Absolutní romantika. Parta krkonošských přátel jako první na světě vylezla na Chumbu v Himálajích

25. listopad 2022

Jedna vysoká hora v nepálských Himálajích, která měří skoro 7 000 metrů a jmenuje se Chumbu, patřila ještě před několika týdny do nevelké skupiny vrcholů, na kterých ještě nikdy nikdo nebyl. To už ale teď neplatí, protože na konci října na ni vystoupila čtveřice českých horolezců, mezi kterými nechyběl ani Radek Groh z Vrchlabí, náš dnešní host.

Gratuluji k tomu, co se vám povedlo. Jak jste si ten prvovýstup užili?
Užili jsme si to na výbornou, tentokrát nám přálo počasí. Chumbu je nádherná a příležitost vystoupit na dosud neslezenou horu je pro horolezce samozřejmě obrovská výzva. Jsem rád, že se mi to s partou krkonošských přátel zadařilo.

Radek Groh ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Radoslav Groh

(* 23. března 1989, Dvůr Králové nad Labem) je výborný krkonoššký běžec a skialpinista, který se věnuje také lezení a horolezectví. V září 2016 uskutečnil s Jindrou Hudečkem první český zimní výstup na Fitz Roy v Patagonii.O dvě léta později stanul spolu se šesti dalšími českými horolezci na vrcholu pákistánské osmitisícovky Nanga Parbat, s 8125 metry deváté nejvyšší hory světa. S Markem Holečkem v roce 2021 podnikli úspěšný prvovýstup severozápadní stěnou na vrchol Baruntse v Nepálu.

Takže to je větší výzva než vylézt nějakou horu, kam se stoupá běžně?
Pochopitelně. V současném alpinismu 21. století jsou tyto snahy ještě vymazávat poslední bílá místa na mapách pěkné. A budeme se o to ještě snažit, dokud na to budeme mít sílu. Je to absolutní romantika.

Když už jsme měli šanci prostoupit na panenský vrchol, tak jsme chtěli, aby i cesta, co tam po nás zůstane, stála za to.
Radek Groh, horolezec

Proč jste si vybrali právě tuhle horu? Ona je na dohled od Mount Everestu, je to tak?
Ano. Tuhle horu objevili při svém loňském prvovýstupu Zdeněk Hák a Jarda Bánský, kterým se podařilo vystoupit na nedaleký Kamčungšar. Okoukli to a přišli s touto myšlenkou. My jsme se s Péťou Kejklíčkem přidali a společně jsme se vydali letos do Nepálu.

Čtěte také

Překvapila mě cesta, kterou jste si vybrali. Protože je to hodně strmá stěna.
Jde i o to, že když už máme šanci prostoupit na panenský vrchol, tak jsme chtěli, aby i cesta, co tam po nás zůstane, stála za to. Takže věřím, že tohle je atraktivní cesta, v horolezecké terminologii tzv. direttissima. To znamená, že spojuje patu hory s vrcholem ideální linií, která sleduje nejnáročnější pasáže stěny.

Takže existuje, promiňte, že to tak řeknu, i jednodušší cesta?
Věřím, že by existovala i jednodušší cesta na vrchol, ale tahle byla nejpohlednější a nejatraktivnější. Ta stěna měří zhruba okolo 1 200 až 1 300 výškových metrů. Prostě šikmá stěna, představte si jen sníh, led a skálu a vy lezete nahoru. Je to ekvivalent takových severních stěn, které známe třeba z našich evropských Alp, například na Matterhornu.

Zdravý, trénovaný člověk se na takovou výšku dokáže připravit tak, aby tam fungoval. My lezeme bez kyslíkových přístrojů.
Radek Groh, horolezec

Co bylo na tom výstupu nejtěžší?
Při výstupu byly samozřejmě náročnější pasáže, ale tentokrát i logistika vůbec dopracovat se do základního tábora, abychom měli vůbec šanci se k lezení dostat, probíhala takříkajíc po másle, když to zpětně hodnotím.

Čtěte také

Na Chumbu jste tedy vylezli jako první lidé. Jaký to byl pocit?
Byl to krásný pocit a já jsem z toho měl obrovskou radost. Že se nám to povedlo, vystoupili jsme tam jako parta přátel z Krkonoš, a ta možnost projít se po neslezeném vrcholu, to je fenomenální.

Chumbu měří 6 859 metrů. Ale už se tam asi také nedá moc dýchat, kyslíku tam moc není.
Pochopitelně, respirace je tam trošku slabší, ale my jsme byli dobře aklimatizovaní. Člověk si dokáže zvyknout na cokoliv, tedy i na tyto nadmořské výšky. Jde to jedno s druhým, lidský organismus se adaptuje na výšku individuálně, někdo potřebuje delší aklimatizaci, jiný to zvládá rychleji. Ale zdravý, trénovaný člověk se na takovou výšku dokáže připravit, aby tam dovedl fungovat. Takže jsme lezli úplně bez přístrojů, bez kyslíku. Jak jinak.

Čtěte také

S kyslíkovým přístrojem jsi ještě nikdy nelezl?
Ne. Vždy říkám, že pokud se chceme počítat do výkonnostní složky alpinismu, tak tam kyslíkový přístroj nepatří. Jinak ho samozřejmě všem ostatním horolezcům přeji, ale my ho nevyužíváme.

Vy jste také onu horu takzvaně traverzovali. Co to přesně znamená?
Byla to hora dosud neslezená, tak jsme chtěli, abychom mohli být na ten výstup, co po nás zůstane, pyšní. A zároveň, abychom si v tom trochu pochodili. Takže jsme v jednom údolí výstup zahájili, tam, kde jsme měli základní tábor, a přetraverzovali jsme do druhého údolí, přes hřeben hory jsme sestoupili vstříc takové výspě civilizace. Takže jsme horu přelezli. Jako kdybychom tady v Krkonoších z Pece přelezli Sněžku do polské Karpacze.

Jakub Schmidt a Radek Groh ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Co vás čeká teď v zimě? Nějaké lezení nebo zůstanete hezky dole ve Vrchlabí?
Ne, ne. Hned zítra ráno odjíždím s českou reprezentací ve skialpinismu, tentokrát už v roli trenéra, na rakouský ledovec. Tam se budu věnovat nadějným mladým skialpinistům. A pak bych si rád vylezl něco v Alpách. A možná, kdyby bylo štěstí, tak potom v únoru do Patagonie. Uvidíme.

Naším hostem byl horolezec z Vrchlabí Radek Groh. Moc děkuji za rozhovor.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související