Kdo se chce rozhlédnout z Nanga Parbatu, musí počítat s tím, že to má k vrcholu hodně daleko

17. srpen 2018
Úspěšná česká expedice Nanga Parbat 2018

Vrchlabský horolezec Radoslav Groh si splnil dětský sen, když v Pákistánu zdolal s českou expedicí obávanou horu Nanga Parbat. „Je to elektrizující hora, je úžasná svým převýšením stejně jako majestátností, s kterou ční nad okolní krajinou. Když se naskytla možnost zúčastnit se této expedice, neváhal jsem. Podmínky nebyly ideální, ale nakonec nám přálo štěstí," říká.

Výstup na 8 125 metrů vysoký vrchol v pákistánské části Kašmíru dokončilo šest horolezců z devítičlenné expedice. Kromě Radoslava Groha si úspěch připsali bývalý pražský primátor Pavel Bém, Pavel Kořínek, Lukáš Dubský, Tomáš Kučera a Pavel Burda.

Budeme mluvit o dalším velkém úspěchu našich českých horolezců, kterým se podařilo 20. července vystoupat na vrchol obávané osmitisícovky v pákistánském Kašmíru. A jedním z nich je i vrchlabský skialpinista Radek Groh, který přišel k nám do studia. Moc gratuluji. Protože to je vaše první osmitisícovka!
Ano, první. Děkuji za gratulaci.

Radoslav Groh ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Já připomenu, že jsme se tady spolu viděli naposledy na začátku roku 2017. Povídali jsme si o Jižní Americe o výstupu na Fitz Roy, což je hora v Argentině. To byl tenkrát vlastně také prvovýstup.
Jasně. Před těmi dvěma lety to byl první český zimní prvovýstup na argentinský Fitz Roy. Takovou patagonskou dominantu.

To je takový ten skalnatý dráp?
To je vedle stojící Cerro Torre. Na něj máme ještě políčeno. Uvidíme, jestli nám bude přát štěstí. Uděláme pro to maximum. Ale Fitz Roy, to je žulová katedrála.

Nanga Parbat je fenomén nejen pro horolezce. Je to fascinující vrchol. Výstupem jsem si splnil dětský sen.
Radoslav Groh, horolezec

Teď ale pojďme do Asie. Co se vám to teď vlastně povedlo?
Mě a mým kamarádům z expedice se podařilo prostoupit Kinshoferovou cestou na devátou nejvyšší osmitisícovku, karakoranskou Nanga Parbat. Nahá hora se jí také říká. Nebo Diamir, král hor.

Prý to nebylo poprvé, co jste se o ni pokusil.
Správně, nebylo to poprvé. V roce 2012 už jsem se o tuto horu pokoušel s hradeckým kamarádem Míšou Veselým. Tenkrát nám bohužel štěstí tolik nepřálo. Ale určitě jsem tam získal důležité zkušenosti, které jsem teď uplatnil.

Východ slunce, to je nádhera. Ať je to tady u nás za humny, nebo na druhém konci planety

Fotograf a cestovatel Tomáš Dvořáček - Patagonie a Ohňová země

Až na konec světa vás dnes zavedeme. Setkáte se s člověkem, který na konci světa opravdu sám byl. A nafotil tam i spoustu krásných fotografií. Je to cestovatel a fotograf Tomáš Dvořáček, kterého tu dnes vítáme.

Můžeme Nahou horu trošku představit? Kolik přesně měří?
8 125 metrů. Představit Nanga Parbat, to není lehké. Nanga Parbat je prostě fenomén, nejen pro horolezce. Ta hora je překrásná. Jak by řekli skalní lezci, je to kapelník oblasti. Když se do toho Diamirského údolí přiblížíte, ta hora tam ční, je to solitér, nemá tam sobě rovné. Krásná hora, která byla od pradávna cílem horolezců. Byla to první osmitisícovka, na kterou se lidé pokoušeli vylézt. Bohužel, vlivem té náročnosti, než byla v roce 1953 zdolána fenomenálním rakouským horolezcem Hermannem Buhlem, tak si vzala daň v celé řadě obětí. Ale je to fascinující vrchol.

Já bych ještě jeden příběh připomenul. Všichni určitě viděli hollywoodský film Sedm let v Tibetu. Je to hora, kterou v roce 1939 navštívila malá rakousko-německá expedice, která měla objevit novou cestu. A právě v ní byl Heinrich Harrer, který pak odešel do Tibetu a tam se seznámil s dalajlámou.
Přesně tak. Je to krásný a inspirující příběh. Heinrich byl jeden z těch, kteří objevili novou cestu, kterou i později expedice stoupaly. Bohužel v kontextu nepříjemných okolností okolo druhé světové války byl následně internován. Ale to mu dalo možnost nahlédnout do jiné kultury. Je to krásný a silný příběh, který je provázaný s Nanga Parbatem.

Základní tábor na Nanga Parbatu je zhruba ve výšce 3 800 metrů, což je nízko. Jednoduše řečeno, k vrcholu to máte hodně daleko.
Radoslav Groh, horolezec

Čím je tak nebezpečná tato hora?
Horolezec, který se chce rozhlédnout z vrcholu Nanga Parbatu, musí počítat s tím, že v rámci výstupu bude muset absolvovat výrazné převýšení. Základní tábor na Nanga Parbatu je zhruba ve výšce 3 800 metrů, což je oproti ostatním himálajským standardům výrazně níž. Jednoduše řečeno, k vrcholu to máte hodně daleko. V rámci výstupu absolvujete celou řadu dá se říct náročných lezeckých pasáží, které ten výstup komplikují. Jednak ho samozřejmě zpomalují, dělají ho obtížnějším, ale i zároveň ve chvíli, kdy je třeba nějaký problém, nebo se z té hory snažíte jednoduše řečeno zdrhnout, tak vám to komplikuje. Prostě vzdálenost přepočítaná na kilometry od základního tábora k vrcholu je hodně dlouhá.

Teď mě zajímá samotný výstup, nebo možná celá expedice. Vy jste tam byli asi měsíc?
My jsme v Pákistánu strávili necelý měsíc. Samozřejmě převážnou část člověk stráví v základním táboře. Ale i na té hoře jsme si něco užili. Takže já za sebe musím říct, že jsem si to užíval.

Za prvovýstup osmitisícovky dostali čokoládový dort. Zdeněk Hák o pokoření Gasherbrumu

Dvěma českým horolezcům, Markovi Holečkovi a Zdeňku Hákovi, se podařila zcela unikátní věc, která se zapsala do dějin světového horolezectví. Prvovýstup jihozápadní stěnou osmitisícovky Gasherbrum I.

Mnoho lidí nemělo slov, když se v létě tu zprávu dozvědělo. A ještě méně slov pak mají, když se dozví, jak těžké a náročné to bylo a co všechno tomu předcházelo. Bylo to pondělí 31. července, kdy se dvěma českým horolezcům, Markovi Holečkovi a Zdeňku Hákovi, podařila zcela unikátní věc, která se zapsala do dějin světového horolezectví.

I počasí?
Počasí bylo samozřejmě jako na horách. Ale na horách je vždycky krásně. Ale počasí nám nakonec umožnilo dosáhnout vrcholu. Tedy bylo relativně asi dobré. Ovšem samozřejmě nějaké dramatické chvíle tam nastaly.

Abychom měli nějakou představu, je tam tedy asi zima a hodně čerstvého sněhu.
Tak. Spíš než extrémní zima, se jedná o to, že tam jsou časté výkyvy počasí. Které spočívají jednak z extrémně kladných teplot, které se často na sluníčku šplhaly i ve výškách okolo 7 000 metrů až třeba ke 40 stupňům. A pak najednou přišla mlha, vánice. A dojde k extrémnímu spadu teploty. To člověka jednoduše otravuje. Pořád se oblékat a svlékat. Ale k těm horám to patří.

Úspěšná česká expedice Nanga Parbat 2018

A k tomu ještě ta neuvěřitelná nadmořská výška 7 000 metrů nad mořem. Tomu se prý říká takzvaná zóna smrti. Kde už toho kyslíku opravdu moc není. Tam jste strávili 4 dny?
Zónou smrti se označuje výška nad 8 000 metrů. Ale přirozeně těch 7 000 metrů, to není jak v Sedmihorkách. Ale pokud je člověk dobře aklimatizovaný, což my jsme byli, tak se to dá zvládnout. Ovšem organismus tam strádá. Vzhledem k tomu, že jsme tam strávili, díky tomu počasí, víc času, než jsme si naplánovali. tak se nám pak už nedostávalo jídlo a pití.

Člověk tam ani nemá moc chuť na jídlo, ne?
A to já bych měl chuť pořád. Žízeň a hlad mám pořád. Ale prostě tam je to odvislé od toho, kolik toho s sebou máte. Vzhledem k náročnosti výstupu, tak se snažíte váhu batohu co možná nejvíc snížit.

Lezecká fotografie z Alp

Jaký pocit jste zažívali, když jste vylezli nahoru? Měli jste čas si to aspoň pořádně užít? Vyfotit se, zaradovat se, rozhlédnout se?
Určitě ano. Zrovna, jak možná v průběhu celého výstupu, ne vždy nám to počasí přálo, ale co se týče toho vrcholového dne a posledních pár hodin kolem vrcholu, tak bylo nádherně. Bylo absolutní bezvětří, nebyla nějaká zásadní oblačnost. Tedy jsme měli možnost si to užít. Já jsem bohužel moc fotografií nepořídil, já si to spíš ukládám do paměti. Ale měli jsme obrovskou radost.

Je tam hezký výhled? Stojí to za to?
Stálo za to, vyběhnout si tady u nás na Žalý a vzpomínat na výhled z Nanga Parbatu. Ale i tady je krásně.

Himálaj vypráví svůj příběh vysokých hor, budhistické kultury a úžasných potomků Tibeťanů

Himálaj. To je příběh vysokých hor, budhistické kultury a úžasných potomků Tibeťanů

Poznávat a odhalovat tajemství vzdálených koutů světa budeme s cestovatelkou a fotografkou Pavlou Bičíkovou, která k nám sice dnes přijela z Brna, ale jinak je doma v Českém ráji, kde to taky prý zná jako své boty, když to tak řeknu.

Pak nastaly možná krušnější chvilky, když jste se vraceli zpátky. Četl jsem, že jste se dostali i do lavin.
Jak jsem říkal. Když jsme stoupali nahoru, to počasí nám úplně nepřálo. Bylo výrazné sněžení. Což přirozeně na horách potom vede k tomu, že padají laviny. Speciálně na horách typu Nanga Parbatu. Potkalo nás opravdu několik velkých lavin při tom sestupu. Měl jsem štěstí, že to vždy nějak kolem projelo. Kolegové už takové štěstí neměli. Ale nakonec, až na pár nějakých lehčích poranění, to všichni přežili v pořádku.

Takže otlučení, omrzlí, ale šťastní.
Přesně tak.

Úspěšná česká expedice Nanga Parbat 2018

Vy jste rozšířili z 5 na 11 počet Čechů, kteří Nanga Parbat slezli. Můžeme připomenout ta jména. Josef Nežerka, Josef Rakoncaj, ti byli první. Pak Radek Jaroš, Marek Holeček a Zdeněk Hrubý. A teď vy, Pavel Kořínek, Radek Groh, Pavel Bém, Tomáš Kučera, Pavel Burda a Lukáš Dubský. Ještě jednou moc gratulujeme. A co teď Radku? Zase vás přitahuje a láká Jižní Amerika?
Jasně. Já bych jen chtěl ještě tady do éteru poděkovat klukům, kteří tam se mnou byli. A hlavně Pavlovi Bémovi, s kterým jsem tvořil lezeckou dvojici. Všichni byli bezva. I šéf našeho základního tábora Marek Matlovič, který sice nelezl, ale byl naší oporou. A k těm vizím do budoucna. Nanga Parbat byl pro mě sen od dětství. Teď jsem si ho splnil. A je třeba se upnout k něčemu dalšímu. Aktuálně asi největší výzvu pro mě představuje Patagonie a její žuloví velikáni. Konkrétně ten nejfascinující. A to Cerro Torre. Uvidíme, jestli se mi ještě v letošním roce poštěstí na něj stoupat.

My vám držíme palce. Cerro Torre, to je jehla, dráp, hodně skály, hodně lezení, velmi náročná hora. I když to zdaleka není osmitisícovka.
Přesně tak, tam to je něco přes 3 000 metrů. Ale je to úplně něco jiného. Je to zase jiná hora.

Radoslav Groh ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Přejeme vám, ať se to taky povede. A ještě jednou moc gratulujeme, Radku, k vaší první osmitisícovce. A užijte si aspoň chvilku tepla a léta tady u nás.
Ještě jednou děkuji za pozvání. A všechny moc zdravím.

Spustit audio

Související