Pryč s rutinou, ta mozku vůbec nesvědčí. Rada světové šampionky v paměťovém sportu Michaely Karsten

26. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dr. Michaela Karsten

Lékařka, paměťová expertka, trojnásobná mistryně světa v paměťových schopnostech Michaela Karsten přiznává, že ji fascinuje mozek, dokáže si zapamatovat stovky po sobě jdoucích čísel a ráda se o své triky na zlepšení paměti dělí s ostatními, třeba i ve své knize s názvem Úspěšná paměť. 

Naplánovat setkání s Michaelou Karsten bylo složitější, protože už 22 let žije v Německu, ale o to větší radost mám, že se to po několika měsících podařilo. Cítíte se ještě aspoň trošku jako Východočeška?
Určitě srdcem jsem naprostá Češka.

Michaela Karsten

Promovaná lékařka Michaela Karsten se od roku 1998 věnuje paměťovému sportu, tedy disciplíně, ve které je namáhaným svalem mozek. Trojnásobná mistryně světa v paměťových schopnostech nyní předává své zkušenosti dál zejména formou přednášek, seminářů či individuálních tréninků především lidem z oblasti byznysu.

Vy jste takovou krásnou hříčkou přírody, jestli to tak můžu říct. Jaký je váš rekord v počtu zapamatovatelných čísel nebo čehokoliv?
Mám různé rekordy, podle toho o jakou disciplínu se jednalo. A pokud bychom měli hovořit o pamatování si číselné řady decimálních čísel za dobu třeba pěti minut, což byly takové číselné sprinty, krátkodobé disciplíny, tak tam se můj rekord dostává okolo 180 číslic plus mínus. Ale osobní mimosoutěžní rekordy byly přes 200, třeba 240 číslic ve správném pořadí.

Když se člověk naučí kombinovat a používat různé techniky, které aplikuje do procesu učení, tak začne paměť podávat ohromné výkony.
Dr. Michaela Karsten, světová šampionka v paměťovém sportu

To je neskutečné. Vaši rodiče s vámi určitě hráli denně šachy, sudoku, scrabble všechno dohromady.
Spolu s mým bratrem nás oba vedli k tomu, abychom šachy hráli. To je naprosto geniální hra, kterou doporučuji rodičům a dětem. A potom jsme hráli různé koncentrační hry, protože dobrá paměť znamená mít i dobrou koncentraci.

Myslíte si, že jsou to i dobré geny nebo za tím stojí také talent a píle?
Podle mne obojí. V dnešní době se v podstatě pořádně neví, jestli je největší díl ve směru genetiky, nebo naopak, jestli to je třeba osvojení si nějakých paměťových technik. Já si skutečně myslím, že to je obojí. Když má člověk disciplínu i vůli a navíc ho to baví, tak si myslím, že každý dokáže dosáhnout vysokých výkonů.

Čtěte také

Zmínila jste vašeho bratra, který je neurochirurgem. Takže fascinace hlavou a mozkem je u vás obou daná?
On ji ovlivnil, protože bratr považoval neurochirurgii za lékařskou královskou disciplínu, čímž nechci samozřejmě snižovat ostatní obory, každý má něco svého. Ale tam začala naše fascinace. Mozek mne zajímal, protože je komplikovaný, tajuplný a hodně se o něm ví, ale spoustu ještě také neví. A potom to byla taková shoda náhod, jak se někdy v životě stává, která mě na tu cestu přivedla.

Byla jsem jednou u operace mozku, takže jsem viděla, že fyzicky toho moc vidět není, protože vše se dělá přes mikroskopy. Měla vy jste někdy příležitost celý mozek vidět?
Měla jsem tu možnost ho vidět, už když jsem studovala lékařství. To znamená na anatomii, museli jsme mozek sledovat z pohledu anatomického, později z histologického pohledu a z dalších i funkčních pohledů. A když jsem byla krátce po studiu, tak mne bratr pozval na takovou operaci. Zrovna včera měl dlouhou devítihodinovou, velice náročnou operaci. A přesně jak to popisujete, když tyto operace probíhají, tak lékař toho moc nevidí. Takže já se před bratrem skláním, protože je ohromné něco takového zvládnout. Když je potom pacient v pořádku a daří se mu, tak to je samozřejmě pro obě dvě strany krásné.

Doporučuji si vytvářet takzvanou pseudologiku. To znamená najít si vlastní porozumění a odůvodnění, jak si co zapamatovat.
Dr. Michaela Karsten, světová šampionka v paměťovém sportu

Zajímalo by mě, která část mozku vám funguje jinak než nám ostatním, kteří nejsme schopni si zapamatovat ani pět čísel po sobě?
To je krásná otázka. Nemyslím si, že by to byla speciálně nějaká konkrétní část. Když bych vycházela i ze sledování nás osob z onoho paměťového sportu, kde jsme byli třeba skutečně pod magnetickou rezonancí kolikrát sledování a porovnáváni s osobami, které vůbec neznají paměťové techniky. Při sledování vyšlo, že náš mozek je celkově trošičku víc aktivní. A když s námi neurovědci projednávali, jak bychom to odůvodnili, tak skutečně v tom paměťovém tréninku se aktivuje řada mentálních schopností. A když se je člověk naučí kombinovat a používat, potom samozřejmě aplikovat do procesu učení, tak paměť začne podávat ohromné výkony.

Úspěšná paměť - publikace Dr. Michaely Karsten

Ale řekněte, stalo se vám někdy, že jste někdy taky na něco zapomněla?
Posluchače bych uklidnila, samozřejmě, že se mně to taky může stát. Pokud nebudu přistupovat na pravidla hry, to co má paměť ráda a co potřebuje.

Jinými slovy nestává se vám to.
Snažím se předcházet takovýmto situacím, protože jsem se v životě ponaučila. Je to moje profese, takže se mi to stává minimálně, ale může se to samozřejmě stát. Když se nebudu koncentrovat nebo když budu provádět takzvaný multitasking.

Čtěte také

Pořádáte i přednášky na rozvoj paměti, ale také na koncentraci, kreativitu, emocionální inteligenci. Říkám si, že od vás lidé asi odcházejí sebevědomější.
Dostávám i takové zprávy od svých klientů nebo účastníků seminářů. Pamatuji si teď zrovna na jeden krásný, pětistránkový dopis od dirigenta z Drážďan, který mi po dvoudenním semináři děkoval. Napsal, že se znovu našel, že se mu skutečně vybudovalo znovu sebevědomí a našel víru v sama sebe, ve svůj mozek, ve své schopnosti. To je krásné.

Určitě je důležité věřit sám sobě. Ale věříte, že na nás všechny platí stejné metody učení, že máme mozek stejně nastavený?
Plus mínus ano. Samozřejmě hraje jistou malou roli v tom procesu učení třeba i inteligence. Ale jinak paměťové techniky, kdybych konkrétně měla hovořit o nich, tak jsou skutečně aplikovatelné na jakoukoliv zdravou osobu. Čímž myslím tedy osobu, která není postižena nějakou věkovou demencí.

Dr. Michaela Karsten

Paměťových metod je určitě víc. Co je ale tím zásadním? Vizualizace nám pomáhá?
Takovou nejsilnější královnou, že všech mentálních schopností, které nám mozek nabízí, je určitě logika. Ale jak jsem zmiňovala, mentálních schopností, kterých by se mělo v procesu učení využívat, je více a jak zmiňujete, vizualizace je jedna z nich.

Logika, to tedy znamená, že když si chci něco zapamatovat, tak si to dám do nějakého příběhu?
To už jde tak trošku ve směru asociací, protože naše paměť je obrovská asociační síť a logika znamená, když si položím otázku proč, tak k tomu dokáži najít nějaké odůvodnění. Samozřejmě, že třeba číselná historická data jsou údaje, kdy si člověk může položit otázku proč a nenajde odpověď. A tak v tomto směru mám maličký tip pro posluchače, doporučuji si vytvářet takzvanou pseudologiku. To znamená najít si vlastní porozumění a odůvodnit si, jak si co zapamatovat. A to nemusí chápat nikdo jiný, ale ten daný jedinec to pochopí a díky tomu si je paměť potom schopná lépe informaci zapamatovat. To je jakýmsi způsobem logická mnemotechnika.

Čtěte také

Jenomže těch dat a letopočtů je tolik. Myslím na středoškoláky, kteří se nám vrátili do škol, když si vzpomenu na to množství letopočtů, tak si většinou vzpomeneme na roky 1212 nebo 1620 a tím končíme.
To jsou taková základní data a tam se dá právě využít vynikající techniky na číselné informace. Moje dcera právě odmaturovala a zrovna dějepis byl jeden z jejích hlavních předmětů, protože v Německu je ten systém trošku jiný. A ona si krásně pomáhala dvěma strategiemi. Jedna byla na pamatování si informací těch událostí jako takových. To znamená textových slovních informací. A druhá technika, se kterou jsme seznámili s manželem obě naše děti, je takzvaný Master systém, systém na číselné údaje. Tedy třeba i na historická data.

To znamená co?
To je jakýsi kódovací systém, kde mozek přijímá především informace ve formě obrazů. A čísla paměť nemá ráda, protože to jsou abstraktní informace. Tedy princip je v transformaci, přepracování číselných informací do obrazů. A to není náhodný obraz, platí tam speciální pravidla, jak se to vytváří, aby vše fungovalo.

Čtěte také

Nad každým číslem obrázek, ale to bych měla hlavu plnou obrázků?
Vypadá to náročně, ale když se člověk dostane do celého systému a pronikne do principu fungování, tak je to naprosto geniální systém.

Paměťové mistrovství světa jste ovládla v letech 1999-2001. Myslíte si, že byste se i teď dokázala na šampionát připravit?
Asi by mě to stálo mnohem víc času a musela bych na sobě velice intenzivně pracovat, intenzivněji než pracuji. Ale co je zajímavé, v rámci rodiny provádíme různé paměťové soutěže, protože naše děti znají tyto paměťové techniky. A je ohromné vidět, že se mozek, v porovnání s výsledky před 20 lety, nějakým způsobem nepropadnul. Naopak může stoupat i dál.

Takže vy v rodině soutěžíte, kdo si toho víc zapamatuje?
Většinou soutěžíme o to, kdo bude uklízet a podobně.

Dr. Michaela Karsten a Pavla Kindernayová ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Jste typ ženy i celá vaše rodina, že se nebojíte náročných úkolů. Ve své knize Úspěšná paměť pak dáváte spoustu rad, jak na sobě pracovat v mládí, jak se bránit stárnutí. To jde?
Člověk s tím může něco dělat. Konkrétně co se týče stárnutí mozku, tak úplně primární je, že se s věkem ztrácí pocit žízně. To znamená dostatečné dodávání tekutin, ale to nehovořím o alkoholu. Určitě je velice důležité zachovat si pohyb, tedy fyzickou aktivitu. A určitě i kognitivní aktivitu, což znamená třeba číst knihy. Mít snahu se neustále vzdělávat, nedostat se do rutiny. To je přesně to, co mozek nemá rád. Pokud člověk zůstane jen u rutiny, tak se potom nemůže divit, že věková demence, která postihne skutečně každého, může nastoupit už třeba v nižším věku. Dokonce už od nějakého čtyřicátého roku života.

Takže zkrátka pryč s rutinou, říká charismatická lékařka s mimořádnými paměťovými schopnostmi Michaela Karsten.

Spustit audio

Související