Divocí koně na Josefovských loukách. Spásáním vegetace a narušováním terénu pomohou ptákům

Divoce žijící koně v Evropě přežili do současnosti. Nikoliv na kontinentu, ale na britských ostrovech v drsné oblasti Exmooru. Tam je o nich první písemná zmínka z roku 1086, kdy jsou jejich stáda zmiňována v takzvané Knize posledního soudu. V Královské oboře byli uváděni na seznamech zvěře.

Divocí koně žili na velkém území dnešní Evropy a podíleli se na utváření krajiny. Nyní je ochránci přírody a ornitologové navracejí zpět.

Mladí exmoorští pony budou vypuštěni v západním cípu ptačího parku České společnosti ornitologické. Spásáním vegetace a narušováním terénu budou koně udržovat prostředí vhodné pro cílové ptačí druhy podmáčených Josefovských luk, mezi které patří především luční bahňáci, jako je čejka chocholatá, vodouš rudonohý nebo břehouš černoocasý.

Pavla Kindernayová a David Číp ve studiu Českého rozhlasu Hradec Králové|foto: Milan Baják

Moderní genetické výzkumy navíc zjistily, že svým vzhledem, zbarvením i velikostí poníci přesně odpovídají původním divokým koním Evropy. I v současnosti jsou přitom klíčovým druhem pro záchranu a obnovu evropských stepích, jednoho z nejohroženějších biotopů současnosti.

Nedávno bylo navíc u exmoorských koní identifikováno několik unikátních genetických znaků, které jako jediní sdílejí s původními divokými koňmi z Evropy. Na rozdíl od jiných plemen, jako je hucul, dülmenský pony a další, nebyli v minulosti intenzivně kříženi s jinými plemeny.

Divocí exmoorští koně budou v Ptačím parku Josefovské louky|foto: Česká krajina

Stádo bude na Josefovské louky dovezeno z bývalého vojenského prostoru Milovice.

Žádáme vás však - nenoste koním žádné pamlsky. Koně si bohatě vystačí s travou, které je na podmáčených loukách dostatek (ani tu však koním nepodávejte). Na pamlsky divocí koně nejsou zvyklí a mohli by po jejich pozření dokonce uhynout.

Je možné také navštívit nedalekou Záchrannou stanici ČSOP pro volně žijící živočichy v Jaroměři.