Exmoorští poníci žijí na divoko v hradecké chráněné lokalitě Na Plachtě a tím pomáhají přírodě

16. srpen 2018
Ochranáři si pobyt exmoorských poníků Na Plachtě v Hradci Králové velmi pochvalují

V kohoutku mají jen asi 130 centimetrů, teď v létě taky lesklou měděnou srst. A mohli by klidně zdobit stáje nejednoho chovatele. Kromě mírné povahy jsou navíc ještě skromní, protože pokud mají dost místa, vodu a trávu, pak jsou schopní vracet přírodě její původní ráz. 

To všechno zmíněné platí o exmoorských ponících. Od února žijí v Hradci Králové v chráněné lokalitě Na Plachtě a už teď je jasné, že ochranáři mají důvod k radosti. S jedním z nich, Kamilem Hromádkou, na místo vyrazila reportérka Lucie Peterková.

Jdeme se podívat, jak se v chráněné lokalitě Na Plachtě žije pětici poníků. Co je to vlastně za koně?

„Je to exmoorský pony. Pochází z Anglie z oblasti Exmoor, kde jsou dodnes polodivoké přirozené chovy těchto koní. Ukázalo se, že je to kůň, který je nejbližším příbuzným divokého evropského koně, který tady kdysi žil volně v našich krajinách," vysvětluje Kamil Hromádka.

Proč je dobře, že se tito koníci ocitli zrovna tady?

„Je to dobře, protože jsme v přírodní památce, v lokalitě, která je velmi bohatá na biodiverzitu, na různé živočichy a rostliny. A právě díky těmto koním tady můžeme přírodu podpořit. Kůň dokáže úplně vykousat vzácnou přírodu z porostu hustých invazních trav. Koně sem přijeli v únoru a můžeme se podívat, jak to vypadá teď, když před pár týdny opustili tuto pastvinu. Tady vidíme, jak rostlina úplně trčí z té pastviny. Koně se jí vyhnuli. Říkáme, že ji vykousali z invazní trávy," říká Kamil Hromádka.

Divocí koně se poprvé od neolitu vracejí do východních Čech

Divocí koně v Kosovu

Ve východočeských rezervacích už pobíhají divocí koně. Do objektů Na Plachtě u Hradce Králové a Ptačí park u Jaroměře jich převezli ochranáři přírody celkem devět, desátého stěhování ještě čeká. Podle Dalibora Dostála ze společnosti Česká krajina, která koně zadarmo zapůjčila, tam mají pastvou udržovat životní prostředí pro vzácné rostliny a živočichy.

Takže koně dělají pro přírodu to, že co je vzácné, tak nechají. A co by případně těm rostlinám ubližovalo, tak spasou?

„Přesně tak. A vzácné je to právě proto, že dnes už takové volně se pasoucí koně v krajině nemáme. Už staletí tady ti koně nejsou. A proto se ty rostliny staly vzácnými. Kdysi totiž ty rostliny byly úplně běžnými. Ještě když jsme měli obecní pastviny a byla tady spousta domácí zvěře, tak ještě ty rostliny patřily k běžným. Dnes už nikoliv," doplňuje Kamil Hromádka.

Ochranáři si pobyt exmoorských poníků Na Plachtě v Hradci Králové velmi pochvalují

Dá se už po několika měsících tedy říct, že je tento projekt, jak byl vymyšlen, úspěšný?

„Daří se nad očekávání. Nečekali jsme, že po prvním ani ne půl roce pastvy, bude ten efekt tak velký," říká spokojeně Kamil Hromádka.

Po poměrně dlouhé procházce napříč celým parkem jsme nakonec pětici koní objevili pěkně pohromadě pod stromem ve stínu. Jsou od nás vzdáleni asi deset metrů, takže je vidět, že se člověka úplně nebojí.

Ochranáři si pobyt exmoorských poníků Na Plachtě v Hradci Králové velmi pochvalují

„Člověka se nebojí, ale zároveň ho nevyhledávají. Je to přeci jen divoký kůň a člověk je mu ukradený. Nepovažuje jej za nebezpečí, ale ani za něco, co by bylo zajímavé. Takže nás naprosto ignorují," usmívá se Kamil Hromádka.

Divocí koně na Josefovských loukách. Spásáním vegetace a narušováním terénu pomohou ptákům

Divocí exmoorští koně budou v Ptačím parku Josefovské louky

Divocí exmoorští koně budou do Ptačího parku Josefovské louky vypuštěni v sobotu 20. ledna. Ptačí park Josefovské louky prochází razantním rozvojem. Díky úžasné podpoře dárců vykupuje nové pozemky, na kterých pak hospodaří co nejšetrněji pro ptáky. Nyní jim s tím budou pomáhat i čtyřnozí pomocníci.

Zhruba tak nějak vypadali koně, kteří se před 7 000 lety proháněli na území dnešních Čech, Moravy a Slezska?

„Pravděpodobně ano. Vědomosti, které o tom máme, tomu nasvědčují. Že takto nějak vypadali," dodává Kamil Hromádka.

Ochranáři si pobyt exmoorských poníků Na Plachtě zatím velmi pochvalují. Protože na zdejším ekosystému je jejich působení dobře znát. A do budoucna by ke koňům mohli přibýt i zubři, kteří by spásali místní dřeviny.

Spustit audio

Související