Pohyb jako lék. Dobře spát, jíst a vyhýbat se stresu. Tři základní podmínky pro radost ze sportování

20. duben 2022

I do sportu proniká stále více moderních technologií. K čemu jsou dobré chytré hodinky a náramky? A jak nám může pohybová aktivita pomoci v případě zvládání stresu? Jak u pohybu vydržet a nevzdat to u prvního nezdaru? A jaká jsou specifika pohybu ve městě? 

Vedoucí Katedry tělesné výchovy Lékařské fakulty a Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Mgr. Jiří Bezouška hovoří v naší radioporadně na téma: pohyb jako lék.

Do sportu proniká stále více moderních technologií. Jaký na to máte názor? Mohou být dobrým sluhou, ale možná i někdy horším pánem?
Chytré hodinky, náramky a sporttestery, to je takové základní rozdělení, nám určitě pomůžou. Ale jde o to, aby nás nestresovaly. Abychom na ně nekladli přílišný důraz, ale aby jejich hodnoty, které ukazují, byly pro nás čistě informativní. Něco si z nich vzali, ale úplně na ně nenahlíželi jako na dogmatickou záležitost.

Po stresu, který přes den máme, není dobré nastupovat na velký, fyzicky náročný trénink. Lepší je něco pomalejšího, vycházka či klidný běh.
Mgr. Jiří Bezouška, vedoucí Katedry tělesné výchovy FaF & LF HK

Jaké jsou nejšikovnější funkce chytrých hodinek?
Chytré náramky a hodinky jsou, co se technických parametrů týče, hodně podobné. Potom je ještě vyšší kategorie, to jsou zmíněné sporttestery, které jsou daleko přesnější a víceméně určené už pro sport.

Čtěte také

A co se týče parametrů, které jsou novinkou, tak si myslím, že je hodně dobré, když nás chytré hodinky hlídají celý den, včetně spánku v noci. A hlídají i formu stresu, který zažíváme během dne, což si ani neuvědomujeme. Nové aplikace v chytrých hodinkách dokáží pohlídat i to, jakou máme tzv. body baterii. Jestli jsme připraveni na trénink, jestli je dobré zvolnit či naopak přidat, jak jsme na tom fyzicky zdatně.

To vlastně umí částečně i chytré telefony, když si stavíme určitou aplikaci, tak nás upozorní, že už dlouho sedíme, že se máme jít projít. Dokonce i pitný režim se hlídá.
Většinou je to právě v kombinaci s chytrými hodinkami, které hlídají náš pohyb, jestli sedíme nebo stojíme na základě tepových frekvencí a na základě toho, jak se naše ruka hýbe. Ale někdy je to až formou stresu, když nás stresuje, že už jsem se dlouho nepohnul. Stále to pípá a na něco upozorňuje.

Čtěte také

A to některé lidi spíš odradí, protože samozřejmě příliš velký přísun těch zpráv a informací také škodí. Ze začátku je to dobré, ale potom si to vypnou.

Kdybychom měli shrnout, jak tady takové aplikace a moderní pomůcky rozumně používat?
V první řadě je potřeba si uvědomit, jak na tom sám osobně jsem. Nesrovnávat se s vrcholovými sportovci, ale opravdu zhodnotit sám sebe, udělat si vlastní tabulky. Nesnažit se vyšplhat hned někam nahoru a používat technologie v rámci tréninkového plánu.

Opravdu začínat opatrně, technologie by měla spíše hlídat, jestli nemáme obrovsky vysoké tepové frekvence. Držet se spíše v těch nižších a hlídat si, aby nám to střílelo nahoru někam výš. Je lepší se pohyb při zemi, pod 150 tepů za minutu a být víc klidu. Je to především informace pro nás.

Čtěte také

Jak to tedy udělat, aby nám sport pomáhal proti stresu, aby nám udělal pohodu.
Aby to vše fungovalo, tak je to takový trojúhelník. Musíme dobře spát, musíme dobře jíst a musíme být bez stresu. Musí nás ten sport bavit, to jsou tři základní věci. A když nad tím moc přemýšlíme, tak většinou děláme chybu.

Pokud si chci jít ráno zaběhat, tak nad tím nesmím přemýšlet. Musí mít běžecké boty hned vedle postele, nesmím si ani vyčistit zuby, rovnou vplout do těch bot a vyběhnout. Když si budu čistit zuby, tak mě při tom napadne 10 důvodů, proč zrovna ten den nechci jít běhat, což je samozřejmě chyba.

Která denní doba je pro sport a pohyb podle vás úplně nejlepší?
Na takzvanou kardiozónu doporučuji spíše ranní a dopolední hodiny. Pokud už jde o silovější trénink, tak po obědě, odpoledne nebo i k večeru. Ale potom už zase řeším to, že nebudu mít třeba kvalitní spánek, pokud to hodně přeženu a nestihnu se zklidnit. A to je samozřejmě také špatně.

Čtěte také

Záleží asi i na věku. Pro mladší nebo starší ročníky může být ideální zase trošku jiná doba?
Je to opravdu individuální. Podle toho, jak kdo chodí do zaměstnání a má nastavený směny. A je to hodně také o stresu, protože někdo je ranní typ, jiný zase naopak večerní typ. Někdo v 6 hodin ráno vyskočí z postele jako rybička a někdo druhý není do 10 hodin schopen se probrat.

Tohle vše je dobré zohlednit, pokud si nastavujte svůj tréninkový plán. Rozhodně ale doporučuji aspoň nějaký sport než žádný. Ale počítejme s tím, nechoďme nějaké extrémy v tréninku, spíše lehké vyklusnutí a uklidnění se. Protože po stresu, který přes den máme, není úplně dobré nastupovat na nějaký velký, fyzicky náročný trénink.

Mnohem lepší je něco pomalejšího, vycházka, klidný běh, ne stresující silné tempo.

Celou pohybovou radioporadnu s vedoucím Katedry tělesné výchovy FaF & LF HK Mgr. Jiřím Bezouškou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.