Krása, nostalgie, elegance a vášeň. To vše nabízí nová expozice Dotek starých časů v Hradci Králové

11. březen 2025

Teď vás pozveme do podzemí historického domu U Špuláků na Velkém náměstí v Hradci Králové, kde je otevřena úplně nová výstava s názvem Dotek starých časů. Spatříte starožitné kočárky a panenky, také krásné historické pokojíčky, staré mechanické hračky, ale i staré mechanické gramofony na kliku, hrací skříňky, fonografy a fotoaparáty.

A to všechno ze sbírek Vandy Rektorisové. Tak řekněte sama, co všechno v domě U Špuláků zájemci uvidí?
Tak jsou to atraktivní a zajímavé prostory, kde se opravdu vchází dolů do podzemí. Už při vstupu si mohou lidé prohlédnout tzv. sáňové kočárky a staré sáně, pak navazují dvě místnosti s kočárky, které jsou doplněny o panenky. 

Každá místnost představuje exponáty z jiného časového období. Šli jsme postupně zpět, aby se lidé nelekli, že se hned propadli v čase.
Vanda Rektorisová, sběratelka

Každá ta místnost představuje exponáty z jiného časového období. Šli jsme postupně, aby se lidé nelekli, že se hned propadli v čase. Takže první místnost patří takovému retru, řekněme od roku 1925 do 70. let 20. století. Pak už navazují starší kousky, mému srdci nejbližší, kde už nejrůznější zajímavosti, o kterých hovoříme třeba při komentovaných prohlídkách. Můžete tam vidět třeba kostým z natáčení filmu, pak je tam malý výklenek, tam máme improvizovanou cukrárničku. Ta je zvláštní tím, že ten nábytek byl postaven pro děti. Je to krásná ukázka stylu art deco, jak si děti bohatých rodičů mohly hezky hrát. A pak vstoupíte do hlavní místnosti, kde jsou nádherné klenby, tam jsme se snažili opravdu využít každičký kout trošku osobitě. Máme tam vitrínovou výstavu, kde jsou třeba krásné mechanické panenky a další hračky.

Čtěte také

Zaujala mne ta cukrárna. Řekněte, jsou tam také dorty?
Ano, ale pouze atrapy. Ale je to opravdu úžasné, je tam udělaný pult se šuplíčkem a na něm malá prosklená vitrínka pro cukrátka a dezertíky. Je to moc hezké. Možná to bylo pro nějaký dítě z rodiny obchodníka, který měl cukrárničku. Nebo prostě jen taková splněná touha.

Pojďme k té krásné panence, kterou jste nám přinesla ukázat.
Tady už trošku fušuji do řemesla Michalovi, to je přítel a spolumajitel sbírek. Za ním jde ta technická část expozice, jak mohou posluchači tušit. Fotoaparáty, historické gramofony a hrací skříňky, fonografy. Já se na to bojím i sahat. A pak on také objevil krásu panenky, která je spojena s nějakým mechanismem. A já vždy říkám, že na tyhle krásky vůbec nežárlím. A na této panence můžeme prakticky ukazovat, jak funguje to natahování, protože v expozici máme stroje mnohem starší a vzácnější. Jedna z nejstarších mechanických panenek je z Francie, ale tu už nechcete trápit, takže jsme ji jednou natáhli a natočili video, kde mohou návštěvníci vidět, jak panenka funguje. Ale tuhle jim Michal pustí, když budou hodní. Panenka je na hezkém sametovém podstavci, už podle toho poznáte, že se jedná o starožitnou záležitost. Uvnitř je schovaný mechanismus a panenka se v uvozovkách pouze točí a hraje. Ale ostatní automaty, třeba hýbou i hlavičkou a ručičkami.

Krásně se panenka otáčí a hraje.
Je to takový uklidnění v dnešní hektické době. A člověk si říká, že naši předkové žili jinak. Měli samozřejmě zase jiné stresy, kterým my dnes třeba nerozumíme, ale přesto si dokázali udělat krásné chvilky a vyzdobit si předměty denní potřeby. Jako jsou třeba čajové panenky, které mají tělíčko, ručičky, hlavičku a zbytek těla je schovaný pod takovou drátěnou konstrukcí. Jsou nádherně pošité šatičkami a pod sukničku se schovala konev s čajem. Byla to taková v uvozovkách termoska. A vypadalo to krásně.

Jedna z nejstarších mechanických panenek je z Francie. Tu jsme ale jen jednou natáhli a natočili video, kde uvidíte, jak funguje.
Vanda Rektorisová, sběratelka

Dávali si na kvalitě a kráse věcí asi víc záležet.
Například jako rukojeť smetáčků mohla být i porcelánová panenka. Pak pudřenky, bonboniérové panenky nebo jehelníčkové panenky. Samozřejmě byla to doména především bohatších vrstev společnosti, chudí lidé si asi o tom mohli nechat jen zdát.

Kolik předmětů vůbec máte ve vaší sbírce společně s Michalem? Počítali jste to?
Teď ne, protože to je výstava, která byla do Hradce Králové nově převezena z prostor Hrochova Týnce, nevešla se tam celá. Na druhou stranu jsou tam zase úplně jiné a nové kousky, které v Hrochově Týnci k vidění nebyly. Takže se to hezky prolnulo. A pak máme ještě výstavu na hradě Rychmburk u Skutče.

Ale samozřejmě kdyby se objevily ještě nějaké nové hezké prostory, tak s Michalem v hlavě nosíme projekt Dům starých časů, kde bychom chtěli kromě statických výstav a zhlédnutí krásných předmětů být více komunikativní. Rádi s lidmi mluvíme, dělíme se o příběhy těch našich předmětů, ale i o té historické době. Já dělám i dobovou módu, takže kdybychom našli prostory na takový dům času, kde bychom mohli s lidmi strávit hezký den nebo večer, udělali bychom přednášky a ukázky, to by bylo ideální, protože ještě určitě doma něco máme.

Vanda Rektorisová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A kdo by chtěl všechnu tu nádheru vidět, může za kouzlem starých časů vyšlápnout na Velké náměstí v Hradci Králové do historického domu u Špuláků, kam vás všechny pozvala sběratelka Vanda Rektorisová.

autoři: Jakub Schmidt , baj
Spustit audio

Související