Selhání je věda, život není černobílý, říká Josef Hynek, děkan Fakulty informatiky a managementu UHK

Prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., děkan Fakulty informatiky a managementu Univerzity Hradec Králové hovoří v naší radioporadně na téma: naše chyby a selhání, jak si s nimi poradit.

Co to vlastně je chyba a selhání?
Už právě v tom je často problém, jak si tento pojem definujeme. Protože někdy máme tendenci vidět věci černobíle. To znamená, něco se mi povede, tak je to úspěch, naopak co se mi nepovede je automaticky chyba a průšvih. A když se podíváte třeba akademicky po internetu na definici úspěchu a neúspěchu, tak bohužel je tam spousta definic černobílých.

Máme tendenci vidět jakékoliv zaškobrtnutí a odmítnutí jako problém. Ale ze všeho se lze poučit se, posunout se a udělat to příště jinak.
Prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., děkan Fakulty informatiky a managementu UHK

Což nás potom svádí k tomu, že máme tendenci vidět jakékoliv zaškobrtnutí, odmítnutí, jakýkoliv problém, který nastane, že je všechno špatně a trápíme se tím. A to je úplně špatně.

I když v počítačových hrách platí, pokud prohrajeme, tak jsme selhali.
V čemkoliv, když prohrajeme, tak jsme selhali. Ale jde o to, vhodně si to nastavit, protože přeci jen jsme se možná při tom něco naučili. Možná už tím, že jsme potrénovali, naučili jsme se nějakou jinou herní variantu.

Čtěte také

Napoprvé neuspěl Baťa ani Steve Jobs. Hradecká univerzita má jako první u nás kurz „vědy o selhání“

Pokud se třeba snažím získat zaměstnání, a přesto jsem odmítnout, tak jsem sice selhal, ale na druhé straně při tom výběrovém řízení zazněly otázky, na které se příště připravím. A už to bude lepší. Pokud mě odmítne atraktivní dáma a nepůjde se mnou na kávu, tak se možná dozvím proč. A tak se nechám lépe ostříhat nebo si koupím lepší sako. Tedy jde si z toho vzít něco kladného. Poučit se, posunout se a udělat něco jinak.

Zmínila jsem záměrně banální prostředí počítačových her. Protože vaše fakulta je velmi úspěšná v takzvaném e-sportu. Může tedy člověk i tam potrénovat něco z reálného života?
Samozřejmě. Pro nás je e-sport jako jakýkoliv jiný sport. A sportujeme právě kvůli tomu, abychom se naučili prohrávat. Samozřejmě všichni chceme vyhrávat, být nejlepší, jet na mistrovství světa či na olympiádu. Ale když si vezmete jakýkoliv sport a představíte si tu pyramidu lidí, kteří se snaží o úspěch, tak tě kterým se to podaří je zatraceně málo.

A díky Bohu za ně. Ovšem pod nimi je spousta lidí, které ten sport baví, kteří se přitom něco naučí, kterým to dává dobrý pocit a utužují tak své zdraví. Je to zkrátka věc, při které se učíme vyhrávat, ale současně také prohrávat.

Samozřejmě, všichni chceme vyhrávat a být nejlepší. Ale sportujeme právě kvůli tomu, abychom se naučili vyhrávat i prohrávat.
Prof. RNDr. Josef Hynek, MBA, Ph.D., děkan Fakulty informatiky a managementu UHK

Ale je to náročné, nebýt vzteklý, když se nedaří. Neobracet hněv proti sobě. To je asi dlouhá cesta.
Je to velmi náročné. A s kolegou Tomášem Studeníkem, se kterým jsme připravili Kurzy vědy o selhání a dopisujeme knížku, která by měla být na pultech příští rok v březnu, se snažíme lidem vysvětlovat, jak selhání přijímat, jak ho obrátit v něco pozitivního. Jakým způsobem s neúspěchem pracovat.

Čtěte také

Moderní esportovou učebnu má Univerzita Hradec Králové. Je to druhá taková místnost v republice

Pojďme k tomu systému něco stručně nastínit.
Knížka bude mít zhruba 300 stránek, takže shrnout krátce vše je velmi těžké. Ale v první řadě je nutné si uvědomit, že neúspěch je velice častý. Přestože máme pocit, že náš soused má lepší trávník, větší bazén a krásnější manželku, šéf má vyšší plat a tak dál, všem kolem se daří lépe než nám, tak mnohdy vnímáme jen tu pozitivní stránku, ale už nevidíme, čím je to vykoupeno.

Náš šéf chodí možná každý den o dvě hodiny později domů a může mít spoustu starostí třeba s tím, jak zaplatit účty za elektriku a za topení, shání dobré zaměstnance a tak dál. I nás soused, kromě toho krásného bazénu, má jistě také spoustu problémů. Každý máme své problémy a už první uvědomění si tohoto faktu je velmi cenné.

Čtěte také

Za úspěchem se skrývají věci, které se nepovedly. Hradec má první profesionály na zvládání průšvihů

Když jsme začali u sportu, tak i špičkový sportovci mají vlastně hrozně malou úspěšnost. I náš Jaromír Jágr na 766 střelných branek potřeboval vystřelit víc než 6000× na branku. To znamená i jeho úspěšnost je někde kolem 13 procent. Lionel Messi, když si klade míč před sebe a bude střílet přímý kop, tak stadion ztichne, ale také on má úspěšnost někde kolem 9 procent. To znamená, že jen každá jedenáctá střela i tohoto špičkového fotbalisty se ujme.

Což znamená, že bez tréninku není šampion. Ale četla jsem, že my všichni v sobě máme tzv. popoháněče, kteří nás ženou, nechtějí dopustit, aby nám bylo úzko. Proto možná prohry a neúspěchy tolik bolí.
Je to o nastavení naší mysli a v tom se snažíme právě lidem pomoci. Ukázat jim, že nikdo z nás není neomylný. Chybujeme všichni, děláme to každý den a chybujeme opakovaně. Bylo by jistě fajn, kdybychom neopakovali stejné chyby, protože i to se nám čas od času stává. Nezjistíme, v čem nastala chyba, a tím pádem si druhý den natlučeme nos znovu.

Josef Hynek a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto:Milan Baják, Český rozhlas

Celou radioporadnu s děkanem Fakulty informatiky a managementu UHK Josefem Hynkem o našem neúspěchu si můžete poslechnout v rozhlasovém audioarchivu.