Co mají společného smích, zelený čaj, banány a oříšky? Pomáhají nám bojovat se škodlivým stresem

16. květen 2022

Jaké jsou příčiny a projevy stresu? Základní stresory pro vaše tělo představují: přebytek cukru, toxiny, kofein, alkohol, citlivost na určité druhy potravy, nedostatek  živin. Může výživa napomoci redukovat projevy stresu? Které potraviny zlepšují adaptaci na stres?

Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D. hovoří v naší radioporadně na téma: Výživa zmírňující projevy stresu.

Miloslav Hronek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.

Fyziolog, práce z fyziologie výživy. Zástupce vedoucího Katedry biologických a lékařských věd Farmaceutické fakulty v Hradci Králové.

Stres má odedávna svoji důležitou funkci, abychom se dokázali ubránit nepřátelům a vůbec přežít. Jenže dnes už to není takzvaně zdravý stres a často se přehoupne do stavu, který vede k psychickým i fyzickým potížím, a to i dlouhodobým.

Během stresu se zvyšuje hladina glykemie. Tělo se chystá na útěk nebo na obranu. My si ale nedáme jeden bonbón, vyluxujeme celou bonboniéru.
Doc. PharmDr. Miloslav Hronek, Ph.D.

Ovšem naučit se zvládat a zmírňovat stres není vůbec jednoduché.
Stres je dnes součástí moderního způsobu života. Když se podíváme, jak se za posledních řekněme 30 či 50 let změnila situace ve společnosti, kolik náš mozek zpracovává informací, tak se vcelku ani nemůžeme divit.

Čtěte také

Jedna ze studií uvádí, že člověk, který denně tráví na sociálních médiích kolem 2 hodin a 40 minut, což je průměrný čas, tak jeho mozek zpracuje za rok tolik informací, co měli dříve naši předkové za téměř celý život.

Tedy je tam relativně velká zátěž. A vedle toho stojí i způsob života, který dnes vedeme, je velmi uspěchaný. A to jsou potom faktory, které se sčítají a stres se potom promítá do našeho života. Co ještě dnes není běžnou součástí života lidí, to je otázka duševní hygieny.

Běžně nikdo neuvažuje o tom, že by dodržoval nějakou hygienu těla a udržovat hygienu mozku už vůbec není běžná záležitost. Bohužel tam přetíženost informacemi a čištění, v uvozovkách, mozku, odstraňování některých špatných přístupů k životu nebo událostem či k profesi, k hodnotám, které uznáváme nebo nárokům na sebe, vede potom ke stresu.

Čtěte také

To je taková charakteristika, dnes se uvádí, že zhruba 70 procent populace v západních vyspělých zemích je přetíženo stresem.

Bavíme se o výživě a tělo při stresu uvolňuje energii a využívá tukové zásoby. Je to už pak nezdravým způsobem, když je příčinou stres?
Tady je třeba odlišit dvě věci. Pokud je to akutní stres, tam probíhá trošku jinak metabolismus než u chronického stresu. Dá se říct, že stresová reakce je běžná situace, adaptace na nějaké změněné podmínky. Jakýkoliv podnět, který v nás vyvolá strach, tak vede ke stresové reakci.

My to můžeme rozdělit na situace, které třeba i vyhledáváme, to jsou například různé adrenalinové sporty nebo krajní situace, které někoho baví. Nebo i některé pracovní profese, kde je velké napětí. Což možná může být i moderátorská práce v rozhlase nebo televizi. Někdo to skutečně miluje a potom je v takovém flow stavu, kdy mu to prospívá.

Čtěte také

A potom je naopak stres, kdy na někoho může neblaze a negativně působit třeba i jen kapající kohoutek. To znamená, pokud je takovému člověku těžko, je v nějakém krizovém období, ze kterého se těžko dostává, tak potom dochází i k psychosomatickým následkům.

Tedy tam se už mění metabolismus a na základě toho potom tělo pracuje nějakým jiným způsobem. Potom můžeme rozdělit populaci zhruba na dvě kategorie. První je populace, která víceméně začne hubnout a druhá populace, kterou tvoří větší část, přibývá na váze. Přejídání a zvýšený příjem energie napomáhá snižovat úzkost, která je potom součástí stresu.

To potom tedy doslova zajídáme stres.
Je to tak. Obzvláště ve večerních hodinách, kdy to na člověka dolehne. Nejenom vše utichne a člověk je de facto sám se sebou. Nastává těžká situace, kdy je potřeba se buď těch negativních myšlenek zbavit nebo hledat nějaká řešení. Ale nejčastěji to lidé řeší právě příjmem potravy.

Čtěte také

Protože při stresu má člověk i nedostatek času a to mu neumožňuje uplatnit veškeré potřeby těla. Náš mozek potřebuje pozitivní podněty. A pokud je nemá, tak je kompenzuje nejčastěji jídlem.

Proč je to chuť nejčastěji na sladké? To je nějaká specifická chemická reakce?
Dá se říct, že ano. Protože během stresu dochází ke zvyšování hladiny glykemie. Tělo je připraveno na dvě reakce, buď na útěk nebo na obranu. Takže svaly a další pohybový aparát budou potřebovat energii. Na základě toho i hormon kortizol, který se vylučuje, pomáhá adaptovat se na stres a zvyšuje hladinu glykemie v krvi. A na to reaguje mozek.

Mozek především potřebuje palivo, onu glukózu, a má velkou konzumaci v danou chvíli. Tedy když je někdo třeba v duševním stresu nebo hodně psychicky pracuje, tak potom dochází téměř až o 30 procent k větší konzumaci cukru. A tam je najednou objeví ona větší chuť na sladké.

Čtěte také

Takže člověk si může dopřát víc. Ale ono je to nastaveno tak, že si nedáme jen jeden bonbón, vyluxujeme celou bonboniéru. Než dá mozek impuls, tohle už stačí, stop, tak přijmeme víc. Tak se vyvíjel nás mozek, je tam neustále pamatováno na zadní kolečka, je potřeba vždy mít určitý nadbytek. To byla otázka přežití.

Je dokonce vědecky dokázáno, že proti stresovému napětí spolehlivě funguje smích.  Stabilizuje totiž srdeční rytmus, snižuje krevní tlak, vyvolává rychlejší trhavé dýchání a tím zvyšuje okysličení krve. Navíc často smích dokáže zmírnit vážnost situace, což určitě dobře znáte.

Jana Kudyvejsová a Miloslav Hronek ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Docent Miloslav Hronek do zdravé výživy, která nám svým složením může pomoci bojovat proti stresu, zahrnul také zelený čaj, banány a oříšky.

Celou radioporadnu s doc. PharmDr. Miloslavem Hronkem, Ph.D. si můžete poslechnout v našem audioarchivu.

autoři: Jana Kudyvejsová , baj
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!

Vladimír Kroc, moderátor

Zločin na Zlenicích hradě

Zločin na Zlenicích hradě

Koupit

Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...