Příběh Bohouše a Bohunky, čápů na komíně v Bohuslavicích. Jak pokaždé trefí do svého hnízda?
Čápi se vracejí ze svých zimovišť i k nám na východ Čech. První dorazili do Broumovského výběžku, Meziměstí i Broumov už mají obsazená hnízda. Jak to je ale s Bohoušem a Bohunkou, znáte jejich příběh? Naším hostem je meteorolog Tomáš Prouza, díky kterému mnozí milují život na bohuslavickém komínu.
Tomáš Prouza
se podílí na projektu, který je věnován hnízdění čápů bílých na komíně v Bohuslavicích u Trutnova. Během pozorování čapího života se nashromáždilo množství nejrůznějších materiálů. Všechny informace a získaná data jsou zpřístupněna na jednom místě - Čapí hnízdo v Bohuslavicích.
Dnes už měli být naši výletníci doma v Bohuslavicích. Tak co se stalo?
Čápy zastihlo nepříznivé počasí především v Turecku a na východním Balkáně, kde byly teploty v noci pod bodem mrazu. Přes den tam bylo kolem plus pěti až sedmi stupňů. A také pršelo, padal i sníh, což pro delší přesuny čápů není nejvhodnější počasí. Oni využívají termiku k plachtění. A za tohoto stavu ji neseženou, takže zůstávají na místě třeba několik dní. Na druhou stranu ten čas využijí k doplnění energie, nazobou se, nasytí a jakmile se počasí zlepší, tak pokračují dál.
Čtěte také
Istanbul leží na trase, kudy se čápi vydávají každoročně. V jednu chvíli se tam slétne i 50 tisíc čápů. Byl jste se tam někdy podívat?
Nejsem cestovatel, takže jsem v Turecku nebyl. Ale při těch tazích taková hejna většinou nebývají. Je to způsobeno právě tím, že čápy zastaví na trase nějaký problém. Dočasně se shluknou a poté, co se vydají na další cestu, jsou hejna nejmenší. Těch 50 tisíc čápů tam bylo teď okolo 24. března.
Mají na sobě bohuslavičtí čápi vysílačku nebo jejich pohyb jen odhadujete?
Vysílačku nemají, Bohunka má kroužek, Bohouš kroužek nemá. Teoreticky, pokud by byl schopen někdo ten kroužek odečíst fotografickým dalekohledem, tak ho může nahlásit do celosvětové databáze kroužků. A informace se dostane k instituci, která ptáka kroužkovala, protože Bohunka je vlastně původem Němka, byla okroužkována v Německu.
Pro mě jsou největší nervy, když přijde špatné počasí. Pokud jsou čápi na komíně, tak jsem rád, když nás všechny bouřky obejdou.
Tomáš Prouza, meteorolog a čapí pozorovatel
Co vy o ní všechno nevíte.
Takže by ta informace přišla do Německa, případně se na to dá zeptat a můžeme se dozvědět, jestli čápa někdo po cestě neviděl. Ale vysílačky nemají. Naše čápata poslední dva roky, z let 2019 a 2020, byla kroužkována, takže také mohou být teoreticky odečtena a můžeme se dozvědět, kde se nacházejí.
V roce 2019 se nám vrátila Bohunka 24. března. V loňském roce 5. dubna. Letos byl hodinový odpočet na vašem webu nastaven na 27. březen. Víte, kolik lidí už je teď jako na trní? Vrátí se vůbec, nestalo se jim nic?
Odpočet byl nastavený jako průměr těch dvou hodnot, takže jsme stále v toleranci, tudíž není důvod k nějaké nervozitě. Zvláště když víme, že ten problém na Balkáně měli víceméně všichni ptáci. Spousta čápů, kteří letí do Německa nebo do Polska, se také ještě nevrátila, sledovali jsme i polské čápy, kteří mají vysílačku, tudíž se dá určit jejich poloha přesně. Byli tam tři, jeden z nich byl včera na hranicích Rumunska a Ukrajiny na cestě domů. Zbývalo mu nějakých 500 kilometrů, to jsou dva dny letu. Ti ostatní ještě byli v Turecku, tedy poletí ještě tak týden, 10 dní, protože urazí za ideálních podmínek 300 až 400 kilometrů za den.
Čtěte také
Je obvyklé, že se čápi vracejí vždy do svého hnízda. Jak trefí, mají v sobě nějakou navigaci?
To je pro člověka občas naprostou záhadou, jak to zvládnou. A dokonce se vrátí, ne tedy vždy, ale i mladí do svého rodného kraje. Zrovna jsme se dívali, když se vrátil čáp do Meziměstí, má kroužek a vylíhl se v roce 2015 ve Vlčicích u Trutnova, takže se vrátil takřka domů.
Řekla bych, že teď jsou chvíle největšího napětí. Základ pro další pozorovací radosti. I když pro vás je možná napínavější něco jiného, páření, vajíčka, první vzlety mláďat, netroufám si odhadnout?
Přiznám se, asi je to trochu tím, že jsem meteorolog, ale pro mě jsou největší nervy, když přijde nějaké špatné počasí, bouřka nebo vichřice. Člověk ví, co tento jev dokáže, tak z toho nemá dobrý pocit. Já patřím i mezi lovce bouřek, ale když jsou čápi na komíně, tak jsem rád, když nás všechny bouřky obejdou. Když vidím bouřky na radaru, tak je odháním očima, aby šly pryč.
Teď jste trošku odpověděl i na další otázku, jestli čápy také zbožňujete nebo jen dáváte prostor vyniknout jejich kouzlu a zkrátka informujete, protože to lidé chtějí?
Asi je pravda v obou věcech. Když byla kamera na komíně umístěna, tak jsem ji považoval spíš za prostředek koukání se na počasí a po obloze. Ale jak se postupně vytvořila komunita pozorovatelů, tak jsem přešel k informování a snaze se o těch čápech dozvědět co nejvíce. Rozhodně nejsem ornitolog nebo znalec ptactva. Ale o čápech ze všech ptáků vím nejvíc, je to právě z osobní zkušenosti a pozorování.
Kdyby čápi přilétli, tak je poznáte na první pohled?
Bohunku poznáme podle kroužku, tam je to jednoznačné. Jinak nevím, jestli bych ji s absolutní jistotou dokázal poznat. Většinou se to pozná, protože pokud na hnízdo přiletí opravdu domácí čápi, tak se s hnízdem vítají.
Čtěte také
Jak se vítají čápi s hnízdem?
Zamávají křídly a pořádně zaklepou zobákem, zakloní hlavu, dávají prostě najevo, že je to jejich domov, jejich majetek. Když přiletí nějaký, v uvozovkách potulný čáp nebo čáp, který tam třeba jen přespí a letí dál, tak často jen přistane, složí křídla, lehne si a odpočívá.
To se stalo loni, kdy tam přistál úplně jiný pár.
Bylo to poznat i proto, že těch čápů přilétlo pět najednou, což už samo o sobě bylo zvláštní. Bylo vidět, že to asi byli nějací mladší čápi, kteří možná přiletěli poprvé vůbec a hledali nějaké místo, kde budou přežívat přes léto. Vrací se i čápi, kteří nejsou ještě pohlavně vyzrálí a tím pádem nevyvedou potomstvo. Toulají se, nejsou vázaní na hnízdo, přespávají na stromech nebo na opuštěných hnízdech, ale stráví letní sezónu tady. A pak se vrací zpátky. Většinou hnízdí poprvé ve věku asi čtyř let.
A zralejší čápi se už tedy vrací v párech?
Nevrací, obvyklé je, že se vrací první samec a čeká na samici. V čemž jsou Bohuslavice poněkud atypické, protože minimálně za dva roky co je sledujeme, tak se vždy první vrátila Bohunka. Je tedy pravda, že předloni se vrátili víceméně oba zároveň. Tam byl rozdíl jen dvě minuty, takže nejspíš už přiletěli spolu. Ale asi spolu necestovali, potkali se někde během tahu. Jinak létají samostatně a sejdou se až na hnízdě.
Sledujete jen vaše hnízda nebo máte monitor rozdělený na nějakých 8 až 12 polí a klikáte, abyste se podíval, kde se co na hnízdech děje?
Tolik jich nemám, ale nově nám letos přibyla ještě kamera na trutnovském pivovaru. Je otázka, zda-li tam čápi zahnízdí nebo ne, protože od roku 2017, kdy tam naposledy hnízdila Bohunka, než se přesunula do Bohuslavic, tak se tam sice čápi každý rok objevili, ale už žádné mladé nevyvedli. A jinak sleduji hnízda jak v Česku, tak i v zahraničí. Taková ta známější, ale není to nijak velké množství.
Věřím, že budou mít letos opět čtyři vejce, to je tak akorát. V našich podmínkách by uživili i pět čápat, ale čtyři jsou jistota.
Tomáš Prouza, meteorolog a čapí pozorovatel
Zažil jste i nějaké větší drama při pozorování? Protože na hnízdech se někdy odehrávají i hodně smutné příběhy.
Bohužel, jeden z takových smutných příběhů se stal loni v Holandsku, kde čapí rodiče přinesli na hnízdo mláďatům živého krtka. Čáp ho spolkl a krtek vzhledem k tomu, že byl ještě živý a víme, jaký má krtek pařáty, tak mu rozdrásal hrdlo a čáp vykrvácel a zemřel.
Čtěte také
Tak to je hodně smutné.
To se stává, podobným způsobem zahynuli i čápi v Libštátu, tam asi byl nějaký problém s potravou. A pak to bylo hodně smutné v Dlouhé Loučce u Uničova, kde přišla silná bouřka a utopila se tam tři čápata v hnízdě, protože to se celé zaplnilo vodou. Dokonce tam přišli o život i lidé.
Věřím, že v Bohuslavicích bude letos všechno v pořádku. Navíc Bohunka s Bohouškem jsou vzorní rodiče, odhadujete, kolik vajíček by mohlo letos být?
Myslím, že to zase budou čtyři vejce, to je tak akorát. Věřím, že by v našich podmínkách uživili i pět čápat, ale čtyři jsou jistota. Není to problém.
Věříte, že čápi přináší lidem štěstí?
Určitě jim přináší radost.
Vše budeme moci opět sledovat i díky vám. Zápisky, fotografie a videa na vašem webu. Musí vám to dát hodně práce. Kladu si otázku, co z toho máte?
Dobrý pocit.
Říká Tomáš Prouza, meteorolog a čapí pozorovatel. Děkuji za to, co děláte a držím palce i Bohoušovi a Bohunce.
Děkujeme, na shledanou.
Související
-
Na Broumovsko se vrací čápi bílí. Zatím obsadili několik komínů, kde odpočívají po daleké cestě
Na Broumovsko se začínají vracet čápi. Podle zoologa Petra Kafky z CHKO Broumovsko je koncentrace čápů v této oblasti nejvyšší v celém Královéhradeckém kraji.
-
Čáp, který hnízdí přímo na zemi? V Běluni na Náchodsku nic...
V tamním hospodářství najdeme spoustu zvířat. Řada z nich je z nějakého důvodu handicapovaná a v přírodě by jen těžko přežila. Pod ochranná křídla Petra Jindry se p...
-
Zatímco se většina čápů vyhřívá v teplých krajích, samička Zbojnice zůstala ve dvorském safari parku
Samička Zbojnice žila v předchozích letech ve slovenské ZOO Bojnice. Dnes je součástí skupiny v Safari Parku Dvůr Králové, do které patří nejen domácí hejno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
