Přilétají poslové jara. Ornitologie, společná láska otce a syna, Miroslava a Kamila Hromádkových

Přilétají poslové jara, čápi (ilustrační foto)
Přilétají poslové jara, čápi (ilustrační foto)

I když astronomické jaro teprve začalo, poslové jara jsou už dávno tady. První čáp přiletěl letos do České republiky snad už 19. února na komín v centru Chebu. A jestli jsou už čápi také u nás v Královehradeckém kraji, tak na to se zeptáme ornitologů, otce a syna, Miloslava a Kamila Hromádkových. 

Jak je to tedy s těmi čápy? Už přiletěli, pane Miloslave?
Část už přiletěla, ale není jich ještě plno, ještě budou přilétávat až do konce března a začátku dubna, kdy začínají hnízdit. Takže oni se vlastně teprve seznamují a přilétávají teprve. Je to normální, je to běžné.

Miloslav a Kamil Hromádkovi ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

A toho 19. února, jak jsem tady četl, to je normální?
Tak je to časné, ale oni se tady v České republice vyskytují čápi i v zimě. Je to takový dynamický druh, který často mění hnízdiště a lokality.

Ti, kteří odlétají, tak kam? Odkud se potom zase na jaře k nám vrací?
Je to druh, který mění své zvyklosti. Dříve odlétal do Jižní Afriky, a dnes jsou i zimující čápi u nás. V posledních desetiletích děsně mění své zvyky. Je možné tady čápa zastihnout už po celý rok. Ale zimují v jižní Evropě.

Chceme ukazovat dalším lidem, co máme krásného v přírodě. Pořádáme i letos kurz pro zájemce, kteří se chtějí něco nového naučit.
Miroslav a Kamil Hromádkovi, ornitologové

Jsou to docela dlouhé cesty, které musí absolvovat. Takže to jsou dobří letci?
Ano, jsou dobří, oni využívají stoupavé proudy od sluníčka z nahřáté země, velká křídla roztáhnou a potom plachtí podobně jako kluzák, jako bezmotorové letadlo. Plachtí přes krajinu a doletí tak daleko spousty kilometrů.

Čáp, který hnízdí přímo na zemi? V Běluni na Náchodsku nic neobvyklého

Čáp hnízdící přímo na zemi

V tamním hospodářství najdeme spoustu zvířat. Řada z nich je z nějakého důvodu handicapovaná a v přírodě by jen těžko přežila. Pod ochranná křídla Petra Jindry se před 20 lety dostal také zraněný čáp, který už několik let i se svou čapí partnerkou hnízdí a vyvádí svá mláďata přímo na dvoře. Natáčela tam reportérka Blanka Malá.

Je krásný pohled na plachtící čápy. Od nich jsme se možná my lidé naučili plachtit.
Pravděpodobně ano, inspirace tam určitě bude.

Vy jste říkal, že čápi mění své zvyklosti. Ale přitom se přeci traduje, že se vrací vždy na stejné místo, na stejné hnízdo.
Určitě, mohl bych to předvést přímo na Hradci Králové. Hledali jsme v archivech, kdy v Hradci Králové začali hnízdit čápi bílí, a našli jsme ve starém časopise Háj, kde byla v roce 1898 zmínka od pana Jelínka, že zahnízdil první čáp v Hradci Králové. V té době na Hradecku nikdo čápa vůbec neznal. Čili první čáp v Hradci Králové zahnízdil v roce 1898. Bylo to v Malšovicích na stromě. A za sto let, v dnešní době, už čápi zase v Hradci Králové nehnízdí. Během těch 100 let hnízdili v osmi obcích. Osm hnízd čápů bylo v Hradci Králové a po 100 letech zase zmizel. V roce 2004 bylo v Březhradu poslední hnízdo čápa bílého a od té doby už zase v Hradci Králové není.

Přilétají poslové jara, čápi (ilustrační foto)

Jak je to tedy, vracejí se zpátky na to samé hnízdo? Čapí rodina, která odletí, vrací se ti samí čápi na to jedno jediné místo?
Vrací, ale nesmíme tomu přikládat zase stoprocentnost, že se vrací vždy a všichni. To znamená, že se často ten pár vrátí, často se vrátí jeden z toho páru, ale vůbec není výjimečné, že se na tom hnízdě vystřídají, nebo že v tom páru dojde k nějaké změně. Při dnešním kroužkování ptáků už dokážeme dobře poznat, že se ptáci takto střídají.

Jinak na mláďata je ještě asi teď brzy.
Loňská mláďata se teď vrací a potulují se krajinou, ještě nejsou dospělí. Jsou to takoví mládenci, kteří se budou potulovat po krajině. A nová mláďata budou až uprostřed léta.

V přírodní rezervaci Josefovské louky u Jaroměře poznávají děti přírodu na vlastní oči i uši

Ornitolog Břeněk Michálek s dětmi při exkurzi v přírodě

Na loukách mezi Metují a Starou Metují u Jaroměře je významný ptačí park. Funguje tam více jak sto let starý systém, pomocí kterého je možné regulovat hladinu spodní vody. Do tohoto unikátního ekosystému se na život v přírodě jezdí téměř denně dívat děti všech věkových skupin. Reportérka Jana Házová se připojila k jedné z exkurzí, kterou provázel ornitolog Břeněk Michálek.

My jsme si spolu už povídali o ptačí rezervaci Josefovské louky. To je pokus, jak ochránit kus přírody u Jaroměře mezi koryty Nové a Staré Metuje, a věnovat jej ptactvu. Jak se daří této lokalitě dnes? Protože vy už jste tam začali pracovat v roce 2006.
Začínali jsme tam budovat zavodňovací systém, aby se tam dostalo závlahy, kterou ti ptáci potřebují. Ale dnes se to tak nějak spíš zvrtlo k tomu, že je to lokalita pro takovou ekologickou výchovu. Jezdí tam školy a poznávají různé nainstalované ochranářské prvky. Takže je to nyní spíš lokalita ekologická. Ale funguje a vzdělává mladou generaci. Ovšem ještě má hodně vývoje před sebou. Ta lokalita je pořád v začátcích.

Líbí se mi, že se u vás ona láska k přírodě přenesla z otce na syna. Máte z toho, pane Miloslave, radost? Jste pyšný na Kamila?
Určitě je to příjemné. A také to vyžaduje, jako v každém vztahu, nějakou toleranci. Nemáme to úplně stejné, každý máme trošku jiné zaměření. Takže se trošku doplňujeme.

Miloslav a Kamil Hromádkovi ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové

Když jsem se Kamila kdysi ptal, jak ta jeho láska k přírodě vznikla, tak odpověděl, že jste ho jako malého kluka bral do přírody, na hory. Bylo to tak, Kamile?
Je to tak, moc rád na to vzpomínám.

Vy jste se právě teď v noci vrátil ze světa. Kde jste to byl?
Ostrov Helgoland v Severním moři. Je to úžasné místo, vhodné pro pozorování ptáků. Ale nejen jich. Já jsem se tam jel tentokrát výjimečně podívat na něco jiného, a to byli tuleni.
Je to úžasné místo, ostrov a tam tuleni na pláži na písku a okolo ptáci. Tam je to vlastně taková kolébka ornitologie, na tomto ostrově se začínala studovat migrace ptáků. Tak jsem si to užil.

Návštěvníci Ptačího parku v Josefově se už brzy projdou po nové stezce až k divokým koním

V Ptačím parku v Josefově u Jaroměře vzniká nová turistická stezka

V Ptačím parku v Josefově u Jaroměře vzniká nová turistická stezka. Zájemci o divokou přírodu díky ní dojdou podél břehu řeky Metuje až k ohradě, kde žije stádo divokých koní. Stezku upravují dobrovolníci, hotová má být už za několik týdnů. Pro podrobnosti zašla do Ptačího parku reportérka Jana Házová.

Pojďme zase zpátky k nám do České republiky. Protože kromě ptačí oblasti Josefovské louky je také významná ornitologická lokalita v Orlických horách a to je Orlické Záhoří.
Ano, je to významné ptačí území evropského významu pro chřástala polního. To je takový skrytě žijící pták v loukách, který je slyšet jen v noci. Jinak je velmi těžké ho vidět. Je to taková slepička velikosti holuba.

Jaké druhy ptáků ještě najde v lokalitě Orlického Záhoří? Jak je vůbec velké ono území?
Není příliš velké, na délku má asi 10 km a na šířku maximálně 2 km. A najdeme zde třeba ještě bekasinu otavní, druh bahňáka, najdeme zde třeba bramborníčka hnědého a další druhy sluk.

Chceme ukazovat dalším lidem, co máme krásného v přírodě, říkají ornitologové Miroslav a Kamil Hromádkovi. Ornitologické kurzy v Orlickém Záhoří

Dnes už je bohužel naprosto běžné, že malé děti nevědí, jak vypadá třeba vrabec. Vy pořádáte nějaké ornitologické kurzy nebo vodíte děti a zájemce do přírody, ať už na Josefovských loukách, nebo v Orlickém Záhoří?
Ano, tam to funguje také. Já jsem se do toho s vervou pustil, protože jsem cítil, že chci ukazovat co máme krásného v přírodě dalším lidem. Takže tam pořádáme i letos kurz pro zájemce, kteří se chtějí něco nového naučit, nebo získat takový nový vhled do ornitologie. Například rozeznáváme ptáky podle hlasu. A máme tam i letos kurz pro rodiče s dětmi, kteří by chtěli vzít děti do přírody na ornitologii za ptáčky.

Takže do přírody za ptačím zpěvem bude určitě také akce.
Za ptačím zpěvem, to bude ve východních Čechách několik takových akcí. Pravidelně se koná první víkend v květnu po celé republice. Na internetu k tomu budou určitě informace a všechny zveme.

Miloslav a Kamil Hromádkovi ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové spolu s Jakubem Schmidtem

Pozvali vás osobně ornitologové a velcí milovníci přírody Miloslav a Kamil Hromádkovi. Moc děkujeme, že jste přijeli k nám do Českého rozhlasu Hradec Králové.
Děkujeme. Na slyšenou. A hezké jaro, které právě začíná.

Spustit audio

Související