude závěr prázdnin, předposlední srpnový víkend, patřit v Teplicích nad Metují na Náchodsku horolezcům a také hlavně filmům o jejich neuvěřitelných výkonech. Letošní ročník Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu jich nabídne mnoho a kromě nich také přednášky, setkávání a povídání o krásách a úskalích horolezectví i hor.
Festival začíná ve čtvrtek 22. srpna. Jaký bude ten letošní ročník, to nám přijel povědět ředitel festivalu Petr Kašpar, velký dobrodruh, filmař a režisér outdoorových filmů. Jaká je nálada ve štábu organizátorů před startem festivalu?
Je to hektické, ale musím říci, že letos je to naprosto boží a má to super energii. Takže je to dobré.
Mezinárodní horolezecký filmový festival v Teplicích nad Metují je nejstarším a největším setkáním horolezecké komunity v Česku. Zároveň i nejvýznamnějším festivalem pro všechny outdoorové nadšence. Jak velká už je to tradice?
Letos je to už 41. ročník. Začalo to v 80. letech minulého století, kdy Míra Šmídů, Olda Šlégr a další dali dohromady prvních deset festivalových let ještě v totalitním Československu. Potom přišla Sametová revoluce a drobná pauza, kterou mimo jiné způsobilo i úmrtí Míry Šmída v Yosemitech v Americe. Nicméně na začátku 90. let se dala dohromady parta v Teplicích nad Metují kolem Tomáše Čady a tehdejšího starosty pana Myšky, kteří festival obnovili. A od té doby už jedeme nepřetržitě, nezastavil nás ani covid, což je naprosto úžasné.
Postavit se před lidi jako člověk, který nedělá moc horolezecké věci, to pro mne bude těžké. Bojím se, ale obrovsky se těším.
Petr Kašpar, ředitel Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují
Jak dlouho jste u festivalu? Protože vy mu ředitelujete od roku 2018.
Já letos slavím na festivalu svůj 20. rok. Po jedné z mých vodáckých expedic jsem se vrátil a zjistil jsem, že mám na festivalu promítat filmy. A od té doby jsem jeho součástí. Novopečená starostka Teplic nad Metují Věrka, která je členem našeho organizačního týmu, bouchla někdy koncem března do stolu a řekla: Pítrsi, zahajovací přednášku budeš mít ty, aby všichni pochopili, kdo seš. To je věc, které se ale bojím. Postavit se před ty lidi, to není problém. Ale postavit se před ně jako člověk, který něco dělá, a nejsou to moc horolezecké věci, i když občas jsem na laně byl jako kameraman, to pro mne bude velice těžké. Bojím se toho, ale obrovsky se těším.
Čtěte také
Jen připomenu, že jste jezdil na vodácké expedice, organizoval jste je po celém světě, potkal jste se také se Stevem Lichtagem a spolu jste také sjeli nějakou řeku, je to tak?
Se Stevem jsme točili velký film Aldabra, který je o ostrově v Indickém oceánu. Já jsem toho trochu zneužil a Steve je teď už druhým rokem šéfem poroty našeho festivalu. Takže i Steva potkáte v Teplicích.
Jaký byl vůbec poslední rok pro české horolezce?
Naprosto úžasný. Koneckonců, teď se vrací horolezci a lezci z Pákistánu, kde proběhlo opravdu mnoho úspěšných výstupů. Ať už to byla Lenka Erlebachová s Karolínou Grohovou na Gasherbrum 1, kluci na Trango Towers. Přiznám se, že už to ani nemám všechno v hlavě. Nicméně všichni budou na festivalu.
Letos jsou pro mě všichni hlavní hosté. Všechno jsou to osobnosti, není jeden hlavní host. Pro mě jsou všichni na stejné úrovni.
Petr Kašpar, ředitel Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují
Můžeme tedy říci, že onen horolezecký rok, kdy horolezci prožívali neskutečná dobrodružství, se pak vlastně zrcadlí na vašem festivalu.
Festival je setkáním celé horolezecké komunity. Takže kdo nepřijede, bude litovat.
Čtěte také
Atmosféra v Teplicích nad Metují během těch čtyř festivalových dní bývá fantastická. Protože tím žije celé město.
Přesně tak. Je to velice intenzivní, protože v parku je obrovská show, kterou dělají naši partneři. Různé sportovní soutěže a hlavně je tam boulderová stěna, kde probíhají závody. V pátek je to Český pohár mládeže, kategorie U14, v sobotu je to pak hlavní závod. V pátek večer obrovská show, kterou dělají kluci. Skáčou do vzduchu, dělají všemožná salta a tak. Nádherná podívaná. Máme také už třetím nebo čtvrtým rokem scénu, kterou jsme nazvali Amfiteátr. Tam pořádáme přednášky našich hlavních hostů. A loni jsme otevřeli novou scénu nazvanou Statek, kde promítáme filmy. Letos tam budou i lezecké workshopy, bude tam gastro, koncerty, takže město Teplice žije spolu s horolezci.
Čtěte také
Co všechno vás tedy v Teplicích nad Metují příští týden, kromě našeho pátečního dopoledního rozhlasového přímého přenosu, čeká? Kdybychom měli zmínit osobnosti, které letos přijedou? Která z nich je ta hlavní?
Včera večer jsem o tom přemýšlel a dospěl jsem k tomu, že letos jsou pro mě všichni hlavní hosté. Všechno jsou to osobnosti, které dělají různé věci. Já prostě letos nemám hlavního hosta. Pro mě jsou všichni na stejné úrovni. Nicméně, když začnu postupně, tak samozřejmě jsou to borci, naši tři čeští horolezci, kteří vylezli na nejvyšší nevylezenou horu Muču Kiš v Pákistánu, což je Zdeněk Háček Hák, Radek Groh a Jaroslav Bánský. Pak přiletí z Norska naprosto úžasný borec Magnus Midtboe, mistr světa v lezení na obtížnost. Velký frajer, jeden z nejsledovanějších youtuberů na světě, má přes 2 miliony followerů.
Já se těším na to, že uvidím své přátele. Festival skončí a my týden na to chystáme další ročník. Máme to opravdu jako celoroční záležitost.
Petr Kašpar, ředitel Mezinárodního horolezeckého filmového festivalu v Teplicích nad Metují
O ozvala se nám další lezecká hvězda, Johnny Dawes, který v 80. letech kraloval lezení na světě spolu s dalšími borci. Ten bude mít přednášku v kině. Já osobně mám třeba obrovskou radost, ale přijede Tomáš Etzler, novinář, fantastický člověk, velký milovník Adršpachu. Mě jako filmaře ovlivnili kdysi dávno především filmy Pád do ticha o Jo Simpsonovi, legendární Příběh ze Siula Grande a potom film Pala Barabáše. A právě autor filmu Pád do ticha, Kate Partridge, bude členem naší poroty. A domluvili jsme se, že film Pád do ticha promítne se svým komentářem. Potom v neděli to bude polský ledoborec Adam Bielecki, Radek Jaroš zavzpomíná na korunu Himálaje a tak bych mohl dál pokračovat.
Čtěte také
Máte, Petře, jako ředitel celého festivalu, čas užít si nějaký z těch programů? Sednout si třeba do amfiteátru a zaposlouchat se?
Já jsem si to dal letos jako závazek. Musím to splnit.
A na co se nejvíc těšíte?
Já se těším na to, že uvidím své přátele. A že v pondělí večer budu na lodi na Mazurách prožívat klid po festivalu. Je to náročné, my na tom makáme v podstatě celý rok. Festival skončí a my týden na to chystáme další ročník. Takže to máme opravdu jako celoroční záležitost.
Také jsem slyšel, že byste se zase rád vrátil k filmařině a chtěl byste opět začít podnikat dobrodružné výpravy?
21. října se vracím na Hliněnou řeku do Etiopie, řeku Dinciu. A uvidím, jak to dopadne. Jestli se vrátíme živí a zdraví.
Určitě na sebe dávejte pozor. Až se vrátíte, rád vás zase pozvu na rozhovor. Na letošní Mezinárodní horolezecký filmový festival do Teplic nad Metují vás pozval jeho ředitel Petr Kašpar.
Související
-
Proč je „dobrý horolezec starý horolezec“? S gratulací za horolezeckou legendou Josefem Rakoncajem
Na cestách s horolezcem Josefem Rakoncajem. Pro mnohé není třeba ke jménu horolezecké legendy dodávat víc. Často unikátními cestami pokořil osm ze čtrnácti osmitisícovek.
-
Horolezecká legenda, devadesátiletý Jan Červinka: Poctivost mi v roce 1970 zachránila život
Jeden z nejvýznamnějších představitelů československého horolezectví 20. století, člen prvního Československého reprezentačního týmu, to je Jan Červinka z Vrchlabí.
-
Za prvovýstup osmitisícovky dostali čokoládový dort. Zdeněk...
Mnoho lidí nemělo slov, když se v létě tu zprávu dozvědělo. A ještě méně slov pak mají, když se dozví, jak těžké a náročné to bylo a co všechno tomu předcházelo. By...
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.