Prevence je takový náš elixír mládí. Něco jako klíč k radosti ze života, který máme ve svých rukách

Akademička, vědkyně a propagátorka zdravého životního stylu Lenka Borská hovoří v naší radioporadně na téma: výzkum stárnutí a jeho hodnocení pomocí rozdílu mezi chronologickým a biologickým věkem.

Prof. MUDr. Lenka Borská, Ph.D., přednostka Ústavu preventivního lékařství na LF UK v Hradci Králové, se svým týmem v současné době pracuje na možnostech, jak zpomalit stárnutí a prodloužit roky života strávené ve zdraví. Jejími spolupracovníky jsou i odborníci z USA, Německa a Británie.

Jak byste definovala pojem prevence?
Prevencí dnes můžeme rozumět takovou nejjednodušší a nejlevnější metodu nebo způsob, jak si my sami, a to je asi to nejdůležitější, dokážeme prodloužit roky života strávené ve zdraví. Kdybych to měla říct hezky nebo nadneseně, tak prevence je něco jako náš klíč k radosti ze života, takový náš elixír mládí, který máme ve svých rukách.

Žijme tak, abychom se nemuseli nemocí tolik obávat. Investujme raději prostředky do prevence, než až do následků nemocí.
Prof. MUDr. Lenka Borská, Ph.D., přednostka Ústavu preventivního lékařství na LF UK v Hradci Králové

A primárním cílem prevence je aktivně vyhledávat rizikové faktory, které by to naše zdraví mohly narušit. Sám nestor klasické české medicíny Jan Evangelista Purkyně říkal, že úkolem lékaře by nemělo být jen nemoc léčit, ale hlavně nemoci předcházet, vůbec zabránit jejímu rozvoji.

Tedy zásady prevence jsou dnes takový manuál, který má člověk ve svých rukách, jak postupovat a co konkrétně dělat, abychom si zdraví co nejdéle zachovali.

Na něčem můžeme pracovat sami, ovšem něco zkrátka už neovlivníme, protože na nás působí také životní prostředí a naše okolí. Tedy jak moc můžeme své zdraví ovlivnit právě prevencí?

Čtěte také

Potraviny zpomalující stárnutí. Které to jsou a co všechno dokáže strava v našem životě ovlivnit

Abychom vůbec mohli hovořit o prevenci, tak bychom si nejdříve říci, co to je zdraví, čím je ovlivněné, a jaké jsou rizikové faktory. Zdraví dnes chápeme jako stav úplné tělesné, duševní a sociální pohody. Bez toho to nejde, je to vždy komplex věcí, tedy i naše zdraví je dáno souhrnem mnoha faktorů, které nás ovlivňují.

Některé ty faktory jsou ovlivnitelné a jiné ne. A to se v průběhu našeho života stále mění. Mezi neovlivnitelné faktory bezesporu patří dědičnost. Ovšem možná to řadu z nás zaskočí, ale je to pouze 15 procent. Tedy naše genetika ovlivňuje zdraví pouze z 15 procent. Dalšími neovlivnitelnými faktory jsou potom například náš věk, naše pohlaví a rasa.

Čtěte také

Stárnutí je podle mě nejspravedlivější proces na světě, usmívá se geriatrička Božena Jurašková

Potom ale jsou i rizikové faktory ovlivnitelné. A pokud tyto nedodržujeme, nepřihlížíme k nim, tak samozřejmě díky tomu zvyšujeme kvůli své genetické predispozici pravděpodobnost, že onemocníme.

Mezi takové ovlivnitelné rizikové faktory patří obezita či kouření, může to být i nesprávný životní styl třeba se smyslu malého příjmu tekutin a dehydratace. Ale vždy je to kombinace faktorů nevolitelných a ovlivnitelných.

Pak jsou to samozřejmě i faktory, které na nás působí z našeho životního či pracovního prostředí, ale ty už jsou ovlivnitelné. A jsou ovlivnitelné tím, když si budeme nastavovat nějaké normy, které budeme dodržovat, tak se zase můžeme chránit před poškozením zdraví.

Čtěte také

Sluneční vitamin D nás chrání před viry, únavou a řadou dalších onemocnění. Jak ho v zimě získat?

Faktory našeho životního a pracovního prostředí hrají roli tak asi z 20 procent. A tyto faktory můžeme rozlišit na fyzikální, chemické a biologické.

Takovým základním fyzikálním faktorem může být třeba hluk. Pokud budeme dlouho pracovat v prostředí, kde je hluková frekvence vyšší než 80 decibelů, tak je velká pravděpodobnost, že si poškodíme sluch. Ale vedle toho hluk může působit jako výrazný stresor na náš organismus. A to může vést k jakékoliv civilizační chorobě.

Dál to jsou chemické faktory, které na nás můžou působit. A to mohou být například polycyklické aromatické uhlovodíky. To jsou látky, které vznikají při nedokonalém spalování a do našeho prostředí, ať životního, pracovního nebo dokonce i domácího se mohou dostávat ze spousty zdrojů.

Čtěte také

15 tipů, jak si zachovat duševní mládí a zdravě stárnout

Mohou být z továren, z dopravy, může to být topením. Dalším výrazným zdrojem, což si často lidé málo uvědomují, je nesprávné zpracovaní potravy například při grilování či smažení. A to jsou látky, které patří dle Mezinárodní agentury pro výzkum rakoviny do skupiny 1A, tedy prokázaně karcinogenní.

Nechci strašit, ale blíží se doba jarního grilování, všichni se na to těšíme a říkáme si, už aby to bylo, ale přitom samozřejmě tohle riziko může nastat.

Celou radioporadnu s vědkyní Lenkou Borskou si můžete poslechnout v našem audioarchivu.