Vedoucí hradeckých záchranářů doporučuje vždy volat linku 155. Jiná čísla mohou znamenat zpoždění
Záchranáři jsou aktivní stále a připraveni pomáhat kdykoliv, tedy i v současném zimním období. Naším hostem je vedoucí lékař Letecké záchranné služby v Hradci Králové MUDr. Anatolij Truhlář. Zeptáme se na zimní úrazy a zásahy letecké záchranky i na vliv mrazů na naše zdraví.
Jak máte definovány případy v operačních systémech, kdy už je to na start vrtulníku?
Vrtulník je součástí celého systému a ročně zasahuje asi u 850 zásahů, což je jen poměrně malý zlomek ze všech výjezdů našich posádek zdravotnické záchranné služby. Ty v loňském roce přesáhly číslo 60 000 výjezdů v jednom roce je v Královéhradeckém kraji.
Čtěte také
Vrtulník je posílán samozřejmě jen k těm nejzávažnějším zásahům, kde má operační středisko přesně stanoveny indikace, kam poslat vrtulník. Ale těžiště naší činnosti, ať již se jedná o typické zimní úrazy na horách či jakékoliv jiné, tak je vždy na pozemních posádkách.
Je nějaká skupina typicky zimních zásahů, která se týká zejména letecké záchranky?
Zrovna v našem kraji máme ve spádu nejvyšší vrcholky v České republice, to znamená Krkonoše se Sněžkou, máme také Orlické hory. Ovšem samozřejmě v zimním období tam naše zásahy probíhají úplně stejně jako jinde. Tady bych chtěl moc poděkovat za spolupráci Horské službě, bez jejichž pomoci bychom si mnohdy úplně nevěděli rady.
Nebo by ten zásah probíhal velice komplikovaně a zdlouhavě. Takže právě na horách je naše spolupráce s nimi na každodenní bázi.
Důležité je, že poskytnutí první pomoci po telefonu zajišťují jen naši operátoři. A operátoři linky 155 vidí také polohu našich posádek.
MUDr. Anatolij Truhlář, vedoucí lékař Letecké záchranné služby v Hradci Králové
Jak konkrétně spolupracuje záchranná zdravotnická služba s tou horskou?
V Krkonoších jsme nedávno otevřeli novou výjezdovou v lokalitě Temný důl, takže se naše dojezdové doby kolem Pece pod Sněžkou výrazně zkrátily. Dříve jsme tam dojížděli až z trutnovské základny, západní část Krkonoš zajišťujeme především z Vrchlabí. A pokud dojde k nějaké události typicky na sjezdovkách nebo na vrcholcích hor, tak to vždy naše operační středisko automaticky předává i Horské službě.
Čtěte také
A pokud někdo zvolí třeba pro volání tísňové linky 155 aplikaci Záchranka, tak automaticky kromě všech údajů, které přicházejí datově na naše operační středisko, notifikaci dostává i Horská služba. Oni dostanou informaci a vědí, že se v té lokalitě něco děje a dokáží se do toho místa přesměrovat i se svými prostředky. Tam už očekávají, že se něco může potenciálně stát.
Připomeňme, že když na sjezdovce dojde k nějaké události, koho máme kontaktovat jako prvního. Bude to Horská služba nebo rovnou záchranka, tedy 155 nebo i tísňová linka 112?
Já bych to nevztahoval jen na situace na horách, ale obecně. Pokud kdekoliv vznikne zdravotnický problém a je jedno, jestli to je úraz lyžaře nebo bezvědomí někde ve frontě, nebo je to dopravní nehoda se zraněním, tak bych doporučoval vždy volat linku 155. A je jedno, jakým způsobem.
Pokud se podíváme na všechny naše výjezdy, tak čtyři pětiny naší činnosti jsou právě zásahy u interních neurologických onemocnění.
MUDr. Anatolij Truhlář, vedoucí lékař Letecké záchranné služby v Hradci Králové
Jestli normálně voláním telefonem nebo přes aplikaci Záchranka, zejména pokud jsem někde v terénu. Naše operační střediska jsou datově dnes propojena takovým způsobem, že ten hovor a informace, které první nabyvatel tísňového volání přijme, včetně informací o poloze, což získáváme automaticky z chytrých mobilních telefonů, tak je sdílíme i k hasičům a policii, pokud je součinnost potřeba.
Ale důležité je, že z hlediska poskytnutí první pomoci po telefonu, to zajišťují jen naši operátoři. A druhá důležitá věc je, že jen operátoři linky 155 vidí polohu našich posádek, vrtulníků a jsou schopni okamžitě přidělením té posádky k výzvě tam někoho odesílat. To znamená, že jakákoliv jiná volaná čísla znamenají jen zpoždění k dojezdu záchranné služby, protože se ten hovor musí potom předávat dál.
Čtěte také
Slíbila jsem, že probereme také vliv chladu a mrazu na naše zdraví a s tím spojené vaše zásahy. Přechody ze zimy do tepla a naopak, na které člověk není třeba úplně zvyklý, mohou být v něčem rizikové.
Máte pravdu, většina lidí si záchranku představuje většinou jen jako vrtulník, úrazy nebo dopravní nehody. Ale pokud se podíváme na všechny naše výjezdy, tak čtyři pětiny naší činnosti jsou právě zásahy u interních neurologických onemocnění, to znamená většinou ke starším lidem, kteří mají nějaké chronické onemocnění.
A protože se jim stav náhle zhorší, tak se obracejí na naši tísňovou linku. Jsou určité rizikové aktivity, především zvýšená fyzická námaha u těchto lidí, kteří už mají nějakou predispozici, například ischemickou chorobu srdeční. A ti, se domnívám, už přesně znají své limity.
Občas ovšem musí nečekaně vyvinout nějakou zvýšenou fyzickou námahu, jako je třeba odhazování sněhu, kde je to často nadlimitní zátěž a ještě v chladu. A tam by určitě lidé neměli podcenit jakékoliv příznaky, které mohou svědčit o nějakém, dá se říci, nedokrvení srdečního svalu.
Čtěte také
Pokud se objeví pocit dušnosti nebo bolest na hrudi, kterou někdy ti pacienti už znají, tak by s tou činností měli okamžitě přestat, mají zpravidla nějaké léky, které si aplikují. Někdy se může taková bolest objevit ale jako první příznak v životě. A ještě je to spojeno s nějakými vegetativními příznaky, jako je pocení, bledost a podobně, tak určitě neotálet, nečekat, že bolest přejde a zavolat tísňovou linku okamžitě.
Protože máme mnoho situací, kdy ti pacienti čekají, že se jejich stav zlepší. Ale pak dojde třeba až k srdeční zástavě a pokud taková událost vznikne bez přítomnosti dalších svědků, tak to může skončit velice špatně.
Celou radioporadnu s vedoucím lékařem Letecké záchranné služby v Hradci Králové MUDr. Anatolijem Truhlářem si můžete poslechnout v našem audioarchivu.
Související
-
Sbírka šéfa hradecké letecké záchranky Anatolije Truhláře se dočkala zápisu do České knihy rekordů
V roce 1987 získal jako kluk první modely sanitek, teď se vedoucí lékař hradecké letecké záchranky Anatolij Truhlář dočkal se svou sbírkou zápisu do České knihy rekordů.
-
Zdravotnická záchranná služba Královéhradeckého kraje má nový elektromobil, první svého druhu u nás
Záchranáři zdravotní záchranné služby v Hradci Králové začnou jako první v republice využívat čistě elektrický vůz. Nový elektromobil nasadí do ostrého provozu v květnu.
-
Se zdravotnickou záchrannou službou spolupracuje v Královéhradeckém kraji na 350 first responderů
Operační středisko zdravotnické záchranné služby může tyto dobrovolníky povolat pomocí speciální aplikace přes operátora tísňové linky 155.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka