Divocí exmoorští koně obývají Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře. Jak zvládají mrazy?

25. leden 2019

V Ptačím parku Josefovské louky u Jaroměře žije devět divokých koňů už celý rok. Nemají žádné stáje a venku jsou za každého počasí. Jak zvládají současné mrazy? Na jednu z pravidelných kontrol se vypravila spolu s ornitologem a ekologem Břeňkem Michálkem reportérka Jana Házová.

Divocí koně se poprvé od neolitu vracejí do východních Čech

Divocí koně v Kosovu

Ve východočeských rezervacích už pobíhají divocí koně. Do objektů Na Plachtě u Hradce Králové a Ptačí park u Jaroměře jich převezli ochranáři přírody celkem devět, desátého stěhování ještě čeká. Podle Dalibora Dostála ze společnosti Česká krajina, která koně zadarmo zapůjčila, tam mají pastvou udržovat životní prostředí pro vzácné rostliny a živočichy.

Svižným krokem jsme prošli trasu dlouhou asi 700 metrů od zaparkovaného automobilu. V České republice žije ve volné přírodě přibližně stovka divokých koní. Z toho devět jich najdeme na Josefovských loukách v mokřadech.

„Tito divocí koně jsou extrémně přizpůsobeni těmto podmínkám. Zvládají velice dobře jak vysoké teploty, tak i velmi nízké. Protože pocházejí z jihoanglického Exmooru, to je drsná a kopcovitá oblast u pobřeží Atlantického oceánu. Tam je opravdu velké vlhko a velmi chladno," vysvětluje Břeněk Michálek.

Divocí exmoorští koně obývají Ptačí park Josefovské louky u Jaroměře

A hned doplňuje: „Koně mají určitě kvalitnější srst, než běžní chovní koně. Na jaře a v létě vypadají tato zvířata zase úplně jinak, protože mají letní srst. Teď v zimě jsou koně více zaoblení, mají hustou podsadu, takže chlad jim vůbec nevadí."

Josefovské louky se rozkládají na ploše přibližně 80 hektarů. Je zapotřebí se o koně nějakým způsobem starat? Dokrmovat je, dávat jim vodu?

Exmoorští poníci žijí na divoko v hradecké chráněné lokalitě Na Plachtě a tím pomáhají přírodě

Ochranáři si pobyt exmoorských poníků Na Plachtě v Hradci Králové velmi pochvalují

V kohoutku mají jen asi 130 centimetrů, teď v létě taky lesklou měděnou srst. A mohli by klidně zdobit stáje nejednoho chovatele. Kromě mírné povahy jsou navíc ještě skromní, protože pokud mají dost místa, vodu a trávu, pak jsou schopní vracet přírodě její původní ráz. 

„Není to zapotřebí. O koně se starat nemusíme, divocí koně jsou v principu soběstačná zvířata. Jsme na mokřadní lokalitě, vody je tady pořád dost. A to i teď v zimě. Velké vodní rozlivy a tůně jsou sice zamrzlé, ale jak jsme vypozorovali, koně jsou schopni kopyty led prorazit a k vodě se dostat."

Dobrovolníci přesto chodí koně pravidelně kontrolovat. Každý měsíc například odebírají vzorky trusu od každého jedince. Po rozboru potom zjistí, v jaké jsou kondici a jestli nejsou zatíženi parazity.

Další kontroly se týkají také elektrického ohradníku

„Každý den sem přichází jeden z dobrovolníků a pracovníků, kteří kontrolují ohradník měřícím zařízením. Je zapotřebí zjistit, jestli je ohradník pod proudem," uzavírá rozhovor Břeněk Michálek.

Pokud se České ornitologické společnosti podaří vykoupit další pozemky, mohlo by se zdejší stádo divokých koní rozrůst o další jedince.

autoři: Jana Házová , baj
Spustit audio

Související